DPH v praktických příkladech po novele zákona od 1. 7. 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
9.9.2021 (Čt)
3 h 37 min.
Ing. Marika Voženílková

DPH v praktických příkladech po novele zákona od 1. 7. 2021

O školení
Přepis
Dotazy (47)
Cílem školení je seznámit se pomocí praktických příkladů se změnami v DPH od 1. 7. 2021.

Obsah školení

  • E-commerce od 1.7.2021
  • Dodání zboží na dálku od nepodnikatele v EU (princip, limitní hranice, místo plnění, …)
  • Provozovatel elektronického rozhraní, jeho funkce, právní fikce, jak bude fungovat…
  • Dovoz zboží do 150 EUR – 2 nové zvláštní režimy, příklady
  • One stop shop unijní, mimounijní, dovozní – registrace, evidence, DAP, placení, uživatelé…
  • Služby poskytované a přijímané v rámci EU a třetích zemí – příklady
  • Dodání zboží vrámci EU příklady
  • Pořízení zboží, příklady
  • Vývoz zboží – příklady
  • Dovoz zboží – příklady
  • Metodické aktuality, judikatura
  • Odpovědi na dotazy

Komu je školení určeno?

  • plátci DPH
  • účetní
  • daňoví poradci

Štítky

DPH

Ing. Marika Voženílková

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou, obor ekonomika a management. Má dlouholetou zkušenost se správou daní, dlouhodobě působila jako metodička nepřímých daní na Finančním úřadě pro Královéhradecký kraj. Je zkušenou lektorkou a konzultantkou v oblasti DPH.

Všechna školení lektora (5)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 21. 02. 2022, 12:10
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
fakturujeme zboží odběrateli-podnikateli v rámci EU (Polsko), který není neplátce DPH. Jaká bude DPH - česká nebo v rámci OSS (kde je firma registrována) DPH té příslušné země (Polska)?
Už jsem se tento dotaz v poradně Videolektora položila a pan Švec mi odpověděl, že by to mělo být s českou DPH (odpověď 22.7.21 v Novela zákona o DPH k 1.7.2021).
Paní Ing. Voženílková však ve svém školení z 09/2021 říká, že pokud odběratel s IČ neposkytne VAT - tak by se mělo danit přes OSS daní příslušného státu.
Co je tedy správně.
Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 07:51
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Dotaz můžete položit i před konáním webináře, např. pokud se webináře nebudete moci zúčastnit nebo pokud je dotaz složitější a v rámci webináře by nebyl prostor pro jeho jasné pochopení. Tak bude mít lektor možnost se na dotaz předem připravit.
Bod agendy:Dotaz můžete položit i před konáním webináře

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 02. 02. 2022, 20:15
| Naposledy upraveno: 24. 04. 2025, 16:12

Dobrý den,

a co varianta, když jde o nepromlčené závazky z dodání služeb a zboží z EU od EU plátce? Odběratel plátce DPH z ČR měl plný nárok na odpočet (částky z faktury byly +/- na patřičných řádcích přiznání k DPH uvedené).
Žalované to nebylo a asi nebude. Odběratel nepůjde do insolvenčního řízení. Také je nutné odvést DPH z těchto nezaplacených závazků?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:27
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Ještě jeden dotaz zboží prodáváme přes ebay jsem plátci DPH jak mám postupovat ohledně DPH za služby kde je místo poskytnutí služby respektive jak se bude odvádět DPH (Ebay je dle VAT Německá firma), účtují nám poplatky za možnost prodávat přes ...

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:27
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Dobrý den, dodáváme do Německa, jeden z odběratelů si zajišťuje dopravu sám. Nám zůstává CMR a dodací list potvrzené od přepravce. Je to dostatečný důkaz pro FÚ o vývozu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:27
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Dobrý den, manželé koupili zámečnickou dílnu, (manžel je plátce DPH FO), kterou budou pronajímat s.r.o., ve které je jeden společník manžel. Kdo z manželů může vystavit fakturu a jak to bude z pohledu DPH. Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:27
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Dobrý den, máme pravidelné dodávky zboží do USA, zajišťujeme přepravu, ta se jednou měsíčně přefakturuje odběrateli z USA. Zjistila jsem, že obchodníci fakturují toto plnění mimo režim DPH, tedy nedostane se do přiznání k DPH. Domnívám se, že správné považovat toto plnění za službu do 3.země (osvobození dle §67 ZDPH) a uvádět na ř. 26.? Stejná situace je u licenčních poplatků – prodána licence k výrobě zboží, za každé pololetí obdržíme % z objemu vyrobeného zboží ve 3.zemi. Obchodníci nevidí „v nulách“ rozdíl. Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:27
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Dobrý den, klient CZ neplátce fakturuje slovenskému odběrateli plátci DPH na SK DIČ svářečské práce na stavbách v Rakousku nebo v Německu. Podle mého názoru , jelikož místo plnění je tam , kde se nemovitost nachází , by měl fakturovat jako identifikovaná osoba na německé nebo rakouské DIČ slovenské firmě, která to však odmítá. Zajímá mě Váš názor. Těchto případů je stále více.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:27
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Plátce CZ1 poskytl plátci CZ2 službu - vypracování projektové dokumentace k výstavbě nemovitosti ve 3.Z. (Indonésie). Projektové práce byly provedeny v ČR. Otázka zní: může plátce CZ1 osvobodit od DPH tuto práci pro plátce CZ2 s tím, že místo plnění je Indonésie (3.Z.)? Poté bude plátce CZ2 přefakturovávat tuto službu do 3.Z. Předem děkuji za odpověď.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 01. 2022, 09:26
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11

