Nemocenské pojištění a pružná pracovní doba
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
29.6.2022 (St)
3 h 29 min.
Ing. Filip Krejčí

Nemocenské pojištění a pružná pracovní doba

O školení
Přepis
Dotazy (7)
Školení je zaměřeno na problematiku otcovské dovolené, mateřské dovolené, ošetřování člena rodiny a rodičovské dovolené. Na školení bude rovněž probírána zkrácená pracovní doba a pružná pracovní doba. Posluchači by měli nabýt znalosti v oblasti nemocenského pojištění a v možnosti zaměstnávání zkrácených úvazků.

Obsah školení

Štítky

Ing. Filip Krejčí

V oblastech mzdového a finančního účetnictví se pohybuje již dvanáctým rokem. Jako OSVČ a ve spolupráci s účetní firmou Connect Economic Group se podílí na zpracování mezd a účetnictví pro více jak 100 klientů. V účetní firmě Connect Economic Group působí na pozici hlavní mzdový účetní a má na starosti mzdové účetní oddělení o 3 zaměstnancích. Šestým rokem také aktivně přednáší mzdové účetnictví a základy personalistiky pro jednotlivce i firmy. V současnosti se připravuje na zkoušky na daňového poradce.

Všechna školení lektora (15)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 10. 08. 2022, 10:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobry den,
- pracovnik je na home office a rozvrhuje si pracovni dobu sam - tedy dle zakoniku prace nema narok na stravenku
- ale kolektivni smlouva rika, ze i tento pracovnik obdrzi stravenku
Jak se bude uctovat stravenka, jako nedanovy naklad pro zamestnavatele a u zamestnance neni predemetm dane a pojisteni ?

predem dekuji za odpoved
Pavel

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 06. 2022, 09:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, pokud zaměstnankyně zůstane na rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte a je od 4. roku na neplacené dovolené, jaké vyplývají zaměstnavateli povinnosti z hlediska zdravotního pojištění?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 06. 2022, 09:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Prosím o vysvětlení - máme nově pružnou pracovní dobu. Původně jsme pracovali 7-15:30, nyní je doba je pevná doba kdy musím být v práci 8-14h - když pujdu k lekari na 7h a vrátím se např. v 9h, donesu propustku, počítá se mi do pracovní doby co? 7-9 či jen 8-9? děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 06. 2022, 09:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, může zaměstnanec, který je na DPN z titulu ochranné lhůty v době nemoci vykonávat DPP u jiného zaměstnavatele? Samozřejmě pokud nedojde k porušení léčebného režimu (v době vycházek). Jak by to prosím bylo, kdyby překročil příjem 10 000,- a stal by se nemocensky pojištěným? Přišel by o dávky nemocenského pojištění z ČSSZ? Děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 06. 2022, 09:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, pokud je u DPČ nebo DPP rozhodný příjem vyšší než 3 500,- případně 10 001,- po dobu alespoň 3 měsíců, vzniká zaměstnanci nárok na DPN? Například: DPČ - Leden příjem 4000, únor příjem 4000, březen 4000 a duben vznik DPN s příjmem 3000. Vzniká zaměstnanci nárok na vyplacení DPN nebo musí být nemocensky pojištěný také v dubnu? Tedy v měsíci nemoci? Mám pocit, že v minulosti byla podmínka buďto být nemocensky pojištěný tři měsíce zpětně anebo v daném měsíci nemoci, děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 06. 2022, 09:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím jak do dokazuje osamělý zaměstnanec, aby měl nárok na ošetřovné dítě 16 KD? Když je zaměstnankyně vdaná, ale s manželem nebydlí, ještě nepodali žádost o rozvod. Stačí jen nějaké prohlášení? Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 06. 