Konsolidovaná účetní závěrka II 2025

Vyhledat v přepisu

Hledat

Posouvat

00:00:20 Tak, dobrý den. Dobrý den i ode mě. Po technických informacích několik málo informací ke konsolidaci. Moje jméno je Daniel Horad a spolu strávíme teď ty 4 hodinky nad pokračováním semináře právě ke konsolidované účetní závěrce. Ta první část, pokud jste na ní byli, tak byla spíš o tom, jak se dostat ke konsolidaci, případně jak se jí vyhnout, koho do konsolidačního celku případně zařadit, koho z ní vyřadit, a končili jsme nějakým přehledem konsolidačních metod odvozených od míry vlivu, kterou má nějaká mateřská společnost nad dceřinou společností.

00:01:04 Dnes se vlastně překlopíme do vyloženě té konsolidační techniky, to znamená, projdeme si základní skupinu, základní skupinu transakcí, které se v konsolidaci dělají, někdy se jim dohromady říká konsolidační úpravy, někdy se slovo nebo sousloví konsolidační úpravy používá jenom pro nějakou vymezenou oblast, to je jedno, ale prostě projdeme si ty jednotlivé kroky, které na vás mohou v konsolidaci čekat a které jsou i shrnuté tady do té osnovy, kterou vidíte před sebou.

00:01:41 Před seminářem, tuším, že včera, jestli dobře vidím to datum, tak přišel jeden dvou dotaz, dotaz, který měl pod sebou dvě podotázky. Děkuji za něj. Teď jsem se měl možnost už se s ním seznámit a odpovím na něj postupně. Já si dovolím to jako zařadit vlastně jako takové další příklady k těm jednotlivým částem, kde se to právě bude nejvíce hodit. Tak. Pojďme, pojďme rovnou už na to téma. Osnova je snad víceméně jasná. Nejdřív jenom něco malinko k vlastní technice konsolidace, a teď myslím, jak v praxi nejčastěji probíhá.

00:02:30 Nejčastěji probíhá tak, že, a to je to, co mám tady v té druhé části slidu, že vlastně konsolidace probíhá v nějakých dvou základních jednoduchých krocích. První je, že sečteme výkazy za jednotlivé společnosti, a to za ty společnosti, které jsou, aha, jo, které jsou, ddd, pardon, já si jenom přepnu na tužku a na něco méně agresivnějšího než je červená, takže součet výkazů za jednotlivé společnosti, a to za ty, které jsou konsolidované plnou metodou, to znamená, že tam máme jako matka pozici ovládající osoby, případně poměrnou metodou, to je v případě toho tzv. společného vlivu.

00:03:23 Mluvím-li o poměrné metodě, tak tím mám na mysli v tuto chvíli konsolidaci podle českých účetních standardů. IFRS poměrnou metodu, dá se říct naštěstí, naštěstí nezná, protože to není úplně jako nejběžnější záležitost. Takže to je první krok. My se dostaneme za chviličku k tomu, jak to vlastně sčítat, co když jako něco je v korunách, něco je v eurech, tak abychom se nedostali do situace, že sčítáme koruny s eury, jablka s hruškami, takže k tomu si samozřejmě ještě něco řekneme, ale jinak ten první krok je skutečně, dá se říct, součet výkazů.

00:04:01 A mám-li na mysli výkazy, tak tím mám na mysli rozvahu, výsledovku. No, a druhý krok konsolidace není jenom o tom, abych to sečetl, ale mám vyvolat ten dojem, že to je účetní závěrka jedné společnosti, takže tam musím provést nějaké různé konsolidační úpravy, základní vyloučení, vyloučení dividend, promítnutí ekvivalence atd. Ty úpravy v podstatě byly vypsány na tom předchozím slidu v osnově. No, a já jsem přeskočil tu první část tohoto slidu a teď se k němu vracím. Otázka je, na jaké úrovni toto všechno budeme sčítat.

