Manka, škody, pokuty a sankce - účetní a daňový pohled 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
5.9.2024 (Čt)
3 h 28 min.
RNDr. Ivan Brychta

Manka, škody, pokuty a sankce - účetní a daňový pohled 2024

Popis
Přepis
Dotazy (15)
Školení se zaměřuje na problematiku mank, škod, pokut a sankcí z pohledu daní a účetnictví. Cílem je připomenutí podmínek, kdy je možné mít v této souvislosti daňový náklad a kdy se naopak o nedaňový náklad nejedná. V oblasti DPH budou probrány podmínky zachování nároku na odpočet, bude připomenuto i související účtování.

Téma

  • vymezení manka a škody z pohledu účetních předpisů a zákona o daních z příjmů
  • co není mankem a škodou, přirozené úbytky zásob, technické a technologické ztráty a stanovení jejich norem
  • pravidla pro inventarizaci - účetní a daňový pohled
  • likvidace majetku, náhrady za manka a škody
  • manka a škody a jejich vliv na základ daně z příjmů
  • manka a škody, likvidace majetku z pohledu DPH
  • účtování mank a škod
  • smluvní sankce, jejich účtování a vliv na základ daně z příjmů
  • sankce vyměřené podle zvláštních zákonů, jejich zaúčtování a daňové posouzení
  • související výklady správce daně
  • ilustrace problematiky na příkladech
  • odpovědi na dotazy

Pro koho je školení určeno

Pro účetní, ekonomy, pracovníky působící v oblasti zásob a další osoby, které se zabývají předcházením nebo řešením škod.

Související události

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 24. 04. 2026, 14:02
| Komentáře: 2

Dobrý den, chci provést likvidaci neprodejných zásob z důvodu jejich koroze. Budu mít protokol o likvidaci se všemi náležitostmi - bude se tedy jednat o daňově uznatelný náklad. Zboží bylo původně z EU, DPH bylo tedy jen vyměřeno.
Chci se jen ujistit, DPH nevracím? Jelikož jsem si ho ani neuplatnila při nákupu..
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29. 01. 2026, 08:05
| Komentáře: 2

Dobrý den, firma vyřadí ze skladových zásob dřevěné poškozené palety, latě a jiné dřevěné poškozené zboží. Vystaví se protokol o likvidaci, pořídí se fotodokumentace, ale poškozené palety si odveze zaměstnanec nebo fyzická osoba ke spálení domů. U protokolu o likvidaci je přiloženo i čestné prohlášení, kde je vysloveně uvedeno, že se jedná o poškozené a zničené zboží a bude spáleno, prohlášení je podepsané a je tak součástí likvidačního protokolu. To samé pokud se jedná o rozbité tašky a odveze si je někdo na zpevnění cesty. Je možné účtovat takovou likvidaci jako daňově účinnou ?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 19. 09. 2025, 10:37
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den, mám dotaz ohledně zásob (pneumatiky). Máme manko ve skladu cca 46000 Kč. Je možné uplatnit manko do normy? děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 13. 11. 2024, 13:59
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den nevím zda je to dotaz přesně k tomuto školení -
prosím info jak zaúčtovat tuto situaci - máme auto v majetku - hradíme si havarijní pojištění - po nehodě jsme uhradili opravu Kč 12 950,-- a následně nám pojišťovna uhradila částečně náklady Kč 9 702,--
děkuji moc za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 05. 09. 2024, 13:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Proč byl stryktně ukončen přenos ve 14:00 ?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 05. 09. 2024, 13:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,

exekuční náklady od FÚ jsou u poplatníka DÚ (v § 25 zákona o daních z příjmů už nejsou zmiňovány? Nebo jsou DN a spadají pod § 107 daňového řádu? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 05. 09. 2024, 11:41
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, správa daně, nám vyměřila úrok z prodlení 300-kč kvůli vzniku celního dluhu. Chyba nebyla na naší straně sami jsme si museli proclít. Jak to mám zaúčtovat. Máme jen dopis o vyrozumění. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 05. 09. 2024, 11:24
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den,
jakým způsobem provést inventarizaci skladu, který máme v Německu nebo ve Velké Británii, přesouváme tam zboží z ČR za účelem jeho prodeje přes marketplace? Zboží přestává být naším majetkem až v okamžiku jeho prodeje přes marketplace (Amazon). V obou zemích jsme registrovaní k DPH. Stav skladu v naší evidenci nesouhlasí se stavem skladu, který vykazuje ke stejnému okamžiku Amazon. Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 05. 09. 2024, 11:05
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

