Mezinárodní zdanění příjmů fyzických osob 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.1.2023 (Čt)
3 h 48 min.
Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.

Mezinárodní zdanění příjmů fyzických osob 2023

O školení
Přepis
Dotazy 35

Obsah školení

  • Osobní daňová příslušnost - určení daňové rezidence
  • Příjmy ze zdrojů v zahraničí (závislá činnost, dividendy, úroky, samostatná činnost, nájmy ... metody vyloučení dvojího zdanění)
  • Příjmy nerezidentů ze zdrojů v ČR (daňové přiznání, příjmy zdaněné srážkovou daní, zápočet sražené daně na daňovou povinnost ...)

Pro koho je školení určeno

Pro mzdové účetní, daňové poradce, auditory

Štítky

Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.

V letech 1991 až 2004 pracovala na Finančním ředitelství v Ostravě, v letech 2004 až 2014 učila daně na Katedře účetnictví Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava. Od roku 1994 se věnuje publikační a lektorské činnosti a od roku 2004 je daňovým poradcem. Působí ve společnosti Marytax s.r.o., je zkušebním komisařem Komory daňových poradců. V letech 2012 až 2021 byla členkou prezídia Komory daňových poradců, je vedoucí sekce fyzických osob při Odborném kolegiu Komory daňových poradců.

Všechna školení lektora (1)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 26. 03. 2026, 12:53

Dobrý den,musím vyplnit ř. 33 - daň zaplacená v zahraničí podle §6 odst. 13, jestliže použiji metodu vynětí s výhradou progrese? Nebo se tento řádek vyplňuje vždy, když byla nějaká daň zaplacena v zahraničí např. i při metodě zápočtu)?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 02. 2024, 17:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
Rezident SK podnikal na Slovensku na slovenský ŽL od ledna do března 2023 (pak živnost ukončil) a začal podnikat na obnovený český ŽL od dubna do prosince 2023. Jezdil pracovat do ČR pro českou firmu (služby IT) a fakturoval s českým IČ. Jak to bude se zdaněním v tomto případě?
Mohu zdanit v ČR české podnikání 04-12/2023 včetně odvodů SP a ZP a na Slovensku si uvede české příjmy do svého přiznání v zemi rezidence?
Moc děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 18. 01. 2024, 11:57
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím o ověření postupu a případnou opravu.
OSVČ v roce 2022 na paušálních výdajích má vystavených faktur více než skutečně obdrželo. V roce 22 podnikatel přiznal jenom skutečné obdržené příjmy. V roce 23 měl zaplaceno faktury za rok 22 a 23. Proto musí znovu zdanit skutečně obdržené částky.
Kdyby rozhodl přecházet na skutečné výdaje v roce 23, musí dodatečně přiznat zaplacené částky z roku 22 a podat dodatečné přiznání za rok 22 a upravit přehledy za rok 22 na soc. a zdr.?
Kdyby zůstal ve stejném režimu, na paušálních výdajích, tak nemusí nic upravovat, ale přizná veškeré obdržené příjmy i z roku 22 a 23?
Předem děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 21. 09. 2023, 13:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, potřebuji od Vás poradit.

Slovák (rezident SK má tam středisko svých zájmů) v 8/2022 si založil živnost v ČR. Je svářeč. Loňský rok pracoval ve Švédsku a příjmy danil v ČR a na Slovensku. Letos pracuje zatím jen na Slovenku, tím pádem by své celosvětové příjmy měl danit také na Slovensku a tady v česku nic? v ČR si platí ZP, SP. Vniká mu tady provozovna, když tu má sídlo podnikání? Kdy mu vzniká provozovna v jiném státě? A co je tedy myšleno podnikem ve smlouvě o dvojím zdanění ?
Děkuji Vám

