Intrastat 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
1.10.2020 (Čt)
3 h 26 min.
Marek Reinoha

Intrastat 2021

O školení
Přepis
Dotazy 4
Školení je zaměřeno na prezentaci pravidel vykazování statistiky pohybu zboží v rámci EU – INTRASTAT definovaných vyhláškou č. 201/2005 Sb. (statistika vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství v návaznosti na předpisy Evropské unie). Na školení budou prezentována pravidla vykazování při provádění různých druhů obchodních operací, postupy při vykazování zvláštních druhů a zvláštních pohybů zboží, pravidla provádění oprav chybných a nepřesných údajů ve výkazech pro INTRASTAT a další aspekty vykazování včetně jejich provázanosti na uplatňování DPH.

Obsah školení

  • Definice vnitrounijního obchodu se zbožím a základních pravidel jeho provádění.
  • Základní předpisy upravující vykazování statistiky pohybu zboží v rámci EU – INTRASTAT, základní pojmy.
  • Pravidla vykazování, tzn. pravidla pro uvádění údajů do výkazů pro INTRASTAT.
  • Vykazování při provádění různých obchodních operací v rámci vnitrounijního obchodu se zbožím (nákup, prodej, zušlechťovací operace, vícestranné obchody apod.).
  • Postupy při vykazování zvláštních druhů a zvláštních pohybů zboží.
  • Pravidla provádění následných oprav chybných a nepřesných údajů ve výkazech pro INTRASTAT.
  • Definice zboží vyňatého z povinnosti uvádět o něm informace do výkazu pro INTRASTAT.
  • Možnosti využití vnitrofiremních informačních systémů pro sběr údajů nutných pro vykazování statistiky pohybu zboží v rámci EU – INTRASTAT.
  • Praktické příklady vykazování vybraných obchodních operací.
  • Příklady provázanosti vykazování s uplatňováním DPH.
  • Případné změny ve vykazování.

Komu je školení určeno?

  • Pracovníkům, kteří se zabývají vykazováním údajů pro statistiku vnitrounijního pohybu zboží. Případně zástupcům těchto společností, kteří potřebují získat základní či prohloubit si dosavadní informace v dané problematice.

Související události

Štítky

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (31)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím o informace k dotazům viz níže:

- které označení máme v kartě dané zásoby uvádět = číslo z faktur nebo číslo, které nám sdělí při uzavírání obchodní smlouvy. Co je pro intrastat důležitější?

- pokud jsou dva dodavatelé a každý má jiné označení dodávaného zboží, které uvést, když v kartě zásob je jen jedna možnost?

- pokud naskladníme ze země mimo EU (Čína), není potřeba uvádět v účetním systému instrastatové označení. Avšak když toto zboží dodáme do EU země, musíme v dokladu kódové označení uvést. Jaké v tomto případě uvádět? Označení dodavatele z 3. země nebo naše, které si zvolíme dle účelu použití?

- Je celní nomenklatura, společná pouze pro EU nebo i pro 3. země

- kód celního zařazení je cca 8- místné číslo. Kolik prvních čísel je nejdůležitějších/nejzásadnější pro celní úřad pro zařazení?

- nějaký odkaz, kde bychom našli celý, kompletní číselník?

- jak řešit případ, kdy máme materiál a ten daný dodavatel z EU není schopen nám kódové označení dodat. Jaké v tom případě uvést?

Předem děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Referenční období - může zpravodajská jednotka kombinovat v rámci kalendářního roku možnost a) s možností b)?

2) Dobrý den, jsme česká s.r.o. – plátci DPH. Nakupujeme zboží od dodavatele v Německu. Toto zboží prodáváme dále odběrateli na Slovensko. Abychom ušetřili náklady za přepravu, necháváme zboží rovnou posílat od našeho dodavatele z Německa k našemu odběrateli na Slovensko. Zboží se tedy vůbec fyzicky nevyskytuje na úz. ČR. Vykazujeme toto zboží pro instrastat normálně, jako bychom ho fyzicky přijali v české firmě? Děkuji moc za vysvětlení.

