GDPR ve mzdové a personální činnosti
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
17.9.2019 (Út)
3 h 22 min.
Zdeněk Křížek

GDPR ve mzdové a personální činnosti

O školení
Přepis
Dotazy (4)
Na školení získáte aktuální přehled o problematice ochrany osobních údajů, archivaci a skartaci dat, a to v souladu s příslušnými právními předpisy.

Obsah školení

  • Ochrana osobních údajů v personální a mzdové problematice 2019
    • Právní předpisy.
    • Co je osobní údaj a jeho rozlišení.
    • Zpracování osobních údajů, jejich úschova, archivace a výmaz.
    • Kdy je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů a kdy nikoliv, co je a co není citlivý údaj, správce a zpracovatel.
    • Výběrová řízení a zpracování osobních údajů u uchazečů o zaměstnání, jak nakládat s osobními údaji, kopírování občanských průkazů, rodné číslo a jeho zpracován, výpisy z rejstříku trestů, údaje o zdravotní způsobilosti uchazeče, zaměstnance. Kopírování ostatních dokumentů – rodné listy dětí, oddací listy, rozhodnutí o přiznání invalidních důchodů – doba zpracování těchto osobních údajů.
    • Osobní dotazník – co má obsahovat a co je již nadbytečný údaj.
    • Zákoník práce a § 312 Osobní spis a jeho obsah, kdo může nahlížet do osobního spisu, pracovní posudek § 314, potvrzení o zaměstnání – zápočtový list a jeho obsah § 313.
    • Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance § 316 – citlivé osobní údaje.
    • Sankce za porušení povinností zaměstnavatele na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců – Zákon o inspekci práce. Zákaz diskriminace § 16 Zákoníku práce. Zajištění a zpracování osobních údajů ve vazbě na zaměstnávání agenturních zaměstnanců – smlouva mezi agenturou práce a uživatelem §§§ 307a,), 308 a 309.
    • Instalace kamerových systémů , sledování elektronické pošty zaměstnanců zaměstnavatelem.
    • Zasílání osobních údajů zaměstnancům na jejich e-mail, např. výplatní lístek, atd.
  • Archivace a skartace dat, jejich ukládání
    • Archivační lhůty v oblasti personálních a mzdových dokladů.
    • Archivace mzdových listů, dokladů o výplatě, osobních spisů, dokladů o srážkách ze mzdy, docházkové listy, pracovní výkazy, dovolenky, účetní záznamy, pracovní smlouvy,dohody o provedení práce a pracovní činnosti, další spisová dokumentace a písemnosti korespondence vedená se zaměstnancem (vytýkací dopisy, oznámení o kontrolách zaměstnanců).
    • Archivace ostatních dokumentů a předepsaných tiskopisů – správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojištění, prohlášení poplatníka daně a další důležité doklady spojené s poskytování slev a daňových zvýhodnění, doklady a výsledky ročního zúčtování daně.
    • Vnitřní firemní předpisy, pracovní řád, prémiový řád, mzdový řád, a další vnitropodnikové předpisy a jejich archivace a skartace, kolektivní smlouvy.
    • Jednotlivé formy archivace dat – analogová, digitální.
    • Ochrana dat – archiválií, archivační místnosti, ochrana dat před zneužitím, poškozením nebo zcizením.
    • Veřejné archivy, správa dat.

    Komu je školení určeno

    • mzdoví účetní
    • personalisté
    • statutáři
    • pověřenci pro ochranu osobních dat
    • ostatní zaměstnanci, kteří chtějí mít přehled o této problematice

