Nemocenské pojištění a pojistné na sociálním zabezpečení 2019
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
22.1.2019 (Út)
3 h 30 min.
JUDr. František Vlasák

Nemocenské pojištění a pojistné na sociálním zabezpečení 2019

Popis
Přepis
Dotazy (6)
Nemocenské pojištění a pojistné na sociální zabezpečení tvoří důležitou část povinností, které právní předpisy ukládají zaměstnavateli. Účelem školení je upozornit posluchače na problémy v těchto oblastech, vysvětlit nové právní úpravy a popsat změny, které v systému nastanou od 1. 1. 2019. Lektor se přímo podílí na tvorbě těchto právních předpisů.

Obsah školení

Nemocenské pojištění
  • Účast na nemocenském pojištění (základní pojmy, podmínky účasti a průběh pojištění v „obecném“ zaměstnání, v zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce.
  • Dávkový systém nemocenského pojištění (přehled dávek, obecné podmínky nároku na dávky).
  • Nemocenské (okruh oprávněných, dočasná pracovní neschopnost, podpůrčí doba základní a u poživatelů důchodu, podmínky poskytování nemocenského).
  • Peněžitá pomoc v mateřství (okruh oprávněných, podmínky nároku při porodu dítěte a při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, střídání oprávněných, délka a podmínky jejího poskytování).
  • Ošetřovné (okruh oprávněných, podmínky nároku při ošetřování nemocného člena rodiny a při péči o zdravé dítě, podpůrčí doba, podmínky poskytování dávky).
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
  • Otcovská (okruh oprávněných, podmínky nároku – porod dítěte či převzetí dítěte, délka otcovské, podmínky poskytování).
  • Dlouhodobé ošetřovné (okruh oprávněných, podmínky nároku u ošetřované osoby a u ošetřující osoby, vztah ošetřovaného a ošetřujícího, podpůrčí doba, podmínky poskytování, střídání oprávněných).
  • Výpočet dávek nemocenského pojištění (stanovení denního vyměřovacího základu, započitatelný příjem, rozhodné období, vyloučené dny, redukce denního vyměřovacího základu, výše jednotlivých dávek).
  • Vyplácení dávek (uplatnění nároku na dávky, výplata dávek).
  • Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění (úkoly oznamovací, úkoly evidenční, úkoly při přijímání žádostí o dávky, další povinnosti zaměstnavatele).
Pojistné na sociální zabezpečení
  • Úvod.
  • Poplatníci pojistného (zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ).
  • Vyměřovací základ (započitatelné příjmy a vyloučené příjmy u zaměstnance, vyměřovací základ u OSVČ).
  • Sazby pojistného.
  • Odvod pojistného (placení pojistného zaměstnavatelem, placení OSVČ – zálohy a doplatek pojistného).
  • Maximální vyměřovací základ.
  • Způsob placení pojistného.
  • Defekty při platbě pojistného (přeplatek a nedoplatek pojistného, penále, promlčení pojistného, placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, pravděpodobná výše pojistného).
  • Další povinnosti zaměstnavatelů (uschovávání dokladů).

Komu je školení určeno

  • mzdoví účetní
  • personalisté
  • osoby samostatně výdělečně činné
  • zaměstnanci a další zájemci o problematiku nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení (základní znalost uvedené problematiky je pro účastníky výhodou, nikoli však podmínkou)

Štítky

JUDr. František Vlasák

Zkušený odborník s dlouholetou praxí. Specialista na problematiku nemocenského pojištění zaměstnanců a pojistného na sociální zabezpečení. V minulosti se podílel na tvorbě řady právních předpisů z této oblasti (např. nového zákona o nemocenském pojištění), je autorem a spoluautorem několika odborných publikací o této problematice. Zároveň působí jako odborný garant v oblasti „Nemocenské pojištění“ a „Pojištění na sociální zabezpečení“ pro Asociaci občanských poraden. Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V oblasti nemocenského pojištění působí již od roku 1978 a má tak nepřeberné množství zkušeností. Pro komerční sféru přednáší od roku 1990.

