Konsolidovaná účetní závěrka 2
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
29.5.2018 (Út)
3 h 25 min.
Ing. Daniel Horad

Konsolidovaná účetní závěrka 2

Popis
Přepis
Dotazy (2)
Navazující školení k tématu Konsolidovaná účetní závěrka 1. Na školení budou rozvedeny informace o konsolidaci jako takové (základy, konsolidační proces a metody) a to v tématech, jako je organizace kons. procesu, dekonsolidace, akvizice nové společnosti apod. Lektor se bude zabývat i praktickými oblastmi jako je práce s goodwillem nebo např. spolupráce s auditorem. Školení je určeno pro osoby, které již o problematice něco ví a rádi by si rozšířily obzory.

Obsah školení

  • Organizace konsolidačního procesu.
  • Spolupráce s auditorem.
  • Akvizice nové společnosti.
  • Dekonsolidace.
  • Práce s goodwillem.
  • Vylučování vzájemných vazeb.
  • Konsolidační úpravy.

Komu je školení určeno

  • daňoví poradci
  • účetní
  • auditoři
  • podnikatelé
  • finanční manažeři

Štítky

pro podnikatele

Ing. Daniel Horad

Účetní, auditor a daňový poradce. Po dvanácti letech v auditorské části skupiny TPA Horwath, kde byl mimo jiné zodpovědný za metodiku auditu, konsolidace a IFRS, se nyní věnuje účetnictví menších firem, daňovému poradenství, činnosti zkušebního komisaře KDP ČR a lektorské činnosti.

Všechna školení lektora (36)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Konsolidační rozdíl při zaúčtování opravné položky k investici
Přidáno: 21. 11. 2024, 13:07
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,
když matka po 3 letech po akvizici vytvoří opravnou položku k původní investici a tím sníží hodnotu investice, projeví se to nějak v konsolidačním rozdílu? Nebo ten zůstává pořád stejný? A vylučuje se tato opravná položka v základním vyloučení, nebo se tam ponechává, tady se pak bude týkat rozvahy i výsledovky. Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Dotazy živě 1. část
Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Při výpočtu KR v CAS vycházíme z účetního ocenění majetku a dluhů kupované společnosti nebo z údajů přeceněných na reálnou hodnotu? Děkuji.

2) Zohledňujeme při výpočtu KR v CAS také mimobilanční položky typu databáze klientů, know how, ochranné známky vytvořené vlastní činností, ...? Děkuji

3) rozumím tomu dobře, když jsem založil dceru, vlastním 100%, nevzniká mi žádný Goodwil, co je tedy pro mně vlastní kapitál nakupený?