3) Jakým způsobem (na které straně) vykazujeme zboží při reklamaci ( zboží se fyzicky vrací a je vystaven dobropis). Děkuji

4) Nepřeslechla jsem se, že pohyb vlastního majetku do JČS se vykazuje? Není tam roční lhůta pro dočasné umístění do JČS a následné vrácení zpět do tuzemska, kdy se vykazovat nemusí?

5) Dobrý den, mohla bych se zeptat - kdy je možnost vykazovat odeslání jako přijetí zboží s mínusem (dobropisy) a od kdy vzniká povinnost registrace k vykazování odeslání zvlášť? Jsou na to stanovena nějaká pravidla, či se to řídí limity jednotlivých zemí? Děkuji za odpověď.

6) Dobrý den, pokud je nám vystavena faktura v jednom měsíci a my ji nechceme přijmout, protože část zboží nebyla dodána a nevíme, zda bude oprava faktury nebo vystaven dobropis, ale nakonec je vystaven částečný dobropis na nedodané zboží, ale v dalším měsíci.. vykazuji fakturu a v dalším měsíci dobropis nebo můžu vykázat jen rozdíl v jednom měsíci? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Vykazuje se do intrastatu i poskytnutá sleva za včasnou platbu? děkuji

2) Pokud spravodajská jednotka opoměla podat hlášení na přijetí v daném měsíc, tak musí podat opravný za předmětný měsíc?

3) Pokud pošlu opravný výkaz, hrozí mi za toto přiznání chyby nějaká peněžní sankce?

4) Můžete tedy vysvětlit jak se vykazuje vrácené (reklamované) zboží? Vykazuje se tedy jako přijetí zboží?

5) Dobrý den, rozumím tomu správně, že pokud je dobropis i faktura, ke které se dobropis vztahuje ve stejném měsíci, dobropis vykazovat nemusíme a nezáleží na dobropisované částce? Pokud je ale faktura z jiného předešlého měsíce než dobropis, dobropis vykázat musíme? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Prosím ta montáž a instalace funguje i naopak? Slovenský dodavatel dodává zboží s instalací k nám. Vykazujeme pouze zboží do Intrastatu přijetí?

2) Je vydán také nějaký přehled, co se v novelizaci celního sazebníku změnilo?

3) Pokud dlouhodobě vykazujeme zboží pod konkrétním kódem nomenklatury a nyní jsme zjistili, že by mělo být vykazované pod jiným kódem, je potřeba opravit i zpětně nebo jen nově vykazovat pod správným kódem. Pokud zpětně, tak do jakého období zpětně je možné opravit. Pokud bychom neopravili zpětně, hrozí nějaká kontrola z celního úřadu? Děkuji

4) Dobrý den, provádíme pro odběratele z JČS tzv.práci ve mzdě. Tzn. odběratel si doveze svůj materiál , obaly, stroje. My fakturujeme služby dle §9 odst.1 Zákona o DPH dle jednotlivých vyrobených výrobků , ale navíc i palety a etikety k daným výrobkům dle §64 Zákona o DPH. Výrobky jsou fyzicky odvezeny do JČS s přepravním listem CMR. Zahrnuje se celá faktura do výkazu Intrastatu nebo jen materiál ( tzn. palety a etikety.

5) Naše společnost prodává plastové bazény do EU, lze pořídit zápis souhrnně jedním zápisem v hlášení INTRASTAT, když se jedná o stejné zboží do jednoho státu?

6) Dobrý den, chtěla bych požádat o informace týkající se dovozu z GB. Jak budeme od ledna 2021 postupovat? Děkuji

7) Zasíláme z ČR do Rakouska zboží neplátcům DPH (zákazníci e-shopu), kterým fakturujeme zboží s českým DPH. Jaký kód povahy bychom prosím měli uvést v Intrastatu? Děkuji.