Všechna školení lektora (10)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 24. 04. 2023, 14:02
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, přijali jsme nového zaměstnance, který po 4 odpracovaných dnech onemocněl a je v DPN. Je takto brzo účasten na nemocenském pojištění a vzniká mu nárok na náhradu mzdy? Je odměňován měsíční mzdou, jak zjistím správnou výši náhrady, kterou musím po 14 dnech oznámit OSSZ? předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Proč si zaměstnanec (otec dítěte) v případě čerpání otcovské musí požádat o rodičovskou dovolenou nebo musí čerpat neplacené volno? 2) Pracovnice má v naší firmě VPP, nastoupila na MD, po roce nastoupila na HPP v jiné firmě. Na VPP v naší firmě již nenastoupila. Ke kterému datu ji odhlásit z VPP (DPČ). Děkuji 3) Z DPČ je zřejmé, že se nejedná o ZMR. Je možné, aby si vyděl v nějakém měsíci méně? Pokud to bude v nějakém mésíci méně 3.000 Kč - i v tomto případě se pak nebude jednat o ZMR? 4) Žena u 1. zaměstnavatele na MD a následném RP. U 1.zaměstnavatele nepracuje, ale je stále v PP, u 2. zaměstnavatele má nepravidelný příjem na DPČ přesahující 3000 Kč. Nyní opět těhotná. MD (případně nemoc v těhotenství) se jí bude počítat z vyššího příjmu, má podat 2 žádosti o MD? 5) Dobrý den, za jakých podmínek má nárok na volno při narození dítěte tatínek-OSVČ? Děkuji. 6) Ovlivní výši dávky v mateřství pokud nastávající matka před nástupem na MD bude v pracovní neschopnosti? 7) Může si i v roce 2019 platit OSVČ dobrovolně vyšší pojistné na důchodové pojištění nebo už pouze maximálně ve výši podle přehledu za předcházející rok? 8) Zaměstnanec a zároveň jediný společník, jednatel s.r.o. umřel, ale soud doposud neurčil datum úmrtí, je pouze předběžný úmrtní list. Mohu vystavit na základě toho ELDP, odhlášku, nebo musím čekat na určení přesného data úmrtí? Může to trvat delší dobu. 9) Osobní výkon činnosti OSVČ - považuje se za něj vystavení faktury za činnost, která proběhla předtím, před nástupem na pracovní neschopnost?

user avatar

Ověřený uživatel

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Potvrzení o bezdlužnosti - OSVČ, problém s vystavením, OSVČ dluží na pojistném. OSSZ sdělí OSVČ, kolik dluží. OSVČ zaplatí, mezitím OSSZ předepíše zálohy na daný měsíc, a i když záloha ještě není splatná, nevydá opět potvrzení, OSVČ podle ní opět dluží. OSVČ se rozhodla zaplatit více než má předepsáno, aby potvrzení dostala. Vyšší částkou OSSZ zaplatí zálohu na daný měsíc a zbytek dá na následující měsíc. Opět OSSZ nevystavila potvrzení o bezdlužnosti, protože OSVČ dluží penále 15 Kč. OSSZ nemůže zaplatit penále z přeplatku, nemůže OSVČ vystavit potvrzení o bezdlužnosti - začarovaný kruh. Jak se dá daná situace řešit? Bod agendy:Odvod pojistného (placení pojistného zaměstnavatelem, placení OSVČ – zálohy a doplatek pojistného)