dovoluji si Vás oslovit ohledně složité situace, která vznikla v souvislosti s naší nedávnou výměnou oken. Dohodli jsme se se společností na výměně dřevěných dvoukomorových oken za plastová tříkomorová. Celková domluvená cena projektu byla okolo 600 000 Kč. Podle smlouvy byly částečné platby strukturovány jako zálohy (300tis).

Bohužel, původně zvolená společnost nedokončila práci, a proto jsme byli nuceni angažovat jiné firmy, aby projekt dokončily. Tento krok vedl k technickému zhodnocení majetku v hodnotě přibližně 650 000 Kč. Avšak v tuto chvíli se potýkáme s nedostatkem konečné faktury a nevyúčtovaných záloh, což komplikuje situaci z účetního a daňového hlediska.

S ohledem na uvedené bych ocenil Vaše odborné poradenství ohledně několika klíčových bodů:

Jak postupovat v případě, že nemáme k dispozici daňové doklady pro uvedené technické zhodnocení majetku? Jak by toto mělo být správně zaznamenáno v našem účetnictví a ve vztahu k daňovým odpisům budovy?

Jaké jsou možnosti uplatnění odpisů na dané technické zhodnocení bez přítomnosti konečné faktury?

Jaké kroky bychom měli podniknout, abychom mohli vše zaúčtovat i bez závěrečné faktury (přičemž jsme již několikrát vyzývali k tomuto kroku prostřednictvím datové schránky bez úspěchu?) s co nejlepším daňovým efektem?

Firma B vystavila jen doklad na 100tis.cca

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 05. 09. 2024, 10:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Jak by měla vypadat inventarizace nákladů na pořízení majetku - účet042 ?