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 03. 07. 2023, 18:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, mám problém určit, kam podat daňové přiznání zaměstnaného cizince u české firmy.
Cizinec (RU) je zaměstnán u české firmy, která ho vysílá, jako řidiče kamiónu do Německa. Průběžně se vrací do Čech, kde přespává u kamaráda, nebo v kamiónu V Německu spí v kamiónu. Do RU jezdí pouze o dovolené, více se tam nezdržuje. Zaměstnavatel mu již čtyři roky dává Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti. On nyní přišel, abych mu podala za ty čtyři roky přiznání. Kam mám přiznání podat a je rezident?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 12. 04. 2023, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jsme s.r.o. (daňový domicil ČR) a pořádáme koncert skupiny (domicil DE) na Slovensku.
Obdrželi jsme fakturu za honorář a nevíme jestli z tohoto honoráře máme srazit srážkovou daň nebo ne, a pokud ano, tak jestli ji máme odvádět FÚ na Slovensku nebo v České republice. Jako česká s.r.o. nemáme na Slovensku provozovnu, jen jsme z důvodu místa plnění konání koncertu na Slovensku registrovaní k DPH v Bratislavě.
Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 03. 04. 2023, 15:58
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
prosím Vás, jestli jsem dobře pochopila školení, tak manželé kteří odjeli v r.2021 listopad do Kanady.
( vr. 2021 podali daň. přiznaní z českých i zahraničních příjmů, to mají vyřešené) Ale v roce 2022 byli celý rok v Kanadě, jsou tam dosud. V ČR vůbec v r.2022nebyli, takže jsou v ČR nerezidenti? A když zdaňovali v Kanadě musí zdanit i v ČR jen zahraniční příjmy anebo musí jen informovat FÚ, že jsou nerezidenti v ČR?
Děkuji a přeji příjemný den.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 03. 2023, 09:58
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Má nárok na vrácení sražené srážkové a zálohové daně z DPČ cizinec (Ukrajinec), který pobývá v ČR za účelem studia, tudíž je daňovým nerezidentem? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 04. 03. 2023, 12:49
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, rezidentka CZ, je zaměstnaná v ČR, přednáší občas na Slovensku - na DPP. Ze Slovenska jí poslali Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2022, kde jsou příjmy vyčísleny a současně odvedená daň na SK. Paní podává DAP, příjmy z SK napíšu do DAP jako další příjem z § 6 a zaplacenou daň v SK započtu? Vyplňuji přílohu č.3? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 02. 2023, 11:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

klient byl zaměstnán 01-03/2022 v Bulharsko bulharským zaměstnavatelem a od 04/2022 byl zaměstnán v ČR (český zaměstnavatel). Za rok 2022 je rezidentem ČR, bude si zde podávat daňové přiznání. Musí uvést v přiznání i příjmy ze zaměstnání z Bulharska?