Co je uvedeno v přiznání podaném v Brně v rámci OSS - vykazuje se ještě někde na nějakém řádku klasického přiznání k DPH?

00:00:04 Dobré ráno. Já se omlouvám. Měli jsme tady drobný technický problém s technikou, s mikrofonem mým, už snad všichni slyšíte. Já vás srdečně vítám na dnešním webináři k chystající se novele zákona o DPH, ale nejen k ní. V podstatě formou nějakých praktických příkladů. Přišla celá řada dotazů, takže i odpovědi. Probereme změny v zákoně o DPH, které byly velké po 1. 1. 2020. Ten první slide, který vidíte, tady se snažím upozornit na tu nejčerstvější změnu, která bohužel legislativně ještě neprošla, je to sněmovní tisk č. 867.
00:00:58 Ale my od 1. 7. 2021 využijeme přímý účinek směrnice, která se změnila, a přímý účinek prováděcího nařízení 282/2011. Kdo má ÚZ, tak vzadu jsou vytučněny změny, které proběhly ve směrnici a v prováděcím nařízení. V podstatě se to týká bývalého zasílání zboží, které má nový pojem od 1. 7. 2021, tzv. dodání nebo prodej zboží na dálku. Dále se to týká prodeje zboží prostřednictvím nějakých elektronických rozhraní. Dále zrušení limitů nebo osvobození při dovozu do 22 eur.
00:01:59 Tady vás upozorním, až to budeme probírat, že vlivem toho, že ta novela se legislativně v ČR nestihla k 1. 7., tak tady to osvobození ještě trvá a mělo by trvat až do přijetí novely zákona. Potom je to rozšířený systém jednoho správního místa, tzv. One Stop Shop. Jsou to převážně obchody nebo ty změny se týkají hlavně plátců, ale nejen plátců, obchodníků, kteří mají konečné spotřebitele u dodání zboží, ty obchodníky nebo ty konečné zákazníky, kteří kupují zboží, ale nezdaňují ho jakožto pořízení zboží. Prostě ten nákup zboží... pro ten nákup zboží v objednávce nedeklarují svoje VAT ID.
00:03:03 U služeb je to něco jiného, tam je konečným zákazníkem nebo tím spotřebitelem i ten nepodnikatel nebo jen nepodnikatel, tzn. konečný spotřebitel. My si všechno podrobně vysvětlíme a vlastně si řekneme případy toho, kdy zákazníkem je konečný spotřebitel, kdy je to ičař, zákazník z jiného členského státu, kdy je to někdo ze třetí země, kdy je to dokonce i nepodnikatel.
00:03:41 Všechny tyto změny, které, přestože novela neplatí, tak vyšla informace GFŘ s tím, že tedy tím, že se změnila směrnice a prováděcí nařízení, my v podstatě obzvlášť pokud je místo plnění někde na území jiného členského státu, tak my ty změny, včetně všech souvisejících předpisů a povinností, musíme ctít a využít přímý účinek směrnice. Ty státy pochopitelně nezajímá, že náš legislativní proces je pomalý. Připomenu ještě změny, a to také v příkladech, které se udály od 1. 1. 2021.
00:04:27 Jednak víte, že s ohledem na judikaturu nejen Nejvyššího správního soudu funguje v daňovém řádu něco, čemu říkáme záloha na daňový odpočet, kdy v platební rovině může plátce daně za určitých podmínek, okolností při ještě trvajícím daňovém řízení buď daňové kontrole, nebo postup k odstranění pochybností, část DPH, která je tedy k vrácení, vznikne vratitelný přeplatek, tak vrátit před dokončením daňového řízení plátci DPH. Samozřejmě za podmínky, že nemá dluhy na jiných daních.
00:05:17 A potom, až skončí to daňové řízení, tak platebně započíst na konečný výsledek buď té daňové povinnosti, nebo nadměrného odpočtu tu vyplacenou zálohu. Co se týče zákona 609/2020, to je hlavně novela daně z příjmu, ale i ostatních zákonů.
00:05:40 Ale vzhledem k tomu, že bohužel na dani z přidané hodnoty nemáme vlastní definice dlouhodobého majetku a vždy dlouhodobě se ten zákon o DPH odkazoval na zákon o dani z příjmu a v zákoně o dani z příjmu a došlo ke změně od 1. 1. 2020, tak bych ráda vás upozornila na to, že dlouhodobý hmotný majetek + technické zhodnocení, hodnota tohoto dlouhodobého hmotného majetku včetně technických zhodnocení se zvýšila ze 40 000 Kč na 80 000 Kč. U nehmotného dlouhodobého majetku zmizela hranici 60 000 Kč a je odkaz na účetní předpisy.