2022, 09:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, pokud chceme se zaměstnancem uzavřít DPČ a bude sjednán příjem 5 000,- se stanovenou pracovní dobou 5 hodin týdně (nebude se tedy jednat o malý rozsah) máme povinnost přihlásit zaměstnance standardně do 8 dnů? Nebo, zde platí do 20 dne následného měsíce? Jde nám o to, že zaměstnanec je také OSVČ a chce mít tuto činnost jako vedlejší. Případně lze ve smlouvě sjednat, prémie za nadstandardní výkony a jak by jsme prosím měli řešit hodiny, které odpracuje navíc než jsou uvedeny ve smlouvě? Vycházet z aritmetického průměru či přímo upravit ve smlouvě? Děkuji

00:00:03 Takže dobré dopoledne. Já se jmenuji Filip Krejčí a připravil jsem si pro vás dnes téma Nemocenské pojištění a pružná pracovní doba. Pokud jde o to nemocenské pojištění, tady vlastně vidíte osnovu dnešního školení, tak v rámci toho nemocenského pojištění tam je několik těch dávek, které se vlastně proplácí, což je tedy nemocenská, ošetřování člena rodiny, to krátkodobé, dlouhodobé, otcovská dovolená, potom je tam peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
00:00:42 My se vlastně dnes zaměříme jen na čtyři ty dávky, a to je tedy otcovská dovolená, potom tedy to ošetřovné krátkodobé a dlouhodobé a potom tedy vlastně mateřská dovolená. Potom vlastně v návaznosti na tu mateřskou dovolenou ještě probereme rodičovskou dovolenou, u té rodičovské dovolené, tam si to tedy hlavně vezmeme z pohledu zaměstnávání, to znamená, že zaměstnankyně má stále běžící pracovní poměr, a nicméně tedy nechodí do práce, má tam evidované nepřítomnosti, protože tedy vlastně je na rodičovské dovolené.
00:01:24 V této souvislosti si tam potom i řekneme něco třeba k vyrobení evidenčního listu důchodového pojištění. Potom třeba v momentě, kdy třeba ten zaměstnavatel by chtěl ten pracovní poměr ukončit, tak ta zaměstnankyně v době tedy čerpání té rodičovské dovolené v zásadě je vlastně chráněna, má ochrannou tedy vlastně lhůtu, kdy tu výpověď jí ten zaměstnavatel dát nemůže. Nicméně tam dochází k určitým tedy vlastně přerušením, kdy by ta vlastně výpověď byla platná. Takže to potom bude tedy ta rodičovská dovolená.
00:01:57 No a potom tedy v té druhé části nás bude čekat evidence pracovní doby, protože my v rámci té pracovní doby - ta pracovní doba zase může být rozvržena čtyřmi způsoby, to znamená rovnoměrně, nerovnoměrně, pružná pracovní doba a konto pracovní doby. A my tím, že vlastně se zaobíráme především tím, jakým způsobem nastavit ten pracovní poměr, aby ten zaměstnanec nebo zaměstnankyně to zvládli skloubit třeba s výchovou dětí, tak my se zaměříme na ty pracovní doby, které jim jdou víceméně jakoby na ruku, což je tedy to pružné rozvržení pracovní doby a potom tedy zkrácené úvazky.
00:02:39 Tam u těch pružných - u té pružné pracovní doby a zkrácených úvazku, tam si i samozřejmě řekneme něco k vykazování nepřítomností, k přepočítávání dovolených a potom i jakým způsobem zpracovat, určit třeba ten měsíční fond té pracovní doby, aby ta mzda, která bude tomu zaměstnanci vyplácena, byla zpracovaná správně. V souvislosti potom ještě s tou pružnou a - s tou pružnou pracovní dobou a zkrácenými úvazky se tam tedy ještě nabízí možnosti home office.
00:03:11 Ten home office teď hlavně v souvislosti s tím, co probíhalo v roce 2020/21, kdy byl tedy vlastně COVID a spousta těch zaměstnanců, kteří vlastně vykonávají kancelářskou práci, pracovali z domova, tak stále více vlastně ten home office nabývá tedy na významu a myslím si, že momentě, kdy třeba zaměstnankyně má ještě tedy malé děti nebo zaměstnanec má malé děti, tak ten home office si myslím, že je docela dobré tedy vlastně řešení. A potom tedy ještě na závěr tam, jak už jsem podotýkal, si řekneme něco k těm překážkám v práci podle rozvržení pracovní doby.