00:04:43 Dá se říct, že, takhle, jako účetní jsou poměrně dost často poznamenáni tím, že chtějí mít všechno přesně, byť pracují s nepřesnými čísly, ale alespoň ten součet, aby byl přesný. Takže dost často se třeba i při auditu konsolidované účetní závěrky setkávám s tím, že se provádí konsolidace na úrovni tzv. obratových předvah, nebo chcete-li hlavních knih apod., ono se to v různých informačních systémech jmenuje různě, ale ta obratová převaha je asi nejčastější.

00:05:14 To je samozřejmě možné, ale potřebujete mít sladěné účetnictví v rámci celého toho konsolidačního celku, abyste nepřemýšleli nad tím, jestli skutečně můžete 311 a 315, mluvím-li třeba o pohledávkách, bez problémů sčítat apod. Máte-li nastavené účetnictví a sledujete-li například vzájemné vazby, pohledávky, závazky, náklady, výnosy, vůči ostatním společnostem ve skupině už v obratové převaze na úrovni třeba nějakých analytik, tak se konsolidace na úrovni obratové převahy hodí.

00:05:52 Nicméně mnohem obvyklejší, protože málokdy narazíte na to, že ten konsolidační celek má takto krásně sladěné účetnictví průřezově přes všechny společnosti, tak mnohem častěji se konsoliduje na úrovni výkazů, to znamená na úrovni rozvahy a výsledovky, kdy v tu chvíli každý řádek rozvahy, každý řádek výsledovky je pro nás něco jako účet.

00:06:17 Já za chviličku, až jako budeme procházet právě ty jednotlivé typy konsolidačních úprav, tak v zásadě je budu účtovat a budu je účtovat, ale ne na úrovni jednotlivých ani ne analytických, ani ne syntetických účtů, ale právě na úrovni řádků výkazů, to znamená, třeba pohledávky z obchodního styku proti závazkům z obchodního styku apod. Takže znova, to je mnohem obvyklejší.

00:06:47 I to s sebou nese komplikace, protože když budeme sčítat výkazy jenom v rámci ČR, tak to bude asi celkem v pohodě, když se nám do toho přimotá ale nějaká třeba dcera z Británie, která má tu rozvahu a zejména výsledovku úplně jinak strukturovanou, ta výsledovka dost možná bude v účelové struktuře, a my používáme tu pro nás klasičtější druhovou, tak tam už si s tím budeme muset nějak jakoby vyhrát a udělat si nějaké převodové můstky a tu britskou převést nejdřív na českou strukturu a pak sečíst.

00:07:27 Já tady mám připravený takový obrázek, je to nečitelné velmi pravděpodobně, pokud nemáte jako hodně velký monitor, ale myslím si, že to v tuto chvíli nevadí, protože, protože toto má být skutečně jenom jakoby ukázka toho, co jsem před chviličkou popsal. Když se podíváte a půjdu, najdu-li kurzor, ha, už dobré, půjdu-li po horizontální struktuře, tak tady ta první část, tak to jsou klasické výkazy.

00:08:02 Prostě já tady jsem vykopíroval začátek, to znamená, mám tady nějaké aktiva brutto, takže toto je klasická hlavička výkazů, potom tady je z loňské konsolidace opsané minulé období, tady je běžné období, což není nic jiného než i toto na konci. No, a tady tento sloupeček, tak to je právě ten součet, ta suma výkazu, to znamená ten první krok, kdy jako skutečně jsou jenom nasčítány korunové hodnoty ve struktuře českých výkazů.

00:08:44 No, a pak tady už následují ty konsolidační úpravy tak, jak jsem to tady popisoval před chvilkou nebo jak to bylo vidět i v té osnově dnešního semináře, kdy vidíte, že se začíná základním vyloučením, minoritní vlastní kapitál, ekvivalence, dividendy, případná rekonsolidace, vzájemné vazby, ať krátkodobé, dlouhodobé, případně ostatní konsolidační úpravy, a potom oblíbený sloupeček zaokrouhlení, protože pracujeme v tisících, a někdy to prostě nevyjde, takže musíme někdy jedničku ubrat či přidat. Struktura, struktura klasická.