Štítky

alt tmp

Zdeněk Křížek

Pan Zdeněk Křížek je absolventem obchodní akademie. Do roku 1997 pracoval ve vedoucích pozicích na České správě sociálního zabezpečení. Od roku 1998 působí jako osoba samostatně výdělečně činná a od roku 2008 statutární zástupce společnosti DAKREZ s.r.o.. V této společnosti se zabývá zpracováním mzdového účetnictví, personalistikou a pracovněprávním poradenstvím. Dále pak pořádáním certifikovaných rekvalifikačních kurzů pro začínající mzdové účetní a personalisty. Od roku 2003 je lektorem a autorem několika odborných článků pro renomované agentury - ANAG, Wolter-Kluwer, Dashoffer, Odborconsult, Institut svazu účetních, AZ-personalistika, Accont-consult, Economicz, VOX, W-studio, AZ personalistika, Integra-centrum, AVD-Náchod, IN-akademie Pardubice, Hospodářská komora ČR. Své zkušenosti tak uplatňuje již několik let při vedení odborných seminářů a certifikovaných kurzů pro mzdové účetní, personalisty, podnikatele a zaměstnavatele.

Všechna školení lektora (58)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Jaké údaje může poskytnout současný, případně minulý zaměstnavatel společnosti, u které se ucházím o pracovní poměr. Musím být informována o tom, komu, kdy a jaké údaje o mé osobě poskytl? Děkuji za odpověď

2) Je třeba mít u cizince (občan Slovenské republiky) kopii cestovního pasu, případně povolení k pobytu?

3) Z jakého důvodu by mohl zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat jeho soukromé tel. číslo?

4) Je možné aby manageri nahlíželi v docházkovém systému na údaje o datech narození, bydlišti a soukromých telefonních číslech zaměstnanců? děkuji

5) Pokud mám RELDP u zaměstnanců, kteří již nejsou naším zaměstnancem a nemohu sehnat souhlas, mám tedy raději skartovat?!

6) Má banka právo pořídit kopii OP při vydání platební karty zaměstnanci?

7) souhlas se zprac os údajů musíme dát dodatečně stávajícím zaměstnancům nebo pouze nově nastupujícím.

8) Zmínil jste se, že rodné číslo cizincům přiděluje Ministerstvo vnitra. U občanů mimo EU je to jasné, ale znamená to, že i občan ze Slovenské republiky by měl před pracovním poměrem v ČR žádat o přidělení RČ na MV ČR? Nebo nám u něj stačí jeho slovenské RČ?

9) Jestli jsem to pochopila správně, tak pokud máme docházkový systém založen na otisku prstu, tak k tomu, aby mi každý poskytnul otisk prstu, nepotřebuju souhlas?

10) Jaké údaje zaměstnanců mohu/musím/nemusím poskytnout exekutorovi, který se dožaduje součinnosti. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Dobrý den,

chci se zeptat, jak zasahuje GDPR do mzdové a finanční účtárny při archivaci dokumentů?

Děkuji předem za odpověď.
Bod agendy:Archivace

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) V docházkovém systému vidí všichni zaměstnanci jména a příjmení svých kolegů a také vidí telef. spojení, buď na služební mobil, pokud ho zaměstnanec má, nebo je vidět soukromé tel. číslo. Je to v pořádku?

2) Dobrý den, můžeme zaměstnancům zakázat používání soukromých telefonních telefonů na pracovišti? Že je jim na začátku směny “zabavíme” a po skončení práce vrátíme zpět? jde o to, že pracují ve službách a klient hned při vstupu vidí, že si např. smskují nebo se dívají na Facebook. Děkuji za názor.

3) V případě agenturních zaměstnanců z Polska a z Ukrajiny, jaké osobní údaje můžeme evidovat?

4) pravidelné lékařské prohlídky kategorie 1 - je rozdíl jestliže zaměstnanec jen sedí v kanceláři a nebo když je zároveň řidič referenčního vozidla?

5) Zaměstnanec odmítá výstupní prohlídku, je možné když do žádosti uvede, že se vzdává výstupní prohlídky?

6) Pokud si zaměstnanec neuplatňuje daňové zvýhodnění (zaměstnavatel tedy ani neví, zda vůbec má děti) a takový zaměstnanec bude mít exekuci, jak zaměstnavatel zjistí, kolik dotyčný vyživuje osob?

7) Z jakého důvodu by měl zaměstnavatel znát rodinný stav zaměstnance?