00:00:04 Tak dobrý den i ode mne. Vítám vás na dnešním webináři na téma manka, škody, pokuty a sankce - účetní a daňový pohled 2024. Co jsem si pro vás připravil. Tak je to rozděleno do šesti částí. V první se podíváme na manka a škody z hlediska účetnictví a k tomu potom přidáme inventarizaci majetku a závazků v druhé části. Potom budeme probírat manka a škody z pohledu zákona o daních z příjmů a také ve čtvrté části z pohledu zákona o DPH. No a v páté části potom máme problematiku smluvních sankcí a v šesté části zákonných sankcí.
00:00:48 Já to takto rozděluji, protože ty smluvní sankce většinou vám přinesou daňově účinný náklad, kdežto ty sankce zákonné, ty pochopitelně coby daňový náklad nelze uznat. Jinak jako tradičně doplním, že pokud budeme někde zmiňovat nějakou novinku, tak to nové znění mám podbarveno takto starorůžovou barvou. A pokud tam budu uvádět i starší původní znění, tak to je podbarveno modrošedou barvou. Pokyny, informace, výklady správce daně, případně nějaké ty, řekněme, interpretace Národní účetní rady podbarvuji takto zeleně, abychom si uvědomili, že to je pouze názor, že to není právně závazný výklad.
00:01:36 Takže kdybyste zjistili, že podle vás zákon říká něco jiného, tak se rozhodně držte zákona. No a příklady, pokud mám už nějaké připravené, tak poznáte podle modrého písma. Tak, takže vzhůru do první části manka a škody - účetní pohled. Začneme zákonem o účetnictví. Inventarizační rozdíl je tam definován v § 30 odst. 10 jako skutečný stav, když se liší od stavu v účetnictví, nelze-li rozdíl prokázat stanoveným způsobem. Jestliže ten skutečný stav je větší než stav účetnictví, tak se ten rozdíl označuje jako přebytek.
00:02:23 A je tam řečeno, že se dále posuzuje mimo jiné dle příslušných ustanovení občanského zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné, o majetkovém prospěchu. Pokud je naopak skutečný stav nižší než stav v účetnictví, tak rozdíl se označuje jako manko. V případě, že by to bylo u peněžních hotovostí nebo cenin, tak se ten rozdíl označuje jako schodek. No a je tady opět řečeno, že dále se posuzuje zejména podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a zákoníku práce. Tady vidíte odkaz na občanský zákoník a také zákoník práce.
00:03:03 A pochopitelně se podívám i s vámi na ta ustanovení občanského zákoníku nebo zákoníku práce, na které pamatuje ten zákon o účetnictví, aby ta problematika byla úplná, ale to nás čeká až za chviličku. Teďka si ještě řekneme, že podle zákona o účetnictví nejsou mankem technologické a technické ztráty vznikající například rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním zpracovacím, pardon, zásobovacím nebo odbytovém procesu. Nazývají se ztrátami v rámci norem přirozených úbytků zásob.
00:03:40 A měl bych rovnou říci, že také zákon o daních z příjmů ty technologické a technické ztráty nepovažuje za určitých okolností jako za manko. Tak, teď mi dovolte, abych se přesunul s vámi na související ustanovení občanského zákoníku, které jsme zmiňovali u těch předchozích definic z hlediska zákona o účetnictví. Takže nejprve, co se týče tedy přebytku, kdy nám tedy zákon o účetnictví říká, že případný přebytek se posuzuje podle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Občanský zákoník má tyto ustanovení mezi § 1045 až § 1050 v případě, že se jedná o přivlastnění.
00:04:35 Je tady řečeno, že věc, která nikomu nepatří, si může každý přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění té věci. Dále se tady potom říká, že pokud je nějaká movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce držet jako svou, tak ta movitá věc nikomu nepatří a tudíž lze přivlastnit. Fikce opuštění u movité věci je tady potom definována takto.
00:05:07 Nevykonává-li k té movité věci vlastník vlastnické právo po dobu 3 let a u movité věci, u které nebo která pro vlastníka měla zřejmě jen nepatrnou hodnotu, pokud byla zanechána na místě přístupném veřejnosti, ta se považuje za opuštěnou bez dalšího. Čili zjednodušeně řečeno, když si zapomenu sluneční brýle nebo deštník ve vlaku, tak pochopitelně tato věc už se automaticky považuje za opuštěnou. Opuštěná nemovitá věc je trošičku, podléhá jiným pravidlům, ta připadá do vlastnictví státu a je tady opět fikce opuštěné nemovité věci.
00:05:49 Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu 10 let. Potom máme speciální ustanovení o divokém a domácím zvířeti, ale to tady asi příliš nebude časté, takže to dále probírat nebudu. Potom tady máme nález, to je další možnost, jak vlastně převzít nějakou věc. Tady je řečeno v § 1051 až § 1062 toho občanského zákoníku, že se má za to, že každý si chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo tu nalezenou věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.