00:06:31 Pro uplatňování daně z přidané hodnoty je relevantní (a to vám říkají i přechodná ustanovení této novely), datum nabytí ekonomického vlastnictví toho majetku. To znamená, že jestliže já jsem nabyla, např. koupila jsem auto v prosinci 2020, tak já mám vlastně dlouhodobý majetek 40 000 Kč u auta, ale je to jedno, protože to bude stát určitě nad 80 000 Kč. Ale vím, že to, co je do 80 000 Kč (např. technické zhodnocení) neuvádím do řádku 47, není to pro mě dlouhodobý majetek.
00:07:26 A víte, že úplně jiné korekce odpočtů se týkají v pěti nebo v dalších devíti letech, celkem tedy v deseti, u majetku nedlouhodobého a u majetku dlouhodobého. Čili tady je potřeba vnímat tu zvýšenou hranici. Jestliže jsem majetek pořídila, koupila, a to samozřejmě víme, co to je změna ekonomického vlastnictví, kdy nepřihlížíme vůbec k tomu, jestli je tam nějaká ve smlouvě odkladná podmínka placení nebo splátky. To znamená například finanční leasing na DPH.
00:08:12 Pokud je smlouva uzavřena tak, že je tam v té smlouvě klauzule o právu nebo povinnosti odkupu nájemcem od pronajímatele, tak z pohledu daně z přidané hodnoty se nákup tohoto majetku nechová jako leasing, jako pronájem, ale je tam fikce dodání zboží. Takže okamžikem, kdy máte přístup k tomuto majetku, ten majetek jste nabyli, ekonomicky ho vlastníte. A pokud se to stalo po 1. 1. 2021, tak už ta hranice je nad 80 000 Kč. Je tam ještě drobná věc.
00:09:01 Přibyla položka za položku 38.2, položka 38.3 a to je do 15%, tedy první snížené sazby DPH jde Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití, to znamená nějaká recyklace, recyklace odpadu. Pak tam se vrátíme ještě k tomu, co se u nás v ČR schválilo pod číslem 343 k 1. 9. 2020, a to jsou tzv.
00:09:35 Quick fixes, řekněme rychlé záplatování v rámci celé EU, protože jsou obrovské daňové úniky v toku zboží, ale v rámci unie, ale nejen toku zboží v rámci unie a tak, protože my jsme přijali tu novelu až od 1. 9. 2020, tak já se vyjádřím k těm změnám, které ty Quick fixes obsahují a vyjádřím se i k tomu datu účinnosti, protože většina těch změn bez ohledu na to, že ten zákon vyšel ve sbírce k 1. 9., je účinný, tak zase, pokud místo plnění bylo někde mimo území ČR, máte konsignační sklad v jiném členském státě, nebo dodáváte v řetězci, kdy je tam více jak jeden odběratel toho zboží,
00:10:43 tak určitě ta pravidla platila od 1. 1. 2020 a vy jste byli povinni je tedy se všemi dalšími náležitostmi, povinnostmi, podmínkami dodržovat. Zase, změnila se jak směrnice, tak prováděcí nařízení 282/2011, takže většina firem využila přímý účinek směrnice a před 1. 9. ty změny jste reflektovali a používali.
00:11:24 Já tady, než se dostaneme vlastně k těm novinkám, tak nějak vymezím, tak jak jste měli v obsahu to, co v praxi vidíme, že často se chybuje, a to je nějaké... to jsou - zkráceno - přeshraniční služby, stanovení místa plnění při poskytnutí, případně přijetí do služby od tzv. osoby neusazené v tuzemsku. Pokud máte nového klienta nebo nové nějaké služby, tak je potřeba si uvědomit to, že za prvé, co není zbožím, prostým tokem zboží, prostým dodáním zboží, to je službou.
00:12:15 Takže často třeba se chybuje u dodání zboží s instalací a montáží, kdy celé to jedno ekonomické plnění nemůžeme uměle rozdělovat a musíme to vnímat tak, že se jedná o službu. Ne, že já dodám zboží a Slovák smontuje to zboží. Ale já prostě fakturuji službu, protože mně platí ten konečný zákazník jak dodání zboží, tak nějakou instalaci nebo montáž. A je jedno, jestli montuji já, nebo si vezmu subdodavatele. Takže vůbec někdy plátce uvažuje o tom, jestli dodává zboží nebo poskytuje službu.