8) Dotaz k fakturované ceně - odesíláme zboží po zpracování ( materiál+práce ) vlastníkovi materiálu do Německa z ČR. Odesíláme s cenou zboží po zpracování ( materiál+práce ) nebo s předpokládanou cenou prodeje ? Děkuji

9) Dobrý den, při vyplňování Intrastatu máme problém s údajem o hmotnosti. Prodáváme na Slovensko sortiment papírnictví a kancelářské potřeby. V zásilce je mnoho kusů s nízkou hmotností: tužky, propisky, zvýrazňovače, bloky, náplně, barvy, štětce, ... Máme tisíce skladových položek. Musíme u všech zjišťovat přesnou hmotnost? Není možné nějaké zjednodušení? Děkuji

10) jestli jsem pochopila správně, k ceně zboží se připočítává i doprava a balné? Pokud mám na faktuře několik položek s různými kódy nomenklatury, měly by být náklady na dopravu rozpočítány rovnoměrně do jednotlivých položek zboží? A co když nám přijde samostatná faktura za dopravu tohoto zboží od externího přepravce? Děkuji

11)myslím, že nezaznělo, jak se zaokrouhluje fakturovaná hodnota, zda na desetinná místa nebo na celé koruny

00:00:04 Takže dobrý den, nebo dobré ráno, moje jméno je tedy Marek, Rajnoha a dnes jsme se tady virtuálně sešli, abychom si probrali ta pravidla vykazování statistiky vnitrounijního pohybu zboží, tedy v tom systému Intrastat. Probereme tedy ta jednotlivá pravidla, jak to vlastně funguje, s tím, že změníme i některé změny, které nastaly, a třeba si naznačíme, co by mohlo nastat do budoucnosti. Takže začneme rovnou bez nějakých složitých úvodů tím výkladem jako takovým a začneme v té první části výkladu, tou legislativou, která tedy definuje pravidla vykazování Intrastatu.
00:00:55 V tom základním právním rámci, je Intrastat coby statistika vnitrounijního pohybu zboží definován jednotně pro všechny členské státy EU a ta jednotnost je daná tím, že ty základní předpisy, které definují Intrastat, a ta základní pravidla jsou vydávána evropskými orgány formou nařízení, takže tím základním předpisem je samozřejmě nařízení rady 608/2004, což byl základní předpis, který definuje Intrastat jako takový, k němu potom Evropská komise vydává prováděcí nařízení, které provádí některá ustanovení toho základního předpisu, a to nařízení je tedy platné,
00:01:40 v tom znění 1093/2013 a třetím takovým předpisem, který vydávají evropské orgány, tedy zase ta rada, který se úzce dotýká Intrastatu je celní sazebník, je to nařízení rady 2658/1987 v platném znění, které definuje to, základní členění toho zboží do těch jednotlivých osmimístných podpoložek kombinované nomenklatury, podle celního sazebníku a my víme, že v tom výkaze Intrastat se to zboží, specifikuje právě onou osmimístnou podpoložkou kombinované nomenklatury.
00:02:20 Takže to je ta základní legislativa, která definuje pravidla vykazování Intrastatu, definuje ta základní jednotná pravidla pro všechny členské státy EU, protože ta legislativa, tedy - přestože ta problematika je definována jednotně, tak ony předpisy, vydávané unijními orgány umožňují členským státům si vykazování Intrastatu ta pravidla upravit, přesně řečeno doplnit podle svých národních potřeb, proto my, paralelně s tou legislativou unijní musíme pracovat i s tou českou národní legislativou, která doplňuje ta jednotná unijní pravidla o ten český rozměr toho vykazování, můžeme zmínit,
00:03:04 že ČR upravila pro své vlastní potřeby, vykazování Intrastatu docela podstatně, jelikož v ČR, vykazujeme více údajů o těch jednotlivých pohybech, než je definováno v té základní unijní legislativě, vykazujeme i některé pohyby, které není povinné, vykazovat podle jednotné unijní legislativy, takže tam to doplnění je celkem podstatné, a proto musíme paralelně pracovat s tou legislativou českou.