Hledat
arrow arrow
Posouvat
00:00:04 Dobrý den i ode mě, já začnu, já začnu klasicky vlastně dnešním programem, programem těch dnešních 4 hodin, a jak už tady bylo řečeno, tak tento seminář i logicky, když má číslo 2, tak na něco navazuje. I my budeme navazovat na Konsolidovanou účetní závěrku 1. Já si ji dovolím na začátku shrnout.
00:00:36 Samozřejmě to nebudeme procházet všechno znovu, ale nicméně projdu ty nejzákladnější body, které by podle mého názoru měly zaznít, a tím shrnutím se dostanu tam, kde jsme minule skončili, což byla nějaká definice, nejaký přehled, konsolidačních metod, plné, poměrné, ekvivalenční, a to zároveň bude jakoby výchozí bod pro tu 2. Takže se k těm konsolidační metodám dostaneme podrobněji a samozřejmě už s nimi začneme i pracovat nejen na sucho, ale i s čísly. Proto máte před sebou ten soubor s příkladem na konsolidovanou účetní závěrku.
00:01:20 Nicméně, ještě než se k tomu příkladu dostaneme, tak podle této osnovy projdeme i ten 2. bod, a to je nějaká definice konsolidačního rozdílu, protože to je část, která v běžném nebo řekněme v individuálním účetnictví nějakou svojí analogii nemá. Je to cosi nového. Čas od času to vyvolává v konsolidacích obavy, někdy chyby, takže z tohoto důvodu já se tomu tady budu věnovat jako zvláštnímu bodu. A zkusím říct, že na tom konsolidačním rozdílu toho zase až tak nakonec složitého není, když se nad tím jakoby člověk na chviličku zamyslí.
00:02:03 No a spolu s konsolidačním rozdílem, anebo ten konsolidační rozdíl vzniká při zařazení nové účetní jednotky do konsolidačního celku, takže se hodí, aby v této souvislosti zazněl právě i nějaký návod, nějaký postup, pro akvizici společnosti do konsolidačního celku. A to tedy konkrétně s odkazem na Mezinárodní účetní standard IFRS 3, o kterém už jsem tady i v minulosti v souvislosti, říkám 3, píšu 7, to horko na mě bude asi působit více, než jsem si myslel, a o standardu IFRS 3 už jsem se tady malinko zmínil, když v 1. dílu bylo téma Právní úprava konsolidace.
00:02:54 Je to ten standard, který byl před i po, řekněme, velkých změnách v mezinárodních účetních standardech. Teď se do jeho vybraných částí podíváme podrobněji. A budu se opakovat v tom, co jsem říkal i minule, tento standard podle mého názoru bude zajímavý nejen pro ty, kdo konsolidují podle Mezinárodních účetních standardů, ale v řadě věcí může pomoci právě i konsolidátorům podle našich národních Českých účetních standardů. Další typická záležitost pro praktickou stránku konsolidace je vylučování vzájemných vazeb a to ať tzv. krátkodobých nebo dlouhodobých.
00:03:38 Ta terminologie není ustálená, můžete slyšet i střednědobé vzájemné vazby. Myslím si, že ta terminologie není až zase tak podstatná. Mám pro vás připravené 2 příklady, řekněme, komplikovanějšího vyloučení vzájemných vazeb, ale budeme se bavit i o různých, řeknu, nepříjemnostech, které vás mohou potkat, jako např., když 1 strana má pohledávku v nějaké výši a 2. strana má související závazek v jiné výši, tak co s tím dělat apod. No a na závěr konsolidační úpravy.
00:04:19 Ono vyloučení vzájemných vazeb je svého druhu také konsolidační úprava, ale zkusím tady nastínit i nějaké další, a to právě s ohledem na to, že konsolidace díky mnohem menší regulaci ze strany státu a prakticky nulové regulaci ze strany finanční správy a i nulového zájmu ze strany finanční správy, je mnohem snazší v konsolidaci uplatnit princip věrného a poctivého obrazu účetnictví. Já to tady mám přepsáno, jakože v konsolidaci, tedy § 7 odst. 1 a odst.