00:03:48 My to tedy hlavně vezmeme z pohledu tedy té pružné rozvržení - toho pružného rozvržení pracovní doby a zkrácených úvazků + tam tedy ještě bude jedna malá část, co se týče tedy přesčasů, ano, jakým způsobem identifikovat přesčas v případě, že ten zaměstnanec má zkrácený úvazek anebo má tedy to pružné rozvržení pracovní doby. Teď jen na začátku stručně obecně k tomu nemocenskému pojištění, k tomu ty podmínky té účasti.
00:04:18 Tam zaměstnanec, aby byl tedy vlastně účasten nemocenského pojištění, tak tam je tedy vlastně - tam jsou několik, nebo je tam několik podmínek, je tam výkon činnosti na území ČR a teď tedy bude záviset na tom, jaký typ smlouvy tedy vlastně bude mít, pokud se bavíme o pracovním poměru nebo dohodě o pracovní činnosti, tak tady je potřeba, aby sjednaná částka započitatelného příjmu byla alespoň 3 500 korun za kalendářní měsíc. Vyjma dohody o provedení práce, ano? Ta dohoda o provedení práce, to potom bude v dalším bodu, tam tedy ta částka započitatelného příjmu musí být vyšší.
00:04:59 U dohody o pracovní činnosti, když vezmeme nejdříve tu dohodu o pracovní činnosti, tak tam, protože tam nemusí být rozvrhovaná ta týdenní pracovní doba, nemusí tam být vlastně stanovený ten rozvrh, tak tam hodně často se vlastně budete setkávat s tím, že tam žádná týdenní pracovní doba není a ten zaměstnanec má stanovenou většinou nějakou hodinovou sazbu, tak to vlastně samo o sobě tím, že tam není ten rozvrh té pracovní doby a je tam jen ta hodinová sazba, tak my vlastně nevíme, jestli z titulu té dohody o pracovní činnosti, kdy vlastně bude ty jednotlivé měsíce ten zaměstnanec pracovat,
00:05:35 tak dosáhne tu hrubou výši odměny 3 500, nebo nedosáhne, tak tady v ten moment prostě můžeme, a to je podle zákona o nemocenském pojištění, říct, že je to to tzv. zaměstnání malého rozsahu, a já zaměstnance zatím nepřihlašuji, od počátku, co začal vykonávat činnost na základě té dohody o pracovní činnosti, tak ho nepřihlašuji na OSSZ a přihlásil bych ho jen v momentě, kdy v daném měsíci dosáhne té hrubé výše odměny toho započitatelného příjmu těch 3 500 korun.
00:06:11 Takže ten měsíc, kdy on vlastně dosáhne té částky 3 500 korun z tady toho zaměstnání malého rozsahu, tak v ten daný měsíc je vlastně účasten toho nemocenského pojištění. Pokud se bavíme o pracovním poměru, tak i pracovní poměr ve výjimečných případech může být tzv. zaměstnání malého rozsahu. U pracovního poměru už musí mít sjednanou týdenní pracovní dobu, to musí být vlastně stanovená, to je podle zákoníku práce. A zároveň musí být samozřejmě stanovena, může být buď třeba placený od hodiny, anebo tam může být třeba nějaká měsíční mzda.
00:06:46 Pokud by to byl opravdu tak zkrácený úvazek, že by třeba ta týdenní pracovní doba byla třeba dvě hodiny, čtyři hodiny týdně a ta výše toho započitatelného příjmu by byla do 3 500, to znamená 3 499 korun a méně, tak je to zaměstnání malého rozsahu a já toho zaměstnance vlastně nepřihlašuji k sociálnímu pojištění a on není vlastně účastníkem toho nemocenského pojištění, ale to je opravdu úplně zřídka.
00:07:14 Pokud byste opravdu chtěli, aby ten zaměstnanec byl tak na zkrácený úvazek, tak extrémně, tak samozřejmě tam se nabízí, buď aby pracoval na dohodu o provedení práce, případně na dohodu o pracovní činnosti, že ano, protože u pracovního poměru, který je sice zaměstnáním malého rozsahu, je do 3 499, tak sice neřeším tedy odvody pojištění, protože je to zaměstnání malého rozsahu, ale musím tam potom řešit samozřejmě dovolenou nebo případně třeba odstupné a překážky v práci na straně zaměstnavatele, na straně zaměstnance, což u těch dohod vlastně nemusím, ano?