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Zaměstnankyně s pracovní smlouvou (není ZMR) čerpá neplacené volno u zaměstnavatele po ukončení rodičovské dovolené z důvodu péče o dítě do 4 let. Zároveň je OSVČ. Je v této době podnikání pro ní vedlejší činností, nebo hlavní? Rodičovský příspěvek již nepobírá. Patří toto období pod par. 9 odstavec 6 písm. a) zákona o důchodovém pojištění = vykonávala zaměstnaní? 2) OSVČ s dlouhodobým pobytem v jiné zemi EU, podniká v ČR (osobní a telefonické konzultace, klienti jsou z ČR). Podléhá automaticky českému sociálnímu pojištění, nebo je potřeba vyžádat stanovisko sociální správy (formulář A1)? 3) OSVČ si platí nemocenské pojištění, splňuje podmínku 180 dní v posledním roce a 270 dní v posledních dvou letech. Lze na PPM nastoupit z ochranné lhůty? 4) Co se počítá do 270 dní účasti na nemocenském pojištění (kvůli PPM) - počítá se i neplacené volno z důvodu péče o dítě do 4 let u zaměstnavatele, nebo jen doba rodičovské dovolené do 3 let? 5) Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,když OSVČ začne platit nemocenské např.od února a v průběhu února by měl úraz nebo byl nemocný – už by mu vznikl nárok na nemocenskou nebo jak dlouho musí nemocen.pojištění platit,aby mu vznikl nárok-děkuji 6) Dobrý den, jak dlouho musí OSVČ platit nemoc.pojištění před nástupem na mateřskou a v jaké výši - děkuji 7) Pokud je v DPČ uvedena věta, že se "nejedná o ZMR" i když je uvedena hodinová odměna, ,max. 20 hodin/týdně. Stačí tato věta, aby se nejednalo o ZMR? A to i když v nějakém měsíci dosáhne příjmu méně 3.000 Kč-stále to nebude ZMR? 8) Dobrý den, jak je to, prosím, s otcovským volnem v případě, že se dítě narodilo o 3 měsíce dřív v 27tt a je do porodu v inkubátoru. V tu dobu nepotřebuje matka čerpat otcovskou dovolenou, jde to nějak udělat a vybrat později, když otcovská dovolená je jen do 6 týdnu po porodu? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den. Prosím o zodpovězení těchto otázek: - Zaměstnankyně s pracovní smlouvou (není ZMR) čerpá neplacené volno u zaměstnavatele po ukončení rodičovské dovolené z důvodu péče o dítě do 4 let. Zároveň je OSVČ. Je v této době podnikání pro ni vedlejší činností, nebo hlavní? Rodičovský příspěvek již nepobírá. Patří toto období pod § 9 odstavec 6 písm. a) zákona o důchodovém pojištění = "vykonávala zaměstnání"? - OSVČ s dlouhodobým pobytem v jiné zemi EU, podniká v ČR (osobní a telefonické konzultace, klienti jsou z ČR). Podléhá automaticky českému sociálnímu pojištění, nebo je potřeba vyžádat stanovisko sociální správy (formulář A1)? - OSVČ si platí nemocenské pojištění, splňuje podmínku 180 dní v posledním roce a 270 dní v posledních dvou letech. Lze na PPM nastoupit z ochranné lhůty? - Co se počítá do 270 dní účasti na nemocenském pojištění (kvůli PPM) - počítá se i neplacené volno z důvodu péče o dítě do 4 let u zaměstnavatele, nebo jen doba rodičovské dovolené do 3 let? Děkuji. Lucie Krausová Bod agendy:Pojištění OSVČ

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den,kde mohu ověřit,zda je zaměstnanec nemocný. Zaměstnanec nemocný od 16.11.2018,neshpnka vystavena Nemocnicí a lístek na peníze k 30.11.2018 také.Nyní se zaměstnanec neozývá,nereaguje a nemůžu zjistit, k jakému lékaři se po propuštění z nemocnice zaevidoval.Jedná se mi o to, zda zadám neplacenou nemoc nebo neonluvenou absenci-zde bych musela srazit za zdravotní pojištění.Děkuji Bod agendy:Neschopnost