00:04:55 2 zákona o účetnictví, kterýžto princip je považován v našem českém účetnictví za ten nejvýznamnější, a to také zopakuji, a to do té míry, že pokud nějaký podzákonný předpis, tedy vyhláška nebo České účetní standardy, jsou v rozporu s tímto principem, tak máme zákonnou povinnost, ne možnost, ale povinnost, ty podzákonné předpisy porušit, ignorovat je a držet se toho věrného a poctivého obrazu.
00:05:26 No a k tomu v konsolidaci poměrně často dochází a to nejen z toho důvodu, že se můžeme setkávat s různými jakoby nejasnostmi apod., ale především a možná právě díky té minimalistické právní úpravě, kterou v našich účetních předpisech máme. Někdy se prostě bez opření se o tento princip neobejdeme. Tak, nicméně, pojďme skutečně na takové rychlé opakování té 1. Začnu s tím, že konsolidovaná účetní závěrka je nějaká agregace individuálních účetních závěrek společností, které jsou zahrnuté do konsolidačního celku.
00:06:16 A my jsme se minule bavili o tom, že abych mohl vůbec mluvit o konsolidačním celku, tak musím mít minimálně 2 společnosti. To je docela logické, jinak bych neměl, co sčítat. A mezi těmi 2 společnostmi musí existovat takový vztah, že matka, v tom mém případě to M ovládá dceru. Tzn., je tam vztah ovládání.
00:06:40 Já tady použiji takovou tu jednoduchou mnemotechnickou pomůcku, musí tam být více než nadpoloviční většina hlasovacích práv, ale kdo si vzpomenete na to, o čem jsme se bavili minule, tak ovládání v zákonu o obchodních korporacích uvažuje už o hranici 40 %, pokud někdo nemá více, a ve vybraných případech dokonce 30 %. Ty hranice v tuto chvíli nejsou až tak podstatné. Podstatné je podle mého názoru hlavně si uvědomit to, že pro konsolidaci potřebuji alespoň 1 vztah založený na ovládání.
00:07:19 Jinými slovy mám-li matku, která má všude jen ten tzv. podstatný vliv, který se dost často dává do intervalu 20 % až 50 %, tak pokud mám matku jen s těmito podíly, jen z takovými investicemi, tak v tu chvíli nemám konsolidační celek a nemusím konsolidovat. Další důležitá informace, která podle mého názoru zazněla hned na začátku byla ta, že abych vůbec mohl uvažovat o konsolidaci, tak matka musí být právnická osoba. Poměrně častá chyba je snaha konsolidovat nějakou fyzickou osobu, nějakého člověka, který má podíly v různých firmách.
00:08:04 Nicméně to není konsolidace v tom smyslu, v jakém se o tom tady bavíme. Možná, že se dá udělat nějaký pseudosoučet jeho jmění, ale už jen, jak třeba bychom chtěli definovat vlastní kapitál fyzické osoby, co to je. Z toho důvodu konsolidace se týká pouze a jedině právnických osob. Takže matka musí být právnickou osobu a stejně tak samozřejmě i veškeré další společnosti zahrnuté do konsolidačního celku, tak ono vlastnit fyzickou osobu naštěstí u nás nejde. Takže to je úplně ten začátek, abychom vůbec mohli začít přemýšlet o tom, jestli se nás konsolidace týká.
00:08:56 Další věc, která v minulém bloku zazněla, byly možnosti vyhnout se konsolidaci. A vyhnutí se konsolidaci bylo postavené na 3 podmínkách nebo je postavené na 3 podmínkách. Za 1. konsoliduje někdo nade mnou, takže já jsem součástí, já jako společnost jsem součástí nějakého jiného, vyššího konsolidačního celku, to je podmínka číslo 1. Podmínka číslo 2 je, že ta konsolidace, kterou ten někdo nade mnou provádí, tak ji provádí v souladu s evropským právem.
00:09:37 A znovu připomínám, není důležité, kde ten, kdo tu konsolidaci provádí, sedí, jestli to je evropská společnost nebo např. americká, ale je důležité, v souladu s jakým právem tu konsolidaci provádí. Takže pokud to je konsolidace podle Mezinárodních účetních standardů, tak IFRS jsou součástí evropského práva, takže to nám stačí. A 3. podmínka bylo nějaké zapojení minoritních akcionářů v závislosti na tom, jaký má ta mateřská společnost v nás podíl, a byly tam 3 varianty.