8) Jak postupovat, pokud zaměstnanec zápočtový list nedoloží... Stává se to běžnou praxí, kdy se vymlouvají na nedodání pracovní agenturou apod. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Kde najdu další dotazy?

00:00:04 Takže mi dovolte, abych vás tady takto na dálku pozdravil po prázdninách, popřál vám krásné podzimní dny už a dnes bychom se bavili o problematice v podstatě takové aktuální, bych řekl, stále živé, což je ochrana osobních údajů v té personální a mzdové oblasti.
00:00:29 Vy všichni víte a určitě jste byli na nějakých seminářích, které probíhaly v loňském roce a byly velice a velice hojně navštěvované, neboť vlastně od toho 25. května loňského roku vstoupilo v platnost to obecné nařízení o ochraně osobních údajů v rámci EU, známe to, GDPR, a každý zaměstnavatel neboli správce osobních údajů se měl samozřejmě seznámit s touto problematikou a měl si nějakým způsobem zpracovat tady ve vazbě na tady tuto, na toto obecné nařízení ty své dokumenty tak, aby odpovídaly vlastně tomuto obecnému nařízení z pohledu celé EU.
00:01:26 Budeme se dnes samozřejmě bavit o tady tomto obecném nařízení, ale samozřejmě také zmíním ještě další právní předpisy, které se váží do tohoto obecného nařízení, to znamená, budeme se tady bavit o zákoníku práce, o předsmluvních povinnostech zaměstnavatelů v této oblasti, budeme se tady bavit o § 316, to znamená, jsou to tzv. ty citlivé osobní údaje, budeme se tady bavit také o zákonu o zaměstnanosti, protože tady i v zákoně o zaměstnanosti naleznete jeden §, je to § 12, který také hovoří o této problematice, co zaměstnavatel nesmí požadovat za osobní údaje po tom subjektu osobních údajů,
00:02:15 což je samozřejmě ta fyzická osoba. No a dostaneme se také na tu, bych řekl, praktickou stránku věci, což předpokládám, že očekáváte, abyste měli trochu přehled, jakým způsobem tedy předávat informace, požadovat po těch uchazečích o zaměstnání, po těch vašich stávajících zaměstnancích nějaké ty osobní údaje tak, abyste neporušili tady ty již zmiňované předpisy.
00:02:45 Hned předem bych rád upozornil, chtěl bych upozornit na to, co máte a budete mít k dispozici, tak všechny ty vzory, které jsem vám tady zpracoval pro tyto potřeby, tak upozorňuji, že jsou skutečně doporučené vzory, protože nikde v žádných právních předpisech nenajdete, nenajdete žádné závazné vzory, ano. Takže buď jsou to samozřejmě tiskopisy jednotlivých institucí, které jsou jasně dány těmi právními předpisy a ty vnitropodnikové vzory si musí každý správce osobních údajů zpracovat na ty dané podmínky v té které dané společnosti s ohledem na charakter té činnosti.
00:03:40 Takže to, co já vám budu tady prezentovat, tak skutečně berte jen jako takový určitý námět z hlediska i obsahu, co by mělo samozřejmě v těchto dokumentech být za informace pro ty jednotlivé subjekty osobních údajů. Takže berte to skutečně tak, že ty vzory jsou, ještě jednou opakuji, doporučované a jak si zařídíte, tak máte. Já, jestli dovolíte, začnu tedy samozřejmě tady tím, co je jasně dáno, ten význam vlastně zpracovávání těch osobních údajů tak, aby byla naplněna, aby bylo naplněno tady to obecné nařízení.
00:04:30 Já nechci zacházet do příliš velkých detailů z pohledu těch jednotlivých pojmů, nicméně když se podíváme na vůbec tu základní definici, co jsou to ty osobní údaje a jak se ty osobní údaje samozřejmě rozlišují, tak toto obecné nařízení jasně definuje, že pro ty účely vlastně zpracovávání těch osobních údajů známe běžné osobní údaje. To znamená, jsou to osobní údaje, pro které máte dán zcela jasně důvod, který vyplývá právě z těch nějakých právních předpisů, nějakých právních norem, vyhlášek, nařízení vlády, apod.