00:00:04 Tak, vážení posluchači, dobrý den, přeji vám všem tedy dobrý den na našem dnešním setkání, kde budeme hovořit o problematice nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení v roce 2019. Omlouvám se za takový trošku nezvyklý start, protože nám nastal tady nějaký problém s kamerou, která mě z důvodu, který zatím nedokážeme lokalizovat, nezabírá. Doufám tedy, že mě alespoň slyšíte. Vidíte, vidíte, vidíte slidy. Ano, ale říká pan organizátor, že ty slidy nebo ty obrazovky vidíte, takže pokud nevidíte mě, tak se omlouvám, ale myslím, že nám to nebrání, abychom začali.
00:00:52 Tak, tématem toho našeho dnešního setkání, jak víte, je nemocenské pojištění a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2019 a v roce 2019 s tím, že tady teď před sebou máte to, o čem bychom měli zhruba v těch dnešních 4 hodinách spolu hovořit.
00:01:20 Než začneme, tak 1 taková trošičku depresivní poznámka, depresivní poznámka na oživení a sice víme, je to trošičku takové nezvyklá, co teď řeknu, nicméně tedy stalo se, víme, jak bude vypadat ten systém po 1. lednu roku 2019, samozřejmě v době, kdy prožíváme, nemohu vám ale teď říci, jak bude ten systém vypadat k Silvestru roku 2019, protože, jak uvidíte během toho našeho dnešního setkání, máme v tom systému celou řadu návrhů, celou řadu věcí, které ještě probíhají legislativním procesem a které by ten systém tedy dokázaly podstatným, podstatným způsobem tedy, pardon, promiňte.
00:02:21 Aha, to je legrační. Celý systém, ano. Dobře, tak omlouvám se, toto byla technická teď zase nějaká tady technická diskuze. Tak pojďme tedy dále, takže začneme tím 1. bodem nebo tou 1. odrážkou, že bychom si. Co, aha. Že bychom si stručně zopakovali to, co nás potkalo v loňském kalendářním roce. Tak změny v roce 2018 tam nastávaly postupně.
00:02:52 Od 1. ledna 2018 došlo pouze k drobným změnám, což je pro nás taková trošku nezvyklá situace, protože my jsme většinou zvyklí, že změny, které máme v systému nemocenského pojištění a pojistného nastávají ty větší k 1. lednu a během roku jsme vždy tu situaci jen dolaďovali. Loňský rok tedy byl takovou změnou pro nás v tom, že od 1. ledna nijak zvlášť žádné zvláštní větší změny nebyly, ale změny nám nastávaly až v průběhu kalendářního roku. Letos to ostatně, jak uvidíte během toho našeho setkání, bude stejné. Tak co nás tedy potkalo v loňském roce od 1. ledna.
00:03:35 1. bylo to, co je v 1. odrážce, změna číselných ukazatelů daná růstem průměrné mzdy. Tak, jak roste průměrná mzda, mění se nám různé ukazatele v systému nemocenského pojištění, redukční hranice nebo výše maximálního vyměřovacího základu, atd., to se samozřejmě děje automaticky. Povíme si o tom ještě během toho našeho dnešního setkání, až budeme hovořit o změnách k 1. lednu 2019. 2. novinkou bylo zvýšení nemocenského.
00:04:06 Zvýšení nemocenského bylo odstupňováno od 1. ledna podle délky trvání pracovní neschopnosti, kde do 31. prosince 2017 bylo nemocenské v sazbě 60 % po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, od 1. ledna 2018 stoupá nemocenské spolu se stoupající délkou pracovní neschopnosti tak, jak to vidíte tady na obrazovce. To bylo v podstatě k 1. lednu roku 2018 vše a od 1. února 2018 nám nastala celá série drobnějších nebo změn v tom systému, a sice protože nabyl účinnosti zákon číslo 259/2017 Sb., tzv. technická novela.
00:04:58 K tímto zákonem se, s tímto zákonem se ještě tedy budeme dnes setkávat, až budeme hovořit o elektronické neschopence, takže zatím tedy se, teď si něco stručně řekneme o tom, co vlastně tedy tato novela přinesla už jako definitivně, zpřesnila nám definici navazujícího zaměstnání s tím, že i 2 zaměstnání malého rozsahu, které na sebe bez přerušení navazují, považujeme tedy od 1. ledna 2018 za 1 trvající zaměstnání.
00:05:27 Zmírnil ten zákon podmínku nároku, podmínku účasti pro dávky nemocenského pojištění, nemocenská a peněžitou pomoc v mateřství u zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce a to tak, že je nově od 1. února nárok i tehdy, pokud k pracovní neschopnosti nebo k nástupu na PPM dojde v kalendářním měsíci, kdy zaměstnanec v zaměstnání malého rozsahu není pojištěn, avšak 3 měsíce předtím by byl v tom zaměstnání nemocensky pojištěn.