00:10:15 Pokud 100%, tak je to jednoduché, pokud 90 a více %, tak těch zbylých 10 % musí vyjádřit souhlas s tím, že já nebudu konsolidovat a stačí jim ta konsolidace nade mnou. A pokud méně, než, pokud ve mně ten konsolidující subjekt vlastní méně než 90 %, musí se o to své právo přihlásit minoritní akcionáři. Takže to je, jak bych se mohl já jako celek vyhnout konsolidaci. Dejme tomu, že jsem se tomu nevyhnul a konsoliduji, tak v tu chvíli další informace, která zaznívala je, koho mohu vyřadit z konsolidace.
00:10:58 Takže jen pro rychlost, buď je to nevýznamná společnost, a tady nezapomínejte, že je nutné se dívat na ty všechny nevýznamné společnosti dohromady, jestli i celek, suma nevýznamných společností, je z pohledu konsolidace pořád nevýznamná, to byla 1 varianta. 2. varianta byla, že ta společnost je ve stavu, kdy já nad ní nemám kontrolu a nejsem z ní schopen dostat informace. Dá se říct, než aby 1 firma zkazila konsolidaci nebo odložila v čase konsolidaci, protože prostě nemám od ní informace, tak je lepší z pohledu zákonodárce tu konsolidaci dělat bez ní.
00:11:43 A 3. varianta byla, že hodlám, mám záměr, tu společnost v následujícím roce prodat. Znovu připomínám i otázkou je, jestli prodám, jestli se mi ten záměr zdaří. Důležité je to rozhodnutí, ten smysl nebo moje vůle k tomu ji prodat. Připomínám, že pokud někoho vyřadím z konsolidačního celku na základě 1 z těchto 3 důvodů, tak to musím uvést v příloze ke konsolidované účetní závěrce.
00:12:17 Přes toto jsme se dostali k tomu, z čeho se skládá konsolidovaná účetní závěrka, tam já jsem doporučoval nezaměřovat se jen na rozvahu, výsledovku a přílohu, které jsou velmi podobné standardní individuální účetní závěrce, ale doporučoval jsem mít v patrnosti i výkaz cash flow, přehled o změnách peněžních toků nebo přehled o peněžních tocích, a pak jako kontrolní výkaz, a já se k němu během dneška ještě vrátím, přehled o změnách ve vlastním kapitálu, ve vlastním konsolidovaném kapitálu.
00:12:54 Tak a tím jsme se už pomalu dostávali k různým mírám vlivu a k tomu, co tady začínám nebo čím začínáme tu 2. část, a tzn. k přehledu konsolidačních metod. Pokud se nemýlím, tak jsme prakticky končili nějakým takovým přehledem, kdy na tomto slidu je shrnuta jednak terminologie, která se v konsolidaci v zásadě minimálně na akademické půdě používá, v tom schválně říkám v zásadě, protože v reálné praxi se o všech firmách mluví jako o dceřiných bez ohledu na to, jaký je tam vliv. No ale nicméně, pokud máme pro tento okamžik mít nějaký přehled, tak se budu držet té formálně stanovené terminologie.
00:13:46 Tedy mám-li dceřinou společnost, to je společnost, kterou ovládám zcela, díky tomu, že moje hlasovací práva v ní jsou nejvýraznější, tak v takové společnosti uplatňuji rozhodující vliv, a pak konsoliduji tzv. plnou metodou. Mám-li tzv. přidruženou společnost, to je společnost, ve které mám pouze podstatný vliv, tedy to je to, co jsem tady psal, 20 % až 50 %, jako takovou nějakou mnemotechnickou pomůcku, tak v tu chvíli můj vliv je pouze podstatný, ale nikoliv rozhodující, a konsoliduji metodou ekvivalence.
00:14:32 A mám-li společný podnik, tedy podnik 2 nebo 3, 2 a více, pardon, subjektů, které samy bez sebe, pardon, 1 bez 2. nemohou nic, tak mám spoluovládání, a konsoliduji poměrnou metodou. Já si teď úplně nejsem jistý, nakolik jsem se věnoval jen tomu, co všechno může být společný podnik. Bojím se trochu, že jsem neřekl úplně všechno, co považuji za důležité, takže si dovolím na chviličku u společného podniku zastavit, protože to byla populární konstelace na začátku 90. let, kdy tady každý mluvil o joint ventures.