00:06:31 Takže tady už bych řekl, že třeba když najdete mobil, tak ten mobil by měl být prostě nálezem a mělo by se tedy potom jednat o ustanovení, která se toho týkají právě tohoto nálezu. Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a proti náleznému. To je asi takové obecné ustanovení, náleží, nálezné náleží nálezci i tehdy, když lze vlastníka zřejmě poznat ze znamení na věci nebo z jiných okolností. Pochopitelně pokud se vám podaří ten mobil otevřít a je tam přímo třeba profil toho vlastníka, tak i přesto by to nálezné mělo tomu nálezci patřit.
00:07:27 Je tady potom řečeno, že nálezné činí desetinu ceny nálezu. Má-li ztracená věc však hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení. No a nepřihlásí-li se nikdo o věc do 1 roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nakládat s věcí jako poctivý držitel. Spočívá-li však nález v penězích, mohou je tyto osoby užívat, jenom užívat. To znamená, že to platí i o výtěžku za věc staženém. Teď se pojďme podívat ještě na další pravidla k náleznému.
00:08:12 Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil, nebo její vlastník po uplynutí 1 roku od vyhlášení nálezu a před uplynutím 3 let od vyhlášení nálezu, vydá se mu věc nebo výtěžek na ní stržený po zaplacení nákladů a nálezného. Takže tady už teoreticky po tom 1 roce by nemusela být ta věc vydána. Ale pochopitelně pokud by ten nálezce s tou věcí něco udělal, prodal ji atd., tak by měl alespoň ten výtěžek z toho po tedy odečtení těch nákladů na ten prodej a případného nálezného, tak ten výtěžek by z toho měl odevzdat tomu vlastníkovi.
00:08:53 Uplynou-li 3 roky od vyhlášení nálezu, nabyde nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci nebo k výtěžku na ní strženému. No a ještě tady máme ustanovení o tom, že nálezce, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží mu úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo podle ustanovení toho občanského zákoníku o nálezu. Tím pochopitelně není dotčena jeho povinnost nahradit škodu tím, že vlastně neoznámil ten nález.
00:09:34 Tak, no a teďka už se podívejme na ustanovení zákoníku práce, na to jsou i určité dotazy, které přišly před webinářem, takže to pro vás určitě bude také zajímavé a já bych se rád s vámi do těch jednotlivých ustanovení tak trošku podíval hlouběji, i když rovnou říkám, já jsem odborník na daně, na účetnictví, ale zákoník práce ten beru jako takové nutné, nutné zlo, když to tak řeknu, k tomu, abychom si dokázali vysvětlit ta ustanovení všechna. Takže pojďme se podívat, jak tedy máme posuzovat manko a schodek podle zákoníku práce.
00:10:17 Takže máme v zákoníku práce § 250, který uvádí obecnou povinnost nahradit škodu. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli nahradit škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při splnění, při plnění pracovních úkolů anebo přímé souvislosti s tím. Byla-li potom škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, tak se povinnost zaměstnance nahradit škodu poměrně omezí.
00:10:49 No a ještě je tady potom řečeno v tom obecném ustanovení, že zaměstnavatel je to zavinění zaměstnance povinen prokázat s výjimkou případů, které jsou dány v §250, § 252 až § 255, což je tedy, když má s tím zaměstnancem uzavřenu dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, anebo když je to ztráta svěřených věcí. Tady v takovémto případě potom by ta povinnost prokázat to zaměstnanci nebyla. My pochopitelně jak tu dohodu o odpovědnosti, tak i pravidla pro tedy svěření věci a otázku ztráty svěřené věci probereme v dalším.
00:11:35 Ale než se z § 250 dostaneme na ty § 252 až § 255, tak tady máme § 251, to je otázka nesplnění povinnosti k odvracení škody. I když zaměstnanec třeba nemá uzavřenu dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, i když ten zaměstnanec třeba nemá svěřen nějaký majetek zaměstnavatele do své péče, tak přesto by měl odpovídat za škodu, pokud ví o tom, že tedy nějaká škoda může vzniknout nebo dokonce vznikla a nic neučiní k tomu, aby prostě to oznámil zaměstnavateli nebo prostě nějakou prevenci proti tomu vzniku škody.
00:12:23 Jestliže prostě vidí zaměstnanec, že hoří a řekne si, tak můžu jít domů, protože prostě se nebude pracovat a nikomu nic neoznámí, tak to prostě je nesplnění povinnosti k odvrácení škody.
00:12:35 Takže přesně je to definováno tak, že na zaměstnanci, který neupozornil tedy svého nadřízeného, vedoucího na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se ten zaměstnanec podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud tu škodu nelze nahradit jinak. No a teďka už se tedy podívejme dále, teďka už se podívejme na tedy.