Děkuji

Markéta Matyášová

00:00:02 Tak dobrý den. Omlouvám se za mírné zpoždění. Měli jsme tady trošku problémy s mikrofonem, takže doufám, že teď už to bude všechno v pořádku. Já jsem si pro vás dneska připravila takový program, že nejdříve bychom si vyřešili kritéria pro stanovení daňového rezidentství u fyzických osob. Ať víme, jaký je rozsah povinností té konkrétní fyzické osoby k ČR. Pak bychom se věnovali příjmům rezidentů ze zdrojů v zahraničí, tzn. příjmy, které mají ti, kteří tady mají neomezenou daňovou povinnost ze zahraničí. Jaké jsou metody vyloučení dvojího zdanění.
00:00:50 Jak se to promítá do jednotlivých druhů příjmů, co se může uznat, co se nemůže uznat ze zahraničí apod. A jako třetí část, byla jsem informována, že mám dvě přestávky, tak budu se snažit to tak nějak rozdělit rozumně. Tak v té třetí části bychom se věnovali naopak příjmům, které mají daňoví nerezidenti ze zdrojů v ČR, tzn. jaké tady mají povinnosti jak ti poplatníci, tak plátci atd., atd. Tak. Tak, pojďme na to. A v prvé řadě si potřebujeme vyřešit osobní daňovou příslušnost, která určuje rozsah povinnosti k ČR. My máme v podstatě dva typy daňových poplatníků.
00:01:46 Jedni jsou daňoví rezidenti, kteří mají neomezenou daňovou povinnost. Občas můžete slýchat i pojem non rezident nebo daňový domicil. Druhá skupina, to jsou daňoví nerezidenti, kteří zdaňují v ČR jenom příjmy, o kterých můžeme říct, že mají zdroj v ČR. Ten zdroj je vymezen v § 22, tzn. že když to zjednoduším, tak pokud příjem, který plyne daňovému nerezidentovi, nenajdete výslovně uvedený v § 22 zákona o dani z příjmu, tak je to příjem, který tady není předmětem zdanění v ČR.
00:02:24 Jestli je to daňový rezident nebo daňový nerezident, tak to má samozřejmě dopady poměrně velké na ty poplatníky, protože daňoví nerezidenti mají jenom omezené možnosti, jak uplatnit slevy, případně daňové zvýhodnění. S tím, že daň daňových nerezidentů, kterou mají platit v ČR, je v zahraničí někdy obtížně vymahatelná. V některých případech to nejde vůbec, tak zákonodárce přenesl v daleko větší míře povinnost odvodu daně z poplatníka na plátce. A v souvislosti s těmi příjmy daňových nerezidentů je tam taky rozšířená oznamovací povinnost.
00:03:15 Ta osobní daňová příslušnost, ono to vypadá velmi jednoduše. Když někdo řekne Čech, Polák, Maďar, Američan, tak když se jedná o daně, tak já s někým takto jednám, tak většinou nevím, jestli tím myslí, že to je příslušník toho státu, anebo je to daňový rezident toho státu. My máme jednak kritéria pro stanovení rezidentství nastavena v zákoně a jednak máme ta kritéria nastavena ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění.
00:03:50 Když se podívám na zákon, tak daňové rezidentství pro fyzické osoby je definováno v § 2 zákona o dani z příjmu a máte tady uvedeno, že poplatníci jsou daňovými rezidenty, pokud mají na území ČR bydliště anebo se zde obvykle zdržují. Přitom za obvyklé zdržování se počítají každé dny fyzické přítomnosti na území ČR a počítá se to v kalendářním roce s tím, že fyzické osoby mají zdaňovací období kalendářní rok, tak těch 183 dnů se sleduje v kalendářním roce. Já na to upozorňuji z toho pohledu, protože my máme ještě jednou v zákoně test na 183 dnů.
00:04:38 Je to pro účely případného osvobození příjmů ze závislé činnosti, ale tam testujeme na 12 měsíců po sobě jdoucích těch 183 dnů. Takže pro účely rezidentství vždycky to počítáme v kalendářním roce. Bydlištěm na území ČR se považuje, za bydliště se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt. Za okolností, z nichž lze usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Je to. Ono, byť to vypadá jednoduše, ale ono to tak jako úplně jednoduché být nemusí, protože v řadě případů řešíme to, jestli to bydliště je jedno, případně jestli může mít i dvě bydliště apod.