00:05:59 Dále tedy upřesnil výpočet dávek nemocenského pojištění, zvýšil nemocenské na 100 % denního vyměřovacího základu u člena jednotky dobrovolných hasičů nebo jiného člena ostatní složky IZS, pokud utrpěl pracovní neschopnost při požáru nebo prostě při odstraňování nějaké, nějaké živelní pohromy, apod.
00:06:25 Dále tedy z dalších novinek tedy zavedl oznamovací povinnost pojištěnce nebo upřesnil, takže pojištěnec musí hlásit ošetřujícímu lékaři všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele a jako novinku zavedl, že orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost, že obdrželi rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným či potvrzují trvání pracovní neschopnosti. Ještě se k tomu dostaneme, až budeme hovořit o tzv. 0. etapě elektronické neschopenky.
00:06:58 V oblasti pojistného na sociální zabezpečení opět přineslo řadu drobnějších změn, například tedy to, že přeplatek na pojistném, který je do 100 korun, se nevrací, vrátí ho okresní správa pouze výjimečně tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. Vyšli jsme tady z toho, že tak malý přeplatek, tak malá částka nikoho sociálně nezajišťuje a ta pracnost je větší nebo ty náklady na vrácení jsou větší než ten efekt, který z toho, který z toho vlastně vzniká.
00:07:30 Novinkou, kterou tedy považujeme za dobrou nebo změnou je to, co vidíte na tom posledním, v té poslední odrážce, a sice že pokud provádíme úhradu pojistného formou exekuce, tak pokud dojde, pokud povinný zaplatí nebo jemu v exekuci vymoženo už v den, kdy dojde k připsání pojistného na účet soudního exekutora, tak v takovém případě v tomto momentě už bereme tento den za den, kdy je zaplaceno to dlužné pojistné a od nadále už penále neplyne.
00:08:01 Pokud ten exekutor to potom okresní správě vrátí nebo teoreticky nevrátí, třeba pokud by to zpronevěřil, je to už věc, kterou si státní orgány nebo složky státu musí vyřídit mezi sebou nebo exekutor jako soukromá osoba, která ale plní úkoly státu při té exekuci. Tak další novinkou, která nás potkala od 1. února, bylo zavedení nové dávky nemocenského pojištění, která se jmenuje otcovská. Tato dávka, jak víte, je, tato dávka, jak víte, je dávkou, která náleží tatínkům především, otcům dítěte s tím, že se poskytuje po dobu 1 týdne.
00:08:39 Zatím musím říci, že s tou dávkou máme velmi dobré zkušenosti, takže zaběhla se, abych tak řekl tím, takovým tím slangem technickým relativně bez problému. Nebudu tady o ní jaksi hovořit, protože to už bylo předmětem nějakých dřívějších našich setkání, ale pochopitelně, pokud tedy bude zájem, můžeme se k ní potom v rámci diskuze, v rámci diskuze vrátit nebo můžeme se pak k některým otázkám ještě spolu dostat.
00:09:10 Jinak tedy 1 taková trošku odlehčovací poznámka, zavedení otcovské jsme uvítali mimo jiné i proto, že to byla po dlouhých letech 1. dávka nemocenského pojištění, která nám do systému přibyla. Poslední dávkou, která nám přibyla do systému nemocenského pojištění, byl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který tedy jsme připsali do systému v roce 1964, čili vidíte, že rozdíl je skutečně značný. Tak od 1. června došlo tedy k zavedení další dávky, tzv. dlouhodobého ošetřovného.
00:09:48 Tato dávka je poměrně složitá, je tam několik jaksi výkladových problémů nebo několik tedy i realizačních problémů, proto se k této dávce v rámci toho našeho společného setkání ještě tedy vrátíme v té 2. části, kde bych vás chtěl upozornit na několik tedy problematických míst, které nemusí být při 1. čtení toho textu zákona jaksi na 1. pohled patrné. Tak to bylo v roce 2018 v zásadě všechno z takových těch výraznějších změn a pojďme se tedy podívat na to, co nás čeká v roce 2019, čili vlastně v roce letošním.