00:13:15 Pardon, já se vrátím ještě o stránku zpět, protože máme zde dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Takže to je tedy první věc, na kterou musíme pamatovat. Pokud máme nějakého zaměstnance, který pracuje v odpovědné pozici jako třeba skladník nebo jako pokladník v pokladně a má tedy nebo měl by mít odpovědnost za svěřené hodnoty, to znamená za to zboží nebo jiné zásoby, popřípadě za pokladní hotovost anebo nějaké ty ceniny. Takže dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty je dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování.
00:14:06 Za tyto hodnoty se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. No a zaměstnanec, který má tedy dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je povinen nahradit zaměstnavateli škodu nebo schodek vzniklý na těchto hodnotách. Když se podíváme na další ustanovení, tak ta dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.
00:14:47 Takže nelze to třeba uzavřít s nějakými zaměstnanci po ukončení školní docházky, ale kteří nedosáhnou 18 let věku. Nesmí být uzavřena zástupcem za zaměstnance, jehož svéprávnost byla omezena, to je asi také logické. A musí být uzavřena písemně. Zaměstnanec se potom zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinností zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.
00:15:28 Takže určitě na jedné straně tedy zaměstnavatel nemusí tomu zaměstnanci prokazovat v tomto případě, že vznikla nějaká škoda, na druhé straně zaměstnanec se může tedy z té odpovědnosti vyvinit, pokud tedy je něco, co tedy je v jeho prospěch. Potom máme § 253 odstoupení od dohody o odpovědnosti, to blíže probírat nebudeme. No a potom máme pochopitelně veledůležitou věc, a to jest provádění inventur při uzavření dohody nebo při zániku dohody nebo případně při změně osob společně zavázaných k vyúčtování svěřených hodnot.
00:16:12 To provádění inventury je něco jiného než inventura, kterou bychom měli dělat, abychom tedy splnili podmínky zákona o účetnictví a kterou si budeme připomínat v té druhé části. Nicméně rovnou už nyní řeknu, že nic nebrání vám coby účetní jednotce, abyste pro provádění takových inventur, například při změně osob, které mají tu dohodu o odpovědnosti práce, ty inventury nebo pravidla pro provádění těch inventur nastavili stejným nebo podobným způsobem jako ty zákonné inventury, které musíte provádět podle zákona o účetnictví.
00:16:57 Takže myslím si, že to provádění inventur můžeme nechat potom na tu druhou část, kde si to všechno probereme podrobněji. Teď se pojďme podívat na § 255, který řeší ztrátu svěřených věcí. Takže je jasné, že se to týká situací, kdy zaměstnanec obdržel třeba firemní mobil nebo firemní notebook, firemní auto atd., a to bez ohledu na to, jestli tyto věci používá jenom v rámci své práce anebo jestli je používá i třeba pro soukromou potřebu, to pochopitelně v této situaci neřešíme. Důležité je, že ta věc mu byla svěřena a zaměstnanec tím pádem má odpovědnost, když se s tou věcí něco stane.
00:17:51 Takže je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Takže je tady vidět, že prostě máme tady nutnost opět nějakého písemného aktu, kde se potvrdí, co tedy tomu zaměstnanci bylo svěřeno. Pokud by ta hodnota svěřené věci přesahovala 50 000 korun, přičemž vláda může svým nařízením tu částku zvýšit, tak ta věc smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
00:18:35 Ta dohoda opět může být uzavřena pouze s osobou, která dosáhla 18 let věku, opět nesmí být uzavřena zástupcem za zaměstnance, jehož svéprávnost byla omezena a opět musí být uzavřena také písemně. No a stejně jako jsme měli tu dohodu o odpovědnosti, tak zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit ztrátu zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Potom máme § 256, který řeší odstoupení od dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. A dále máme potom § 257 až § 260 rozsah a způsob náhrady škody.
00:19:21 Takže zaměstnanec v tom obecném případě, pokud tedy se nejedná o ty speciální případy podle § 251 až § 255, ale je to skutečně obecný případ, tak je povinen nahradit skutečnou shodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedení v předešlých stav. Nicméně je tady jakési omezení, že maximální výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti u jednotlivého zaměstnance by neměla převýšit čtyři a půl násobek průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení ale neplatí, pokud byla ta škoda způsobena úmyslně nebo v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.
00:20:10 Pokud by to bylo ale úmyslné zavinění škody, tak v takovémto případě může zaměstnavatel požadovat navíc i náhradu ušlého zisku. Takže u toho úmyslného poškození pochopitelně tady by nějaký ten limit čtyři a půl násobkem průměrného měsíčního výdělku nebyl a byla by tady ještě ta náhrada ušlého zisku, kterou by mohl zaměstnavatel požadovat. Je tady i spoluúčast řešena, to znamená způsobí-li tu škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část podle míry svého zavinění.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.