00:05:29 Já bych chtěla jenom ještě vymezit, než půjdeme k těm jednotlivým kritériím, tak bych chtěla vymezit to daňové rezidenství i ve vazbě na smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Protože my máme ta kritéria, která jsou nastavena v zákoně, jak jsem říkala, těch 183 dnů v kalendářním roce nebo bydliště. Tady bych možná jenom trochu odbočila. Prosím vás, pokyn D-22 byl pro rok 2023 nahrazen pokynem D-59. Ten pokyn D-59, ještě pokud, já jsem si to teda neověřovala tento týden, ale do konce minulého týdne, ještě nevyšel ani ve Finančním zpravodaji, ale už ho dohledáte na stránkách Ministerstva financí.
00:06:23 On je to pokyn, který se vlastně zpracovával v první polovině loňského roku. 30. 6. se vypořádávali připomínky k tomu pokynu D-59 a zveřejnili ho až někdy těsně před Silvestrem na stránkách Ministerstva financí. Takže nevím, proč to tak dlouho trvalo. Nicméně, když já jsem zpracovávala tento materiál, tak ještě jsem vycházela z pokynu D-22. Ale prosím vás, v pokynu D-59 je to úplně stejné. Možná tam něco přibylo. To, co tam přibylo, tak už tam máte uvedeno. Takže jenom, kdybyste hledali pokyn D-22, tak ten platí pro ten loňský rok.
00:07:03 Ten pokyn D-59 je účinný od letošního roku, to znamená pro rok 2023. Ale řekněme si na rovinu, i ten pokyn D-59 můžete použít pro ten loňský rok, protože pokud se nezměnil zákon, a to se nezměnil, tak de facto ke stejnému zákonu musí být stejný výklad. Takže není to nic, co by mohlo být nad rámec zákona. Takže to jsou kritéria, která jsou uvedena v zákoně. No a když se podíváte do článku 10 ústavy, tak ta stanoví, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal parlament souhlas a jimž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu.
00:07:51 A stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. To znamená, že ta mezinárodní smlouva nemá vyšší právní sílu, než má zákon. To je třeba si uvědomit, protože mezinárodní smlouvou nemůžete stanovit žádné daňové povinnosti. Mezinárodní smlouva může jenom opravňovat, kde se bude konkrétní ustanovení aplikovat, ale nemůže vám stanovit žádné daňové povinnosti. Ty se dají stanovit jedině daňovým zákonem. Takže z toho vyplývá, že smlouva vždycky může být mírnější, než je zákon, ale nikdy nemůže být tvrdší.
00:08:30 Nikdy nemůže zdaňovat něco, co daňový zákon, co se podle daňového zákona nezdaňuje. Takže my máme zhruba s více než 80 státy už uzavřenou tzv. smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu. A každá tato smlouva obsahuje článek, který se jmenuje rezident nebo daňový domicil. A v té smlouvě jsou rovněž nastavena kritéria pro určení daňového rezidentství. To znamená, že pokud já za rezidenta považuji osobu, která má v ČR bydliště nebo má tady pobyt delší 183 dnů, tak pokud podle smlouvy prvním kritériem je bydliště, tak jsou to pojmy, které jsou de facto stejné.
00:09:22 To znamená, jak podle smlouvy, tak podle zákona je rezidentem ten, kdo má bydliště v ČR. Nicméně smlouvy připouštějí, že může mít rezident, může mít poplatník, že může mít více než jedno bydliště. To znamená, má-li bydliště v obou státech, tak pak jdeme na další kritéria, což je středisko životních zájmů. Pokud by nebylo možné rozhodnout ani na základě střediska, je to převažující pobyt, státní příslušnost a případně dohoda těch smluvních států.
00:09:59 To znamená, pokud by nebylo možné o rezidentství fyzické osoby rozhodnout ani na základě těch čtyř kritérií, které jsou tam uvedeny, tak by se museli ministři, protože pověřený jako jednat v rámci mezinárodních smluv tady v této záležitosti je ministr financí nebo jím pověřený pracovník. Takže tolik jenom na úvod, jenom, abychom si vymezili, že jednak kritéria jsou nastavena v zákoně a jednak jsou nastavená ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění.