00:03:35 V ČR, tedy definuje ta pravidla vykazování Intrastatu zejména tedy celní zákon ČR, který tedy došel nebo nabyl účinnosti 29. 7. 2016 pod tím číslem 242/2016, ten celní zákon, který definuje samozřejmě celní orgány jako orgány, které jsou určeny pro sběr a kontrolu oněch vykazovaných údajů, definuje samozřejmě sankce za porušování pravidel vykazování Intrastatu a podobné aspekty, a tím prováděcím předpisem v ČR je nařízení vlády 244/2016. které definuje právě ten český národní rozměr, ta česká národní pravidla vykazování Intrastatu.
00:04:26 Dalším předpisem, který tedy, - on to vlastně není předpis - dalším materiálem, který je vydáván ve sbírce předpisů ČR, který se dotýká Intrastatu je sdělení úřadu číslo 405/2016, které definuje seznam vybraného zboží, budeme se o něm bavit v průběhu výkladu, je to seznam některých druhů zboží, kterým se dříve říkalo sledované zboží, dnes se mu říká vybrané zboží, a u těchto vybraných druhů zboží, zpravodajská jednotka, jak se dozvíme průběhu výkladu, je povinna do výkazu Intrastatu uvádět doplňkový dvoumístný statistický znak, prostě jeden údaj navíc, budeme se o něm zmiňovat.
00:05:14 Takže to je ta legislativa, aby tedy česká zpravodajská jednotka v ČR vykazovala správně, tak musí paralelně pracovat jak s tou legislativou unijní, tak s tou českou národní, dohromady to tvoří ta pravidla, která jsou tedy platná v ČR. No v té první části výkladu si vysvětlíme, některé základní definice, základní pravidla, která z té legislativy, tedy vyplývají.
00:05:41 Prvním pravidlem nebo první definicí, kterou zmíníme, je v podstatě definice zpravodajské jednotky, definice osoby, která je v ČR, tedy povinna podávat výkazy Intrastat a statisticky sledovat ty pohyby zboží mezi ČR a jinými členskými státy EU, ve výkazech pro Intrastat.
00:06:04 Obecně tedy platí, že zpravodajskou jednotkou se může stát pouze osoba, která je registrována k DPH v ČR, to znamená, že povinnost podávat výkazy Intrastat může vzniknout pouze osobě registrované k DPH v ČR, ovšem bez ohledu na to, co je to za osobu v tom smyslu, jestli ta osoba je registrována v ČR k dani z přidané hodnoty, jako plátce nebo jestli je registrována pouze jako osoba identifikována k dani, není podstatná, tedy ta forma té registrace k DPH, důležité je, že je registrována k DPH a současně není podstatné, jestli ta osoba je česká či zahraniční.
00:06:52 I osoby zahraniční, které nemají sídlo v ČR, ale jsou registrovány v ČR k DPH u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj coby nerezidenti, tak i takovým osobám může v ČR vzniknout povinnost podávat výkazy Intrastat. Takže v podstatě může vzniknout povinnost podávat výkazy Intrastat jakékoliv osobě registrované k DPH v ČR, nicméně ta osoba registrovaná k DPH v ČR se stává zpravodajskou jednotkou, tedy vzniká jí ta povinnost podávat výkazy Intrastat až v okamžiku překročení tzv. prahu pro vykazování.
00:07:35 Ten práh pro vykazování je definován nařízením vlády 244 samostatně pro zboží přijímané z jiných členských států EU, do tuzemska a samostatně pro zboží, naopak odesílané z tuzemska do jiných členských států, nicméně v obou dvou směrech pohybu zboží je ten práh nastaven na stejnou hodnotu, na hodnotu 12 milionů korun.