00:15:17 Nicméně, dnes to začíná být zase populární záležitost po nějakém období spánku, kdy se znovu uzavírají společné podniky více vlastníků, kteří navzájem se chtějí kontrolovat právě systémem beze mě nic. Co já tady o tom chci jen malinko říct, mám-li nějaký společný podnik, tak úplně ta nejklasičtější metoda nebo nejklasičtější nastavení, které asi napadne každého je, že prostě existují 2 mateřské společnosti a každá z nich má 50% hlasovací práva. A tudíž 1 bez 2. skutečně nemůže provést nic, protože nemá nadpoloviční většinu. A k tomu si dovolím 1 poznámku auditora.
00:16:14 V mojí praxi, když jsme procházeli při konsolidacích smlouvy o společných podnicích, tak jsme ve významné většině případů zjistili, že ačkoliv se hlasovací práva, ale i třeba obchodní podíly apod., tváří, že je všechno 50 na 50, tak v realitě tomu tak nebylo a někdo měl o malinko, dá se říct, větší vliv, byť třeba neformální, ale i lehce třeba i propašovaný do smlouvy, než ten 2. A v tu chvíli je nutné se skutečně dívat na to, jaká je realita, jaká je skutečnost. V konsolidaci 100 % platí, že věcný obsah má přednost před formou.
00:16:58 Takže pokud bude před vámi stát společný podnik, velmi vřele vám doporučuji, zadívejte se do statutární smluvní dokumentace typu stanov, akcionářských dohod apod., jestli skutečně máte před sebou společný podnik 50 na 50, anebo jestli to není tak, že např. ta matka 2 má vliv i třeba v jen některých oblastech typu investic do dlouhodobého majetku, typu rozvoje obchodní strategie, typu dávání návrhu na výplatu dividend.
00:17:35 Ten vliv může být už i jen v tomto, že matka 2 bude mít přiznáno právo dát návrh na výplatu podílu na zisku, který pak musí schválit i matka 1, ale matka 1 nemá právo takový návrh dát.
00:17:51 Takže už ta asymetrie může být nastavená v takovéto jednotlivosti a možná drobnosti, ale pokud ta asymetrie tam nastavená je, tak to má svůj důvod, a pokud ji najdete, tak to můžete uzavřít s tím, aha, tak přede mnou není společný podnik, ale přede mnou je podnik, ve kterém matka 2, třeba díky tomu právu navrhovat dividendy, má přece jen převažující vliv nad 50 % a tzn., už je to vliv rozhodující, je tam plné ovládání a konsoliduji ji ne poměrnou, ale plnou metodou.
00:18:29 Další varianta, o které bych jen trošičku chtěl se zmínit je, že společný podnik nemusí být za prvé jen podnik 2 firem, ale může to být podnik 3 firem, kde logicky v tu chvíli každý má 1/3 podíl.
00:18:48 Tady už samozřejmě nestačí standardní akcionářská dohoda, standardní nějaké stanovy, ale pokud najdete např. ve stanovách, že pro rozhodování o strategických záležitostech je např. zapotřebí minimálně 80 %, a vím-li že 2 ze 3 mají dohromady, i když to optimisticky zaokrouhlím na celá % jen 67 %, tak najednou z této konstalace, byť nikde nemusí zaznít název společný podnik, vidím, že ke všemu je potřeba rozhodnutí všech 3, nebo minimálně k těm zásadním otázkám.
00:19:32 Takže někdy to ani nemusí být na 1. pohled zřejmé, že se jedná o společný podnik, ale může to být tak trochu schováno za takové ustanovení. No a 3. variantu společného podniku, kterou tady jen velmi rychle zmíním, zase si tady nakreslím 3 a těmto 2 přiznám po 45 % a tomuto poslednímu 10 %.
00:20:04 No a pokud zase budu mít např. stanovené pravidlo, že pro to, abych mohl provést nějakou strategickou záležitost, teď mluvím o nějakých podmínkách zase ve stanovách, v akcionářský dohodách apod., takže pokud pro prosazení nějakého takového kroku potřebuji více než 60 %, tak to znamená, že nestačí, aby se 1 z těch velkých akcionářů spojil s minoritářem, protože to by měli dohromady 55 % a neprosadili by nic. Zase je vidět, že jsou potřeba minimálně oba 2 ti rozhodující akcionáři, a zase je to společný podnik, jen je to společný podnik s minoritářem, s minoritním akcionářem.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.