00:07:50 Takže u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti pokud je ta výše toho započitatelného příjmu do 3 499, tak je to zaměstnání malého rozsahu a zaměstnance tedy vlastně nepřihlašuji k sociálnímu pojištění a on není účastníkem nemocenského pojištění. Od 3 500 včetně za kalendářní měsíc buď té hrubé výše odměny, pokud je to dohoda o pracovní činnosti, nebo hrubé mzdy zaměstnance vlastně přihlašuji a měl bych ho tedy přihlásit do těch osmi dnů, že ano, a v ten moment - v ten moment je účastníkem toho nemocenského pojištění.
00:08:29 Pokud je to dohoda o provedení práce, tak tam ta hranice je vyšší, ten započitatelný příjem neboli ta hrubá výše té odměny té měsíční je vyšší než 10 000 korun za kalendářní měsíc. To znamená, že pokud zaměstnanec bude pracovat na základě dohody o provedení práce a za ten měsíc dosáhne hrubé výše odměny 10 001 korun a více, tak ten daný měsíc je účastníkem tedy nemocenského pojištění a já musím řešit tedy odvod sociálního pojištění a zároveň v případě třeba nemoci, kdyby onemocněl, vznik té sociální události bude v ten daný měsíc, tak má nárok na ty nemocenské dávky.
00:09:13 Tady ještě jenom pozor, jen pro úplnost, pokud byste měli více těch zaměstnání malého rozsahu, to znamená, že by třeba měl dvě dohody o pracovní činnosti jeden zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele, obě dvě ty dohody o pracovní činnosti by byly - musí to být zase odlišná činnost, odlišný předmět činnosti, to, co bude vlastně vykonávat, třeba jeden předmět činnosti by bylo účetnictví, druhý předmět činnosti by byl třeba úklid a obojí by to bylo zaměstnání malého rozsahu, tak z hlediska té podmínky účasti by ty zúčtované příjmy v tom jednom kalendářním měsíci se sčítaly, ano?
00:09:50 To znamená, že kdyby z jedné dohody o pracovní činnosti měl 3 000 u toho jednoho zaměstnavatele a v ten daný samý měsíc ten samý zaměstnanec jinou dohodu o pracovní činnosti, třeba další 3 000, tak vlastně to sečtu, mám 6 000 a už tam mám tu sjednanou částku započitatelného příjmu alespoň 3 500 a ten zaměstnanec je účastníkem toho nemocenského pojištění.
00:10:14 To samé tedy potom platí, pokud by to byly dvě dohody o provedení práce u toho samého zaměstnavatele pro toho samého zaměstnance, tak ty zúčtované příjmy v jednom kalendářním měsíci se tedy vlastně sčítají, a pokud by v součtu z těch dvou dohod o provedení práce přesáhl tedy částku 10 000, to znamená, že třeba z jedné dohody o provedení práce by tam byla hrubá výše měsíční odměny 6 000, z další dohody o provedení práce by to bylo 5 000, v součtu je to 11 000, jsem nad částkou 10 000 a ten zaměstnanec je účastníkem tedy toho nemocenského pojištění v ten daný měsíc,
00:10:50 kdy dosáhl té rozhodné částky pro odvod toho sociálního pojištění, přesáhl tu částku těch 10 000 korun. Tam je ještě jenom zajímavé, pokud by to byla třeba dohoda, pokud by ten jeden zaměstnanec měl dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce, tak v ten moment by ty dvě odměny se mezi sebou nesčítaly. Každé by se to posuzovalo zvlášť, ano?
00:11:15 To znamená, že pokud by jedna dohoda o pracovní činnosti, tam by byla částka hrubá výše měsíční odměny 3 400 a z dohody o provedení práce by ten samý zaměstnanec u toho samého zaměstnavatele v ten samý měsíc měl hrubou výši odměny 10 000, no tak v ten moment je to bez odvodu sociálního pojištění, protože se to posuzuje každé zvlášť a tam není ta výše toho započitatelného příjmu v takové výši, aby tam byl ten odvod toho sociálního pojištění.
00:11:46 Jen pro to přihlášení ještě jen pro úplnost, nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, tam je ta důchodová část a ta nemocenská část, takže pokud mně nastoupí zaměstnanec do pracovního poměru a já vím, že to není zaměstnání malého rozsahu, tak ho musím tedy přihlásit na tu OSSZ a měl bych to tedy vlastně udělat do osmi dnů od toho nástupu.