00:10:32 To znamená, tím, že ten zákon má první jako bydliště, tak může být rezidentem, kdo tu má bydliště i v souladu se smlouvou, ale když se podíváte na pobyt dalších 183 dnů v kalendářním roce, tak taková kritéria ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění nenajdete.
00:10:52 Takže když tu má někdo bydliště, a smlouva říká, že se, teda ústava říká, že se použije mezinárodní smlouva, no tak tím, že je rezidentem, a má se vyloučit dvojí rezidentství, protože ty smlouvy se jmenují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, takže se má vyloučit dvojí rezidentství, protože dvojí rezidentství v absolutní většině případů znamená i dvojí zdanění, tak pak se jde na ta další kritéria. Tak přepneme se dále. To už, tady už jsme byli. Pojďme se podívat na obsah těch jednotlivých položek.
00:11:35 Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní nebo pronajatý. To znamená, že to bydliště je úplně ve stejném režimu, jestli já ten byt vlastním, jestli já ho mám najatý, případně já ho mám k dispozici, třeba i k bezplatnému užívání. Důležité je, že ho mám k dispozici. A ten, jak tady píše, tak může být i poskytnutý pronajatý. Ale v každém případě, když já budu mít, já nevím, pětipokojový byt a dva pokoje pronajmu, tak pořád mi tam ještě tři pokoje zůstanou a já se mohu kdykoliv vrátit. On je mi kdykoliv k dispozici.
00:12:21 Pokud bych ho pronajala celý, ten byt pětipokojový, tak samozřejmě já už bych se tam nemohla kdykoliv vrátit, protože jsem vázaná nájemní smlouvou a tím pádem už by to nemělo charakter stálého bytu. Úmysl se zdržovat se posuzuje vzhledem k jeho osobnímu rodinnému stavu. To znamená, že je-li v něm s manželkou, dětmi, rodiči, zda je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity.
00:12:49 To znamená, že nikdy to není jenom samotné kritérium toho, protože dneska těch bytů můžete mít x, řada občanů mají tzv. investiční byty a samozřejmě, že to kritérium toho stálého bytu, jestli jste si všimli, tak já jsem se tady vůbec nezmínila o trvalém bydlišti. To znamená, že tam, kde je to bydliště, které mám zapsáno v občanském průkazu, ještě vůbec nemusí znamenat, že to je můj stálý byt. Taky to bydliště vlastně jak smlouvy, tak i ten zákon používá výraz stálý byt, což je trochu něco jiného než bydliště v tom smyslu, ve kterém my jsme zvyklí tento pojem používat.
00:13:39 Když já mám dvě kritéria, jednak délku pobytu podle zákona a jednak to bydliště, tak vlastně ten pokyn D-59 říká, že dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči ČR v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, tak se posuzuje samostatně. To znamená, že představte si, dejme tomu, rezidenta ČR, který získá na 5 let práci v zahraničí a do zahraničí odjede s celou rodinou. Takže první část roku tady měl bydliště.
00:14:15 V druhé části roku už tady bydliště nemá, protože se vystěhoval s celou rodinou a předpokládám, že když odjel třeba na těch 5 let, takže byt, který tady má, dát k dispozici jiné osobě, takže ho pronajme, že si ho tady nebude držet. Pokud by odcestoval s celou rodinou, ale ten stálý byt, s tím, že se tady může kdykoliv vrátit, si podržel, tak by mu tady to bydliště zůstalo. Tak jak říkám, pokud dojde ke změně bydliště v průběhu zdaňovacího období, tak se posuzuje každá ta část roku samostatně, takže je možné, aby část roku byl daňovým rezidentem a část roku byl daňovým nerezidentem.
00:15:01 S tím tedy, že pokud bychom vzali to druhé kritérium, které máme v zákoně, a to je délka pobytu, takže pokud tady pobývá a je jedno, jestli tady pobývá jako na jeden pobyt, anebo jestli jsou to opakované pobyty, které jsou přerušované. Pokud by tady pobýval déle než 183 dnů, stává se rezidentem pro celé zdaňovací období. Takže to je rozdíl mezi těmi dvěma kritérii, když u bydliště může být dělené to rezidenství, kdežto co se týká délky pobytu, to znamená, pokud by tady se zdržoval déle než 183 dnů, tak v tom případě by se stal rezidentem po celé zdaňovací období.