00:08:03 Tato hodnota vyjadřuje úhrnnou hodnotu zboží přijatého z jiných členských států EU, od začátku kalendářního roku, nebo naopak úhrnnou hodnotu zboží, odeslaného do jiných členských států, od začátku kalendářního roku, tedy je to roční limit, počítá se tedy od nuly, od začátku kalendářního roku.
00:08:26 Funguje to tak i pokud bychom měli v ČR nějakou osobu, registrovanou DPH, která ještě není zpravodajskou jednotkou, tedy ještě nepodává výkaz Intrastat, přesto však provádí nějakou tu obchodní výměnu se zbožím s jinými členskými státy, tedy nějaké zboží přijímá, či naopak nějaké odesílá, taková osoba registrovaná k DPH si musí sama vnitrofiremně interně sledovat veškerá přijetí od začátku - z jiných členských států - od začátku kalendářního roku, postupně si načítat jejich hodnoty a pokud zjistí, že třeba teď v říjnu uskutečnila nějaké konkrétní přijetí,
00:09:08 jehož hodnota v součtu s hodnotami všech předcházejících přijetí uskutečněných od začátku letošního roku převyšuje částku 12 milionů korun, ten součet tedy již překračuje tu částku 12 milionů korun, částku toho prahu pro vykazování, tak to byl ten okamžik, kdy ta osoba registrovaná k DPH se stává zpravodajskou jednotkou.
00:09:33 V takovém případě tedy ta osoba registrovaná k DPH bude povinna podat ten první, výkaz Intrastat pro přijaté zboží v našem případě, za ten kalendářní měsíc, ve kterém došlo k tomu překročení, to znamená třeba teď za říjen, ale do toho výkazu se již uvádí pouze údaje o těch přijetích, která se uskutečnila v tom daném měsíci, ve kterém došlo k překročení toho prahu, ta předcházející přijetí, jejichž hodnoty vstupovaly do toho součtu pro účely identifikace okamžiku překročení toho prahu se zpětně nedovykazují. Vykazuje se až ten reálný měsíc překročení toho prahu.
00:10:17 Funguje to samozřejmě i opačně, při odeslání, podobně zase, že budu načítat ty hodnoty z řádků roku, a pokud překročíme práh nějakým konkrétním odesláním, tak se stáváme zpravodajskou jednotkou pro odeslané zboží. No, a jelikož se to sleduje odděleně, zvlášť přijetí, zvlášť odeslání, tak samozřejmě osobě registrované k DPH může vzniknout povinnost podávat výkaz Intrastat pro přijaté zboží a pro odesílané zboží, samozřejmě v jiném období, v jiném třeba kalendářním měsíci, jelikož prostě ta osoba je v některém směru pohybu, třeba aktivnější než v tom druhém.
00:10:56 Takže to je ten vznik té povinnosti podávat výkaz Intrastat vázaný na překročení toho prahu pro vykazování. Nicméně ten práh pro vykazování není důležitý pouze pro vznik té povinnosti, ale také pro její zánik, tak, jak o sobě registrované k DPH může vzniknout povinnost podávat výkaz Intrastat, tak té zpravodajské jednotce, naopak ta povinnost může zaniknout a ten zánik je opět vázán na onen práh pro vykazování, tentokráte však na jeho nepřekročení.
00:11:29 Funguje to tak, že pokud nějaká zpravodajská jednotka podává výkazy celý kalendářní rok, to znamená podá těch dvanáct výkazů Intrastat za dvanáct kalendářních měsíců daného roku, tak pokud ta zpravodajská jednotka zjistí po podání toho posledního výkazu za prosinec daného roku, že dohromady souhrnně v těch dvanácti výkazech pro jeden směr pohybu zboží, nevykázala zboží v úhrnné hodnotě překračující 12 milionů, to znamená, že v těch dvanácti výkazech vykázala přijaté zboží, souhrnně s částkou nižší než 12 milionů, tedy v těch výkazech dvanácti nepřekročila práh pro vykazování,