00:09:28 Když se na to podívám z té, z toho vertikálního směru, struktura klasická. Jenom jedna poznámka, když už to tady takto mám a schválně jsem si vybral, abych tady měl i pár modrých řádků. Jenom pro vaši informaci, co znamená modrý řádek?

00:09:48 Modrý řádek v tomto modelu nebo v tomto Excelu, kde se konsoliduje nějakých zhruba 50 společností dohromady, tak jsou zvýrazněné řádky, kde jsou nějaké vztahy ve skupině, na které si při konsolidaci jako dáváme jako výrazně větší pozor, protože obecně by měly být tyto, tyto podbarvené řádky nulové, protože vztahy ve skupině by měly být z různých důvodů, a budeme se o tom bavit, vyloučeny, vynulovány.

00:10:26 A pokud nejsou nulové, a tady vidíte, že v běžném období tady nějaké čísla svítí, v minulém období se to podařilo na úrovni finančních investic, v běžném období tady něco, tady něco svítí, tak bychom měli dobře vědět, proč tam ta hodnota je. Není samozřejmě dogma, stoprocentní pravidlo, že ty řádky musí být vynulovány. Koneckonců, kdo jste byl na té první části, tak tam jsme se bavili mimo jiné právě o tom, zda někoho lze vyloučit z konsolidace.

00:10:59 No, ale když někoho vyloučím z konsolidace, tak to znamená, že mi v rozvaze zůstane ta finanční investice za ním, vykazuji ho, třeba z důvodu nevýznamnosti nebo z důvodu ztráty kontroly nad ním apod. A to je i tento případ. Tady ty podbarvené řádky jsou u finančních investic, ale přirozeně byste je našli u pohledávek a závazků buď ve skupině a pak i u různých nákladových a výnosových účtů, zejména úroků, u nichž taky naše výsledovka sleduje vztahy ve skupině nebo vztahy vůči nějakým spřízněným subjektům. Tak.

00:11:40 Protože to je poměrně velká plachta, tak jenom pro jistotu jako vysvětlení, co znamená, že tato čísla jsou nějakým způsobem podbarvená? Protože čas o času na to dostávám dotaz, tak ho rovnou zodpovím. To je čistě jenom pro přehlednost, protože jako každý, každá buňka, která má nějakou nenulovou hodnotu, tak se automaticky nám v tomto modelu podbarví, abychom se jako v tom líp orientovali.

00:12:09 Takže za tímto podbarvením nějakou, já vlastně ani nevím, co to je za barvu, něco mezi oranžovou a červenou, no, nevím, tak tato nemá nějaký speciální význam, jenom že tam ta hodnota, jenom že tam ta hodnota prostě je a my se v tom jako rychleji, rychleji orientujeme. Takže to jenom vlastně jakoby na úvod, na úvod toho, jak může vypadat ta technika konsolidace. A troufnu si říct, že bývá jednou jako z nejčastěji používaných. No, a teď se pojďme podívat na jakoby náplně jedno tady těch, jednotlivých tady těch sloupečků, jednotlivých těch konsolidačních úprav v širším slova smyslu.

00:12:54 A začneme možná svým způsobem nejkomplikovanější, svým způsobem, a to je tzv. základní vyloučení. Jenže než se dostaneme k základnímu vyloučení, tak si musíme něco říct k obecně akvizici.

00:13:13 Akvizice, to znamená jako zapojení nové společnosti do konsolidačního celku, tak má nějaká svoje pravidla, která je docela dobře, docela dobré dodržovat už jenom z toho důvodu, že vlastně to, jak promítnete nově, novou společnost do konsolidačního celku, nově nabytou, založenou, koupenou, to je jedno, tak to se s vámi potáhne vlastně po celou dobu účasti té společnosti v tom konsolidačním celku, to znamená jako všechny ty roky, než se té společnosti zbavíte. Když se jí nezbavíte, budete to tam mít pořád. První důležitý krok je stanovit si okamžik.