00:12:11 Pokud se bavíme o dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní činnosti, které je zaměstnáním malého rozsahu, tak tam samozřejmě ho nebudu přihlašovat od momentu výkonu té činnosti, ale přihlásil bych ho až v momentě, kdy nějaký daný měsíc dosáhl toho započitatelného příjmu, který zakládá tedy účast pro ten odvod toho sociálního pojištění a pro ten odvod toho nemocenského pojištění, a tam bych potom měl tu přihlášku toho zaměstnance udělat správně do 20. dne následujícího měsíce po měsíci, nebo měsíce, který následuje po měsíci, kdy dosáhl toho započitatelného příjmu, ano?
00:12:53 Takže kdyby z dohody o provedení práce dosáhl započitatelného příjmu vyššího než 10 000 třeba v květnu, tak bych ho měl přihlásit do 20. června. Kdyby to bylo v červenci, tak bych ho měl přihlásit do 20. srpna. Ano, takto je potřeba s tím počítat. Teď k nějakým ještě - k tomu nemocenskému pojištění, k tomu základu, k těm důležitým pojmům, protože to se nám potom bude objevovat u těch jednotlivých nemocenských - u těch dávek toho nemocenského pojištění, redukční hranice, redukční hranice pro výpočet dávek, tam dochází každoročně k určité valorizaci.
00:13:35 To znamená, že teď máme ty aktuální od 1. 1. 2022. První redukční hranice, ta mi končí na částce 1 298 korun, tady vlastně se počítá buď tedy 90 %, anebo 100 %. Já to hned vysvětlím. Ještě jednou k té druhé redukční hranici, tam je 1 946 korun, tam se počítá 60 %, a 3 892, to je třetí redukční hranice. Tam se počítá 30 %. K částce nad 3 892 korun se nepřihlíží. Tady ty redukční hranice, ty jsou stanoveny podle zákona o nemocenském pojištění.
00:14:18 A zaměstnavatel, pokud tedy zaměstnanec - necháme stranou OSVČ, budeme se tedy hlavně bavit o těch zaměstnancích, ti zaměstnanci, pokud třeba tam u nich nastane nějaký vznik té sociální události, to znamená, že třeba onemocní nebo je tam potřeba ošetřování člena rodiny, tak musí samozřejmě informovat toho zaměstnavatele a zaměstnavatel musí doručit na tu OSSZ tzv. přílohu k žádosti o dávku. My si tu přílohu k žádosti o dávku projdeme, uvidíme tedy, jak vypadá, z čeho se skládá, a z té přílohy k žádosti o dávku potom ta OSSZ počítá ty nemocenské dávky.
00:15:05 Ona z té přílohy k žádosti o dávku musí stanovit tzv. denní vyměřovací základ, to je denní vyměřovací základ, ten se stanovuje z tzv. rozhodného období.
00:15:18 To rozhodné období je zpravidla předcházejících 12 kalendářních měsíců před vznikem té sociální události, ale může tam být i jiné období, může být třeba kratší nebo můžeme stanovovat tzv. pravděpodobnou výši příjmů, to si řekněme ještě u té přílohy, a z toho rozhodného období, tam vlastně, když to řeknu tak jako zjednodušeně, my tam máme ten denní vyměřovací základ, to je ten poslední bod tady na tom slidu,
00:15:48 vyměřovací základ z rozhodného období se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období a počet kalendářních dnů se sníží případně o vyloučené dny podle zákona o nemocenském pojištění.
00:16:01 No a teď to zjednodušení, vy tam vlastně v té příloze budete mít, když si tedy vezmeme, že ten zaměstnanec onemocní třeba teď v červnu k dnešnímu dni nebo k dnešnímu dni vznikne potřeba ošetřování člena rodiny, to znamená 29. 6., tak rozhodné období je předcházejících 12 kalendářních měsíců, to znamená od 1. 6. 2021 do 31. 5. 2022, to je těch předcházejících 12 kalendářních měsíců, ano, to je to rozhodné období.