00:12:12 tak na konci roku by pro ten daný směr ta povinnost podávat výkaz Intrastat zanikla a od 1. ledna roku následujícího, již opět nebude podávat výkazy Intrastat, opět si bude pouze interně, sledovat ty pohyby pro účely identifikace nějakého okamžiku opětovného překročení toho prahu. Takže práh pro vykazování je důležitý jak pro vznik, tak pro zánik té vykazovací povinnosti, zánik té vykazovací povinnosti. To je tedy vznik a zánik povinnosti.
00:12:46 Pakliže tedy osobě vznikne povinnost podávat výkazy Intrastat, tak ta osoba je povinna je podávat místně příslušnému celnímu úřadu, výjimku, tady mají pouze osoby zahraniční, které nemají sídlo v ČR, leč jsou registrovány k DPH u Finančního úřadu v ČR, tedy u toho Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, ty osoby zahraniční, pokud překročí práh, tak mají povinnost podávat výkaz Intrastat celnímu úřadu pro hlavní město Praha, české osoby se sídlem v ČR, tedy tomu místně příslušnému celnímu úřadu, a ty výkazy Intrastat jsou povinny podávat zákonnou formou.
00:13:36 Nařízení vlády 244 obecně definuje v podstatě dvě možné formy podávání výkazů Intrastat. Ta první forma je tzv. papírová, to znamená, to je to vyplnění toho papírového tiskopisů výkazu Intrastat, jehož vzor je uveden v příloze nařízení vlády 244, prostě vyplnění toho výkazu a jeho fyzické doručení tomu celnímu úřadu. Nicméně touto formou, tedy papírově, je možné podávat pouze tzv. jednorázové výkazy a co to je jednorázový výkaz si řekneme rovnou, nechť to máme tedy v kontextu.
00:14:22 Jednorázový výkaz je speciální forma vykazování, která je určena pro osoby registrované k DPH, které překročí práh pro vykazování pouze jednorázově, pouze příležitostně, protože jsou to osoby, jejichž předmětem činnosti není žádná obchodní výměna se zbožím s jinými členskými státy, jsou to osoby, které žádné zboží nepřijímají, žádné neodesílají, prostě provádí jiné podnikatelské činnosti a taková osoba uskuteční nějaký ten pohyb pouze příležitostně, jednorázově. Můžeme to modelovat třeba na příkladu nějaké stavební firmy.
00:15:04 Budeme mít v ČR, stavební firmu, která prostě žádné zboží nepřijímá, žádné neodesílá, prostě provádí své stavební činnosti na území ČR, no a třeba se ta stavební firma teď v říjnu v letošním roce - rozhodce rozhodne, že si nakoupí pro svoji činnost nějaké stavební stroje v jiném členském státě a uskuteční, to jednorázové příležitostné přijetí oněch stavebních strojů, z toho jiného členského státu.
00:15:36 No, a kdyby toto jednorázové příležitostné přijetí stavebních strojů, samo o sobě mělo hodnotu vyšší než 12 milionů, tak by tímto jednorázovým přijetím ona stavební firma překročila práh pro vykazování a standardně by se tedy měla stát zpravodajskou jednotku, to znamená, že měla podat první výkaz Intrastat pro přijaté zboží za ten kalendářní měsíc, ve kterém došlo k tomu přijetí oněch stavebních strojů a potom by musela podávat další výkaz Intrastat za další kalendářní měsíce až do případného okamžiku zániku té vykazovací povinnosti.
00:16:17 Jenomže oné stavební firmě by ta vykazovací povinnost mohla zaniknout nejdříve až na konci roku následujícího, takže až na konci roku následujícího, by mohla identifikovat, že v těch dvanácti výkazech nevykázala přijaté zboží v hodnotě vyšší než práh pro vykazování, to znamená, že kdyby ta stavební firma po uskutečnění toho jednorázového přijetí oněch stavebních strojů, již nepředpokládala, že bude nějaké další zboží z jiných členských států přijímat, tak ona by podala ten první, výkaz Intrastat, kde by vykázala přijetí těch stavebních strojů hodnotou vyšší než 12 milionů,