00:15:54 Ten zákon obsahuje obě kritéria, naplnění jednoho stačí ke vzniku rezidentství a žádné z nich nemá přednost. To znamená, že jakmile je naplněno kritérium obvyklého zdržování se, tak osoba je rezidentem po celý rok, jak jsem zmiňovala. Já bych tady v této souvislosti chtěla jenom uvést jeden příklad. Tady to bydliště vs. délka pobytu vlastně se vztahuje na fyzické osoby, které k nám přicházejí nebo u kterých řešíme rezidentství mezi dvěma státy.
00:16:42 Ale státy, se kterými nemáme smlouvu o zamezení dvojího zdanění, protože já jsem říkala, že přednost má smlouva a ve smlouvě to obvyklé zdržování tady nemám. Já jsem vám tady vybrala jeden poměrně čerstvý rozsudek, je rok starý, tak to my ještě považujeme za rozsudky poměrně čerstvé. Já jsem vám tady vybrala jeden rozsudek z Nejvyššího správního soudu, který řešil, jestli lékař, který pracoval v Kataru, měl v ČR, byl v ČR rezidentem, nebo v ČR rezidentem nebyl.
00:17:24 A tady v tom rozsudku, ten odkazuje i na jeden starší rozsudek, je velmi dobře a velmi hezky popsáno vlastně, co se rozumí tím stálým bytem. Je to tady ještě více vysvětleno, než máte vysvětleno v tom pokynu D-59. A tady se jednalo o to, že to byla fyzická osoba, která vyjela pracovat do Kataru jako lékař a původně s ním měla vyjet celá rodina. Nakonec s ním ta rodina nejela a on tvrdil, že tím, že byl v Kataru, tak nebyl rezidentem ČR. Ale on si tady ponechal byt. A tím, že tady měl byt.
00:18:06 A s Katarem je sice smlouva o zamezení dvojího zdanění, ale ona se začíná uplatňovat až od letošního roku a vzhledem k tomu, že tady se jedná o starší případ ještě z doby, kdy s Katarem smlouva nebyla, takže to bereme jako, že byl pracovat ve státě, se kterým nemáme smlouvu o zamezení dvojího zdanění. A když nemáme o zamezení dvojího zdanění, no tak řešíme, jestli tady měl bydliště anebo tady byl déle než 183 dnů. Můžeme vyloučit kritérium 183 dnů, ale měl tady pořád bydliště.
00:18:42 Já vám uvedu ještě jeden případ už z vlastní praxe, kdy to byl lékař, který pracoval pro australskou vládu ve státě, ne v Austrálii, ale ve státě, se kterým nemáme smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Takže on byl vyslán, je to velký odborník a byl vyslán tedy, já myslím, že to byli Lékaři bez hranic nebo možná nějaký jiný projekt. To není podstatné už. Ale vlastně platila ho australská vláda, ale výkon práce byl ve státě, se kterým nemáme smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Tento lékař vyjel s celou rodinou. Děti tam chodily do školy. Byl tam něco přes rok.
00:19:27 Pak se vrátil tady do ČR a správce daně tvrdil, že tady má bydliště a tudíž byl rezidentem ČR a chtěl mu zdanit veškerý ten příjem. Zdroj příjmů samozřejmě nebyla Austrálie, protože Austrálie jenom ho vyplácela z nějakých svých fondů nebo projektů, ale zdrojem příjmů byl stát, ve kterém pracoval. U těch aktivních příjmů, což závislá činnost nepochybně je, vycházíme z toho, že zdroj příjmů je tam, kde je práce vykonávaná. To znamená, že mezi ČR a tím konkrétním státem nebyla smlouva o zamezení dvojího zdanění, takže nemohli jsme jít na žádná další kritéria, která jsou ve smlouvě.
00:20:19 A správce daně nám tady tvrdil, že tím, že měl tady v ČR bydliště, on tady v ČR měl rodinný dům, takže měl tady bydliště a tudíž je rezidentem a chtěli zdanit veškeré příjmy, které teda dostal od australské vlády. Nicméně on v době, kdy nepobýval v ČR, tak ten rodinný dům pronajal a pronajal ho celý. To znamená, že on se nemohl do toho jenom tak jednoduše vrátit, on mu nebyl k dispozici. On měl uzavřenou nájemní smlouvu s určitou výpovědní lhůtou, že pokud se bude chtít vrátit do ČR, tak že ta nájemní smlouva skončí. Ale ten byt neměl k dispozici nebo ten rodinný dům neměl k dispozici.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.