00:10:29 1. teda, 1. okruhem, o kterém tady budeme spolu hovořit, je změna podmínek účasti na nemocenském pojištění, k níž dochází v důsledku tedy zvýšení částky rozhodného příjmu. Začneme trošičku zeširoka, a sice od 1. ledna jako každý rok dochází ke zvýšení průměrné mzdy. Já jsem vám tady napsal ty údaje za poslední 3 roky. Vidíte, že průměrná mzda se zvýšila velmi podstatně, pro rok 2019 činí bez 1 koruny 32 700 korun, zatímco pro rok 2018 činila 29 980 korun, řeknu-li to trošičku zaokrouhleně. To znamená, oproti loňsku pro letošek nám vzrostla průměrná mzda o 2 720 korun.
00:11:21 To je růst poměrně velmi významný a projevuje se nám v systému nemocenského pojištění a pojistného v celé řadě tedy dílčích otázek, protože my prakticky všechny číselné hranice, které v tom systému máme, tedy pro finanční hranice, máme navázány na průměrnou mzdu, jsou od ní nějakým způsobem odvozeny. Jediný ukazatel, který toto nesplňuje, to je hranice 10 000 korun, která je stanovena pro účast na nemocenském pojištění u dohod, u zaměstnanců, kteří jsou činní na základě dohody o provedení práce, jak se k tomu ještě dostaneme, tam ta částka je dána přímo zákonem, takže se nevalorizuje.
00:12:09 Všechny ostatní částky, které v tom systému máme, se nám automaticky valorizují tak, jak roste průměrná mzda. Protože ten nárůst byl poměrně velmi značný, prakticky za celou dobu od roku 1993, promiňte, 2006, pardon, kdy jsme přešli na současný systém tedy nemocenského pojištění s účinností od roku 2009, nám nevzrostla průměrná mzda tak velikým, tak velikým rozdílem. To znamená, jak uvidíte potom v reálu, ten rozdíl se nám projevuje tedy všude. Začneme tedy, začneme tedy v té oblasti účasti na nemocenském pojištění, kde nám dochází ke zvýšení hranice rozhodného příjmu.
00:12:57 Pokud se totiž podíváme na částky průměrné mzdy, tak rozhodný příjem máme definovaný v zákoně o nemocenském pojištění jako 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlenou na celé 500 koruny dolů. Dokud tedy průměrná mzda byla pod 30 000 korun, jako to tady vidíte roky 2017, 2018, tak byla částka rozhodného příjmu 2 500 korun. Jakmile nám průměrná mzda překročila částku 30 000, potom průměrná mzda nám skočila na 3 000 korun.
00:13:34 Pokud by byl růst průměrné mzdy takto vysoký zachován, meziroční růst zachován, potom bychom se velmi rychle dostali do situace v podstatě už další rok, když bychom si přičetli 2 700 k té částce 32 700, kdyby nám průměrná mzda překročila částku 35 000 korun a automaticky potom by se rozhodný příjem zvýšil na částku 3 500 korun. Čili ten růst, to zvýšení rozhodného příjmu je automatický. Výši toho rozhodného příjmu vyhlašuje ministerstvo práce ve sbírce zákonů sdělením, jak vidíte, provedli jsme to sdělením číslo 236/2018, kde jsme vlastně vyhlásili tu průměrnou mzdu pro rok 2019.
00:14:26 Upozorňuji ale, že je to sdělení, to znamená, i kdybychom to sdělení nevydali, no, tak v takovém případě by to bylo 1, ten rozhodný příjem by vzrostl stejně, protože ten mechanismus je popsán v zákoně, to sdělení má význam pouze informativní. Tak došlo tedy, jak jsem řekl, ke zvýšení částky rozhodného příjmu na 3 000 korun. Co to znamená. Na to se musíme nejprve podívat na to, co to ten rozhodný příjem vůbec je, jaký má v systému nemocenského pojištění význam.
00:14:56 Rozhodný příjem je základní částka, která nám rozděluje zaměstnání na 2 skupiny a to na zaměstnání, která zákon nijak nenazývá, můžeme si ho nazvat klasickými nebo obecnými, a na zaměstnání malého rozsahu. Promiňte, ono to pořád nejde. To je v pořádku. Až o přestávce teda to uděláme, ano.
00:15:26 Dobře, aha, tak omlouvám se, teď jsem tady to technicky přerušil, ono nejde tu kameru z nějakého důvodu spustit, takže pan technik ji spustí až nebo pan organizátor, teď nevím, jak to říci, až o přestávce, takže prosím vás do přestávky to máte tedy bez obrazu, naštěstí tedy doufejme, že funguje alespoň zvuk nebo nemám tady žádné ty. Takže pokud jde o ten rozhodný příjem. Je to částka, která nám dělí zaměstnání na 2 skupiny, a sice na klasická, obecná zaměstnání, ten zákon je nijak nenazývá a na tzv. zaměstnání malého rozsahu.
00:16:02 Upozorňuji, že částka rozhodného příjmu je částkou sjednanou, to znamená částkou, kde, to znamená částkou, která je předem nějakým způsobem určitelná. Zákon říká sjednaná, my to ale vykládáme tak, že ta částka je předem nějak stanovitelná, určitelná, odvoditelná. O sjednané částce v některých případech nemá příliš smysl hovořit, typickým příkladem jsem třeba já.