00:05:18 Takže to jsou samozřejmě osobní údaje, pro které máte jednoznačně dán důvod, který vyplývá z charakteru té dané pracovní pozice. To znamená, jsou to ty běžné osobní údaje, které požadujete po tom uchazeči o zaměstnání, po tom nastoupivším zaměstnanci, ale i také samozřejmě v průběhu trvání toho pracovněprávního vztahu. Takže tady zcela jasně na tyto osobní údaje máte jako správci osobních údajů zcela jasně dán důvod a nemusíte tudíž od těch dotyčných fyzických osob vyžadovat nějaké souhlasy nebo nějaká povolení. Takže to je ten první pojem osobní údaj jako takový obecný.
00:06:09 Pak je tady ještě jeden osobní údaj a ten osobní údaj už je trošku složitější a tady právě nastupuje nejen ten zákoník práce v § 316, ale také právě ten již zmíněný zákon o zaměstnanosti § 12 a tady tyto osobní údaje, které jsou zde v těchto § zákoník práce a zákon o zaměstnanosti taxativně vyjmenovány, tak jsou tzv. citlivými osobními údaji a zcela jasně za ty citlivé osobní údaje se považují údaje, kdy vy i jako správci osobních údajů máte zakázáno jednoznačně vyžadovat takové informace a ty informace si potom řekneme, až se dostaneme do toho praktického provádění.
00:07:02 Nicméně ty citlivé osobní údaje, lze v individuálních případech tu bariéru probourat, pokud ten zaměstnavatel neboli správce osobních údajů má dán nějaký závažný důvod, který vyplývá z charakteru té dané pracovní pozice. Takže tady konkrétně s těmi citlivými osobními údaji bych vás rád potom blíže seznámil, až se dostaneme k této problematice. Teď se zatím bavíme pojmově o těch jednotlivých o osobních údajích, co to je vlastně běžný, citlivý osobní údaj, a pak máme třetí takový balíček osobních údajů a to jsou tzv. anonymní osobní údaje.
00:07:49 Takže v podstatě ty anonymní osobní údaje jsou víceméně údaje, které neidentifikují ten subjekt těch osobních údajů. Takže to jsou různé dotazníky a můžete to běžně zcela, zcela v praxi každodenně téměř také zažít na vlastní kůži, že vám třeba někdo na ulici dá vyplnit nějaký osobní dotazník, kde se vás ptá, jak jste byli třeba spokojeni s nákupem v tom či onom obchodě, apod., ano. Takže je to samozřejmě anonymní, osobní údaj, kde vy vyplníte nějaké ty dotazy, ale nepodepisujete se. To znamená, je to skutečně takto brané jako anonymní záležitost.
00:08:41 Takže to jsou v podstatě ty 3 okruhy těch osobních údajů. Ten správce osobních údajů samozřejmě zpracovává takové osobní údaje a teď, když už se dostaneme na ten vztah zaměstnavatel zaměstnanec neboli správce osobních údajů a subjekt osobních údajů, tak tady už musíme trochu si přiblížit jen v rychlosti v podstatě ty zásady, které jsou vedeny právě v tom obecném nařízení o ochraně osobních údajů. Jsou to, jak vidíte, ty články 5 a 6.
00:09:24 To znamená, že tady konkrétně je zapotřebí, aby ten správce osobních údajů požadoval po tom subjektu osobních údajů ty osobní údaje jen v té vazbě na tu danou pracovní pozici, a tím pádem tady konkrétně to zpracovávání těch osobních údajů musí být relevantní k tomu danému vztahu mezi tím správcem a tím subjektem.
00:09:54 To znamená, že je tady několik článků v tom obecném nařízení, které hovoří o situacích, kdy už může ten správce osobních údajů se dostat trochu do kolize tady s touto právní normou v těch případech, kde nebude schopen ten správce osobních údajů si zdůvodnit, proč od té fyzické osoby požadoval ten či onen osobní údaje. Takže je to potom tzv. nadbytečné zpracovávání osobních údajů, kdy hrozí dokonce určitá sankce až do výše 10 000 korun.