00:16:34 A za to rozhodné období za těch jednotlivých 12 měsíců ta OSSZ z té přílohy vyčte základy pro to sociální pojištění, ano, to se mi tam vlastně propíše z toho mzdového programu do té přílohy, takže tam bude těch 12 základů pro sociální pojištění, od června 2021 do května 2022. A tady ty základy vlastně vydělí počtem kalendářních dnů toho rozhodného období. To znamená, kolik je tam těch kalendářních dnů od 1. 6. do - od 1. 6. 2021 do 31. 5. 2022.
00:17:16 Takže tam standardně vždycky bude to číslo třeba 365, v případě kdybychom byli v přestupním roce, 366, opravdu se to tam přepočte na ten počet kalendářních dnů. Může se tedy stát, že tam tedy ještě v tom rozhodném období, v tady těch 12 měsících bude - budou tzv. vyloučené dny podle zákona o nemocenském pojištění. To by se vám tam zase opět mělo propsat z toho mzdového programu.
00:17:40 Vyloučené dny, to jsou vlastně nepřítomnosti, kdy vlastně zaměstnanec je jakoby omluvený z toho odvodu toho sociálního pojištění, že nepracoval, a zároveň tedy za něj v momentě, kdy nepracoval, kdy tam měl tady ty překážky v práci, se za něj neodvádělo to sociální pojištění.
00:17:59 Takže tam standardně v těch vyloučených dnech je doba dočasné pracovní neschopnosti, nejen těch prvních 14 kalendářních dnů, které proplácí tedy ten zaměstnavatel, ale i potom od toho 15. kalendářního dne, kdy proplácí ty nemocenské dávky OSSZ, jsou tam samozřejmě ošetřování člena rodiny, jak to krátkodobé, tak i vlastně tedy to dlouhodobé, potom je tam peněžitá pomoc v mateřství, rodičovská dovolená, nejen tedy ta rodičovská dovolená ta základní do tří let věku dítěte,
00:18:33 ale pokud třeba i potom ten zaměstnanec žádá o to neplacené volno a čerpá ten rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, tak je to tedy vlastně až do těch čtyř let věku dítěte, kdy se vlastně čerpá ten rodičovský příspěvek. Potom je tam samozřejmě standardně tedy ta peněžitá pomoc v mateřství, potom je tam i třeba ten den, kdy ten zaměstnanec část pracuje a část je uznán dočasně práce neschopným, tak tady to je všecko v té vyloučené době.
00:19:01 A tím, že vlastně ten zaměstnanec v době té vyloučené doby nepracuje, tak v tom daném měsíci, když si představíte, že třeba odpracuji jenom polovinu měsíce, tak mám samozřejmě jenom poloviční základ sociálního pojištění, ale potom, když se to dělí tím počtem kalendářních dnů, tak tedy ty vyloučené dny jsou odečtené od toho počtu těch kalendářních dnů, protože ten zaměstnanec měl ty omluvné vlastně důvody, že nepracoval, a má tam tedy snížený základ pro to sociální pojištění a ten snížený vlastně odvod.
00:19:32 Takže z toho potom z té přílohy takto spočítá ta OSSZ ten denní vyměřovací základ, no a teď bude záviset na tom, kolik ten denní vyměřovací základ vychází, protože když to bude do částky 1 298, tak tam potom závisí na typu té dávky, ano, to si vlastně budeme říkat, někdy je tam 90 %, třeba u pracovní neschopnosti, někdy tam bude třeba 100 %, což je třeba u peněžité pomoci v mateřství nebo otcovské dovolené.
00:20:02 Takkže tam potom se vlastně vezme 90 % toho - kdybychom brali třeba ošetřování člena rodiny a budu v té první redukční hranici, tak tam vezmeme 90 %, nebo to vezme ta OSSZ z té přílohy, no a potom kromě toho, že tam je ta redukce podle těch pásem, tak ještě podle typu dávky je ještě závěrečné tedy procento, kterým se to ještě tedy jako sníží, zredukuje, takže třeba u ošetřování člena rodiny, kdybychom měli - měli bychom v denním vyměřovacím základu tisícovku, tak vezmeme 90 %, to znamená 900, a na závěr se ještě těch 900 přepočítá 60 %, protože u ošetřování člena rodiny máme 60 %.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.