00:16:30 Já jsem úředník ve státní službě, čili já nemám můj plat sjednaný, můj plat je daný tabulkami pro výkon státní služby, kde jsem zařazen na ministerstvu v nějaké platové třídě a podle počtu odsloužených let jsem v nějakém platovém stupni a tam, kde se ten řádek s tím sloupkem protnou, tam je stanovena výše mého platu, čili já nemám plat samozřejmě dohodnutý. Nicméně tedy i toto bereme jako sjednanou částku započitatelného příjmu, protože vycházíme z toho, že v tom kontraktu setrvávám dobrovolně, jak jsem si tu částku vlastně jakoby implicitně sjednal.
00:17:04 Tak upozorňuji tedy, že ta částka musí být sjednatelná, sjednaná, čili předem určitelná. Nehraje potom roli, jak vysokého příjmu, proto jestli tedy nehraje roli, proto jestli je to klasické zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu, jak vysokého příjmu v konkrétním kalendářním měsíci zaměstnanec dosahuje. To znamená, důležitá je sjednaná částka.
00:17:28 Pokud si tedy sjednám se zaměstnavatelem částku, dejme tomu, 5 000 korun měsíčně, je to dohoda o pracovní činnosti, nějaký zkrácený úvazek, potom je to klasické, obecné zaměstnání bez ohledu na to, že v důsledku nějakých individuálních překážek v práci třeba ani v 1 měsíci po dobu trvání té dohody o pracovní činnosti částky 5 000 korun měsíčně, částky 3 000 měsíčně, apod. v kalendářním měsíci nedosáhnu. To znamená, v tomto směru upozorňují, že jde o částku sjednanou.
00:18:02 Zaměstnanci, kteří mají tuto částku sjednanou alespoň na částku 3 000 korun měsíčně, tak jsou zaměstnanci v klasickém, obecném zaměstnání. Zaměstnáním malého rozsahu, jak tady vidíte, se rozumí zaměstnání, v němž sjednaná částka není sjednána vůbec určitelná anebo je sjednaná na nižší částku, než je ten rozhodný příjem. Uveďme si zatím pouze 2 příklady.
00:18:28 1. příklad, sjednám se zaměstnavatelem pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek, 1/10 úvazku, pravidelná pracovní doba dejme tomu, u nás obci máme místní knihovnu, tak sjednám nám tedy, že budu v té místní knihovně jako knihovník, budu tam každé pondělí 4 hodiny odpoledne, sjednaný příjem 2 000 korun. Je to zaměstnání malého rozsahu, sjednaná částka je nižší než rozhodný příjem, i když je to pracovní poměr, mám naprosto pravidelný výkon práce. 2., 2. možnost je, že nebyl sjednán žádný určitelný příjem.
00:19:13 Nejtypičtější příklad, se kterým se běžně setkáte, dohoda o pracovní činnosti uzavřená tak, že zaměstnanec dostane 100 korun na hodinu odměny, ale pracuje občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele. V takovémto případě nemá vlastně určenu žádnou výši měsíčního příjmu, nemá garantovaný žádný příjem. To znamená, je to klasické zaměstnání malého rozsahu. Upozorňuji, že 1, co hraje roli, je sjednaná částka započitatelného příjmu.
00:19:47 To znamená, je 1, na jakém právním základě je ta činnost vyvíjená, je 1, s výjimkou dohody o provedení práce, k tomu za chviličku dostaneme, je 1, jestli zaměstnanec má nebo nemá určen nějaký pravidelný režim pracovní doby, apod. Důležitá je pouze skutečně sjednaná částka započitatelného příjmu. Uveďme si teď tedy ještě několik případů, abychom viděli, co nám spadne, abych tak řekl, do toho klasického obecného zaměstnání a co je zaměstnání malého rozsahu. Dohoda o, zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná částka příjmu 100 korun za hodinu.
00:20:32 1 model už jsme si tady řekli, občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele, není určeno nic, klasické zaměstnání malého rozsahu. 2. případ, dohodne se zaměstnavatel se zaměstnancem, že opět 100 Kč/hod., bude pracovat nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele, ale odpracuje minimálně 10 hodin v týdnu, v kalendářním týdnu. V tomto směru je jasné, že zaměstnanec v měsíci odpracuje minimálně 40 hodin. Horní hranice je dána obecně tím, že dohoda o pracovní činnosti nesmí přesáhnout polovinu pracovního poměru, že. To znamená, odpracuje minimálně 40 hodin.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.