00:10:36 Takže to jsou ty momenty, kde zcela jasně ten správce osobních údajů musí vážit, zda potřebuje pro tady ten vztah a pro tu danou pracovní pozici zpracovávat a požadovat ten či onen osobní údaj. Takže jinými slovy, vždy musí ten správce osobních údajů mít dán důvod, který vyplývá z nějakých právních předpisů. Když se podíváme na vlastně tady ty jednotlivé články, jednotlivé okruhy, tak v tento moment musíme zcela jasně rozlišit de facto to zpracovávání těch osobních údajů z toho pohledu, koho vlastně nebo po kom chceme tady jednoznačně ty osobní údaje.
00:11:30 Musíme rozlišovat ten vztah uchazeč o zaměstnání a správce osobních údajů a stávající zaměstnanec. To znamená, musíme rozlišovat tyto dva okruhy a budeme požadovat jako správci osobních údajů a zpracovávat osobní údaje jiné u uchazeče o zaměstnání, o kterém zatím potřebujeme zjistit pouze a jen základní informace, a jiné bude zpracovávání osobních údajů u fyzické osoby, u které víme, že třeba například projde tím úzkým sítem toho výběrového řízení a víme, že třeba už někdy v budoucnu třeba 1. října se stane mým zaměstnancem.
00:12:23 Takže to jsou vlastně dva odlišné subjekty, kde já budu muset samozřejmě také brát v potaz, co chci po tom dotyčném uchazeči o zaměstnání a co mám právo zpracovávat pro potřeby zaměstnavatele z toho pohledu již zaměstnance. Takže k tomu se dostaneme, podrobně si tady tuto problematiku sdělíme. Ještě, co je velice důležité a já to tady zdůrazním a ještě vám tady právě jsem připravil jeden takový doporučující vzor k této problematice, a to je, že musím vlastně každou fyzickou osobou upozornit, jaká má práva ovlivnit zpracovávání těch svých osobních údajů.
00:13:23 To znamená, že tady konkrétně v tom obecném nařízení GDPR jsou uvedeny čl. 15 až 22, které jasně hovoří o právu toho subjektu údajů ovlivnit to zpracovávání těch osobních údajů z toho pohledu správce a fyzická osoba subjekt osobních údajů. A co bych chtěl zdůraznit zcela jasně, ten správce osobních údajů vždy musí tuto fyzickou osobou upozornit a seznámit ho s těmi právy. To znamená, budeme-li v kontaktu s uchazečem o zaměstnání, již ten uchazeč o zaměstnání musí vědět, jaká má práva. To znamená, tady si trochu rozklíčujeme ty jednotlivé práva těch fyzických osob, těch subjektů údajů.
00:14:25 To znamená, právě tady ty čl. 15 až 22 jednoznačně hovoří o těch možnostech těch fyzických osob, jak mají možnost ovlivnit to zpracovávání těch osobních údajů. Velice a velice důležitá informace, která tady je, je záležitost, aby ten správce osobních údajů zpracovával ty osobní údaje, tak aby nedošlo k nějakému zneužití těch osobních údajů, aby nedocházelo ke ztrátě těch osobních údajů a aby samozřejmě neoprávněně k těm osobním údajům měla přístup třeba 3. osoba.
00:15:13 To znamená, že je vždy priorita každého správce osobních údajů neboli zaměstnavatelů, aby veškeré osobní údaje, které zpracováváte v rámci těch personálií, aby skutečně byla zachována ta nutnost omezit těm neoprávněným osobám přístup a samozřejmě musíte zabezpečit, aby v podstatě tyto osobní údaje nebyly nějakým způsobem zneužity 3. osobám. Takže k tomu samozřejmě se také dostaneme, budeme se tady bavit o těch variantách.