00:16:58 a potom by za každý následující kalendářní měsíc byla povinna podávat celním úřadu pouze to tzv. negativní hlášení, jelikož zpravodajská jednotka je povinna podat výkaz Intrastat za každý kalendářní měsíc, od okamžiku vzniku té povinnosti až do okamžiku jejího případného zániku, a to i za takový kalendářní měsíc, ve kterém vlastně ona stavební firma do toho výkazu nemá, co napsat, protože v tom měsíci, prostě žádné zboží nepřijala, nebo neodeslala.
00:17:32 Za ty měsíce, ve kterých nedošlo k tomu pohybu, ta zpravodajská jednotka tedy plní svoji vykazovací povinnost podáním toho negativního hlášení, což je vlastně prázdný, výkaz Intrastat, ve kterém se pouze uvede jeden řádek pro jeden směr pohybu zboží, který je prázdný a uvede se tam pouze kód toho negativní hlášení, to znamená, že ta stavební firma, kdyby po přijetí těch stavebních strojů - po tom jednorázovém - již nepředpokládala, že bude další zboží přijímat, tak ona by vlastně za každý následující kalendářní měsíc až do konce roku následujícího, podávala celnímu úřadu pouze ona,
00:18:11 negativní hlášení, a aby to nemusela dělat, proto ta stavební firma v souvislosti s tím jednorázovým překročením prahu v souvislosti s přijetím oněch stavebních strojů je oprávněná splnit svoji vykazovací povinnost pouze podáním jednorázového výkazu. To znamená, že pokud ta stavební firma podá ten jednorázový výkaz, kde vykáže přijetí oněch stavebních strojů, tak tím podáním toho jednorázového výkazu ta stavební firma vlastně deklaruje celnímu úřadu: Ano, já jsem práh pro vykazování pro přijaté zboží překročil, ale již nepředpokládám, že budu další zboží přijímat. Tím si tedy jednorázově splní onu vykazovací povinnost, nestává se zpravodajskou jednotkou, a tedy nemá povinnost podávat i další výkazy Intrastat.
00:19:03 Kdyby však ona stavební firma ještě v tomtéž kalendářním roce, ve kterém byl podán ten jednorázový výkaz nepředpokládaně uskutečnila další nepředpokládané přijetí, tak by se již musela stát standardní zpravodajskou jednotkou s povinností podávat výkaz Intrastat za každý kalendářní měsíc, což nám vlastně definuje, že ten jednorázový výkaz je osoba registrovaná k DPH oprávněna podat celnímu úřadu pouze jedenkrát za kalendářní rok, pro jeden směr pohybu zboží, jednou pro přijaté zboží, jednou pro odeslané.
00:19:43 A právě pouze tyto jednorázové výkazy je možné podávat celnímu úřadu, tou papírovou formou, vyplnit tiskopis, podepsat ho a doručit celnímu úřadu. Standardní zpravodajská jednotka, které vznikla povinnost podávat výkaz Intrastat pravidelně za každý kalendářní měsíc, je povinna je podávat pouze elektronicky, to znamená doručovat tomu celním úřadu, ten elektronický datový souborů výkazu Intrastat. A pro to, elektronické podávání výkazů Intrastat Celní správa ČR poskytuje zpravodajským jednotkám zdarma dvě oficiální aplikace, je to aplikace InstatOnline a aplikace InstatDesk.
00:20:30 No, ono to tvrzení dvě aplikace není úplně přesné, protože vlastně to nejsou dvě aplikace, to nejsou dva programy, je to pouze jedna aplikace, jeden program, ale ve dvou variantách, ve dvou verzích. Ta verze onlineová funguje tak, že se ten program neinstaluje do počítače zpravodajské jednotky, ta aplikace běhá na serverech Celní správy, zpravodajská jednotka, do té aplikace přistupuje na tom webovém rozhraní, na internetových stránkách celní správy a vlastně zpracovává ten výkaz na internetu, vytvoří tam ten datový soubor a odešle celnímu úřadu.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.