00:13:57 Okamžik, odkdy vlastně tu společnost máte konsolidovat, máte ji zařadit do svého konsolidačního celku, to znamená stanovení tzv. data akvizice. Což ale, alespoň z mého pohledu, je jednodušší, než to na první, než to na první pohled zní. Ten, to datum akvizice je v podstatě datum převzetí kontroly nad akvizovanou společností. A převzetí kontroly znamená, že jste schopni tu společnost řídit na základě svých nějakých strategických či taktických zájmů. Záleží, proč jste si tu společnost vůbec pořídili. Jak se to testuje, že jste převzali kontrolu?

00:14:47 No, asi nejběžnější test, který používají mezinárodní účetní standardy a my jsme si ho v českém účetnictví v zásadě převzali, tak je, že testujete, jestli jste schopni přeobsadit, jak se to jmenuje, statutární, statutární a kontrolní orgány, jinými slovy, jestli jste v s.r.o. schopni vyměnit jednatele, přeobsadit dozorčí radu atd. atd. Pozor, tady je důležitá jenom jedna věc. Neznamená to, že je musíte přeobsadit, ale vlastně zjišťujete, kdy máte poprvé možnost to udělat.

00:15:32 A je jedno, jestli to uděláte nebo ne, protože, nemusíte to udělat, protože vám například jako stávající vedení společnosti vyhovuje a nemáte důvod to měnit apod. Ale zjišťujete, kdybychom byli bývali chtěli, tak to můžeme přeobsadit a získat jako totální kontrolu. A to je ten okamžik, kdy přebíráte kontrolu nad akvizovanou společností. Což nebývá 1. ledna. No, to bývá někdy prostě v průběhu, v průběhu roku.

00:16:09 Z toho důvodu je docela jako dobré si stanovit to datum, a teď já řeknu schválně plus minus přesně, asi kdyby datum akvizice bylo, dnes je 4., jo, dnes je 4. listopadu, tak kdyby datum akvizice bylo 4. listopadu, tak bych pro účely konsolidace si to datum převzetí stanovil velmi pravděpodobně 1. listopadu, to znamená na začátek či konec, podle toho, který, co by bylo blíž nějakého měsíce. Tam už ta nějaká drobná odchylka asi není problém. Proč, proč, takto, proč si to nedávám přímo na 4. listopadu?

00:16:58 Protože já budu potřebovat nějaké informace z účetnictví té dceřiné společnosti k tomu datu akvizice, abych věděl, jak si ji správně do té své konsolidace přidat, no, a pokud ta společnost dělá nějaké průběžné závěrky v rámci, v rámci účetního období, tak to velmi pravděpodobně budou měsíční závěrky. Asi to nebude závěrka ke 4. listopadu. Takže takto například se dá pracovat s tím datem akvizice. No, a co my k tomu datu akvizice uděláme?

00:17:34 A tady pozor, IFRS jsou v tomto jako velmi přísné, české účetnictví v tom není až tolik přísné, co se týče naší úpravy, ale na druhou stranu, proč se jako neblížit, neblížit to, co chtějí mezinárodní účetní standardy. Navíc jako, to české účetnictví v té své úpravě je tak volné, že v tomto případě, že si těmi IFRS můžeme hodně pomoct. A o co jde?

00:18:09 Standard, mezinárodní standard IFRS, IFRS 3, který se týká právě akvizic, tak říká, že vlastně k datu převzetí kontroly my oceníme veškerý ten nabývaný podnik, nebo chcete-li obchodní závod novější terminologií, tzv. čistá aktiva, to znamená, koukneme se na veškerá aktiva a závazky, a to pozor, nejenom rozvažné, ale i podrozvažné. Konsolidace je spolu s fúzemi vlastně jedna cesta, jak nějaké podrozvažné aktivum, které vzniklo v důsledku například mojí vlastní činnosti, tak můžu dostat do rozvahy, pokud je spolehlivě ocenitelné a pokud má nějakou hodnotu pro naše podnikání samozřejmě.