00:15:58 První varianta je třeba tady ta tzv. pseudonymizace, to znamená rozdělení, částečné rozdělení těch osobních údajů do dvou nějakých oddílů, do dvou souborů tak, aby v podstatě v rámci té pseudonymizace se nedostal, ke všem osobním údajům neoprávněná osoba nedostala, atd. Takže to už skutečně všechno záleží jednoznačně na těch správcích osobních údajů, jakým způsobem vlastně ochrání to zpracovávání těch osobních údajů. A tady bych chtěl upozornit, že samozřejmě každá fyzická osoba, ať už ten uchazeč o zaměstnání nebo ten zaměstnanec má právo na tuto informaci.
00:16:58 Takže já ho musím informovat, jakým způsobem jsem zabezpečil tu ochranu těch osobních údajů jeho. Takže to je to, co bych skutečně chtěl tady zdůraznit, protože zcela běžně se bohužel stále stávají případy, kde ten zaměstnavatel nějakým způsobem nezabezpečí tady tu anonymitu těch osobních údajů. To znamená, že může k tomu přístupu nebo může do těch osobních údajů mít přístup i ostatní třeba osoby, což je špatně. Takže to samozřejmě beru jako úplnou samozřejmost, že každý zaměstnavatel má tady zabezpečené ty osobní údaje z toho pohledu, z toho pohledu nějakých, nějaké ochrany.
00:17:56 Co se týče konkrétně, když se dostaneme na tu problematiku předsmluvní, tak v podstatě se teď budeme tady bavit o zákoníku práce a § 30 a ten § 30 zákoníku práce spolu s § 316, jak už jsem ho tady zmínil, tak jednoznačně ukládá nějaké povinnosti těm zaměstnavatelům a to už je samozřejmě ta doména, kterou asi očekáváte, abychom si trochu více přiblížili, rozebrali a abychom se podívali i na nějaké ty doporučené vzory. Konkrétně, když se podíváte do toho § 30, tak v odst. 2
00:18:46 je jasná větička, že zaměstnavatelé mají právo zpracovávat osobní údaje uchazečům o zaměstnání, ale jen do té míry, která souvisí vlastně s tou danou volnou pracovní pozicí, na kterou reagují ti uchazeči o zaměstnání.
00:19:13 Takže jinými slovy, co je velice důležité, tady konkrétně jsem řekl, že ten zaměstnavatel budoucí má právo zpracovávat samozřejmě ty osobní údaje těch uchazečů o zaměstnání, kteří v podstatě posílají tomu zaměstnavateli budoucímu nějaké ty životopisy, nějaké ty motivační dopisy a v tento moment z tohoto odstavečku jasně vyplývá, že vy jako správci osobních údajů nepotřebujete v žádném případě souhlas těchto uchazečů o zaměstnání, že v podstatě máte právo zpracovávat ty osobní údaje jejich.
00:19:58 Je to jejich zájem, oni reagují třeba na ten inzerát, oni reagují na to výběrové řízení, které pořádá ten správce osobních údajů. Takže tady konkrétně nepotřebujete mít skutečně žádný souhlas, že souhlasí ten uchazeč o zaměstnání, že může ten správce osobních údajů zpracovávat vlastně ty osobní údaje. Co ale je zapotřebí, a to bych chtěl tady skutečně zdůraznit, tak to je komunikace. Každý správce osobních údajů neboli budoucí zaměstnavatel by měl jednoznačně začít komunikovat s těmi uchazeči a měl by je tady jednoznačně informovat o tom, že obdržel jeho osobní údaje, že je začal zpracovávat.
00:20:58 To znamená, zpracovávání osobních údajů pouze a jen ve vazbě na tu danou volnou pracovní pozici. Měl by jednoznačně ty uchazeče o zaměstnání seznámit s tím, že tyto osobní údaje nebudou v žádném případě poskytovány ve prospěch 3. osob. To znamená, že budou skutečně zpracovávány jen v té přímé úměře k té dané volné pracovní pozici a měl by jednoznačně mít ne souhlas, ale informaci by měl podat ten správce osobních údajů tomu uchazeči a on by měl vzít na vědomí, po jakou dobu bude ten správce osobních údajů tyto osobní údaje zpracovávat.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.