00:19:01 Takže nějaké know-how, nějaké seznamy zákazníků například apod., majetek, který je pořizovaný na základě nějakého dlouhodobého pronájmu a máme ho, evidujeme ho podrozvaze, tak v rámci konsolidace, pokud to má smysl, se k němu můžeme začít chovat jako ke klasickému aktivu apod. Proto tady mám zdůrazněné, že vlastně koukáme na veškerá rozvážná i podrozvažná aktiva a závazky. Aby to nevypadalo tak pozitivně, tak i podrozvažné závazky.

00:19:39 Pokud, pokud zjistíme, že je například vysoce pravděpodobné, víc než 50 %, že budeme něco plnit, co jsme zatím evidovali pouze v podrozvaze, nějaké ručení apod., tak i to se tam samozřejmě musí objevit.

00:19:57 No, a zároveň přeceňujeme, přeceňujeme veškerá tato aktiva a závazky na jejich, a teď se liší české účetnictví a IFRS. IFRS se na to dívají z pohledu reálné hodnoty, české účetnictví má přece jenom poměrně jako striktnější nebo rozhozenější, co, jak, která aktiva a závazky oceníme, viz nějaký § 24, 25 zákona o účetnictví, kde se říká takové to, pohledávky nominální hodnotou nebo pořizovací cenou, zásoby, a teď záleží, jestli nakupované nebo zásoby z vlastní činnosti atd., tak tam přecenění prostě podle českého zákona o účetnictví. Co se myslí jenom tím přeceněním?

00:20:46 Proč nemůžu převzít prostě ty hodnoty, které jsou v té, v té účetní závěrce dcery a prostě je načíst bez dalšího? No, já to zkusím říct na jednom příkladu. Představte si, že tu společnost kupujete kvůli jediné věci a to, že má nějaký stroj, nějakou technologickou linku, kterou vy potřebujete do svého výrobního programu. A ta linka je jako třeba relativně vzácná nebo pořízení nové by trvalo neúměrně dlouho, než by se vyrobily všechny ty její komponenty, nastavilo se to, odladilo se to apod., takže pro vás je nejzajímavější koupit firmu, která už tu technologickou linku má.

Konsolidovaná účetní závěrka II 2025

Témata

Pro koho je školení určeno

Související události

Štítky

Ing. Daniel Horad

Co říkají naši zákazníci

Jak pracovat s videozáznamem

KROK 1

KROK 2

KROK 3

Videolektor nabízí

Dotazy po skončení školení

Účast na živých vysíláních

Pokročilé vyhledávání

Minimálně 50 nových školení

Interaktivní testy

Neomezené přehrávání

Hodnocení 5/5

Koupí školení získáte:

Vyzkoušejte Videolektora zdarma a bez závazků

Dotazy? Pomůže náš týmzákaznické podpory!

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

2. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

3. UZAVŘENÍ SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

4. UŽIVATELSKÝ ÚČET

5. PŘEDMĚT SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

6. ODMĚNA PROVOZOVATELE

7. VYUŽÍVÁNÍ SLUŽBY

8. ODPOVĚDNOST ZA VADY, ODPOVĚDNOST ZA ÚJMU

9. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

10. ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKLÁDÁNÍ COOKIES

11. TRVÁNÍ SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

12. DORUČOVÁNÍ

13. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SMLUV

14. ZÁVEREČNÁ USTANOVENÍ

Přílohy

Archiv

1. TOTOŽNOST A KONTAKTNÍ ÚDAJE SPRÁVCE

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

3. ÚČEL ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

4. DOBA ULOŽENÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

5. DALŠÍ PŘÍJEMCI OSOBNÍCH ÚDAJŮ

6. PRÁVA SUBJEKTU ÚDAJŮ

Hodnocení
5/5

Dotazy? Pomůže náš tým
zákaznické podpory!