00:12:58 Když si je jist, že je ve službách, tak tam je důležité si uvědomit druhou věc, že tady vůbec nehraje roli nebo minimální, a ta se vztahuje pouze k vyplnění řádku daňového přiznání. Jestli dáte do řádku 21 tu službu, nebo do řádku 26. A jestli je ten zákazník plátcem, jestli má VAT ID. U služeb je relevantní osoba povinná k dani. A osoba povinná k dani je každý podnikatel na celém světě, který jedná svým jménem, na svůj účet, má prostě nějaké IČ. To vidíte v samotném znění zákona. Jsou tam dvě základní, dvě základní taková pravidla, která jste šťastní, když je můžete využít.
00:13:57 To první pravidlo je v § 9 odst. 1, a to znamená, že vy jako plátci poskytujete službu někomu, kdo je podnikatel. A když je podnikatel, tak řešíte jen to jaké IČ, příp. DIČ vám nabízí. Protože místo plnění se přesouvá do toho státu, kde on sídlí, nebo příp. pokud přebírá tu službu provozovna a ta je někde jinde, v jiném členském státě, tak IČ nebo DIČ té provozovny. Místo plnění podle toho základního pravidla je ve státě, kde je ta provozovna nebo je to sídlo. Prostě se řídíte tím IČ nebo DIČ, které vám poskytl ten zákazník.
00:14:51 Smyslem je, aby drtivá většina služeb se zdanila v místě spotřeby té služby. Máme tam ještě... já jsem vám vypsala a my tam máme příklady, které jsou často služby. Máme tam ještě druhé základní pravidlo, a to využijeme v případě, kdy zákazník je nepodnikatel, osoba nepovinná k dani, není schopna vám nabídnout ani IČ a jednoduše vám z nějakých důvodů nevyhovuje to nějaké zvláštní pravidlo, které máme v § 10 až §10i. Pak platí, že místo plnění je tam, kde vy sídlíte. Neboli pokud jste plátci v ČR, tak zdaňujete českou DPH a uvádíte do českého daňového přiznání. Zdaňujete tady, kde sídlíte.
00:15:58 Pořád ještě máme tam výjimky z těch základních pravidel a ty jsou, jak už jsem zmínila, v § 10 až § 10i. Z praktického pohledu to musíte vždy udělat tak, abyste neudělali chybu, postupovat tak, že pokud ten zákon neznáte nazpaměť a je to nějaká nová služba, tak se podíváte nejdříve do § 10 až § 10i. Tam, pokud tu službu nenajdete, protože to má přednost. Ano? Pokud tu službu tam najdete a vyhovuje vám i ta ostatní, další podmínka nebo případně podmínky, které jsou tam uvedeny v těch daných ustanoveních zákona, tak je použijete.
00:16:48 Já uvedu takový příklad: hned § 10 jsou služby vztahující se k nemovitosti. Takže vy třeba fakturujete projektové práce pro hotel, který bude se stavět na Slovensku. Je to podle nejen zákona, ale i podle prováděcího nařízení 282, tam není vůbec žádná omezující podmínka. Je jedno, jestli zákazníkem je český plátce DPH. Tam prostě není žádná omezující podmínka a platí, že místo plnění je tam, kde se ten hotel bude stavět. Znamená to, že, podle slovenského zákona, někdo se tam bude muset pravděpodobně registrovat a odvézt slovenskou DPH, protože místo plnění je na Slovensku.
00:17:46 Když vezmu jiný příklad, a těch je drtivá většina, tak tam máte omezující podmínky, které zní tak, že je to nějaká služba, např. přeprava zboží nebo práce na věci movité. A je tam dovětek, hned v úvodu pro osobu nepovinnou k dani. A osoba nepovinná k dani je ten konečný spotřebitel-zákazník, to je ten, který nenabídne při té objednávce nebo smlouvě žádné IČ. A to znamená, že pokud máte neičaře, máte konečného zákazníka, tak tam máte napsáno, třeba u přepravy zboží, když se jede, já nevím, z Čech do Polska, že místo plnění je tam, kde přeprava začíná. Začíná v ČR - zdaníte v České republice.
00:18:43 Nebo práce na movité věci, když to je pro konečného zákazníka, vyhovuje vám ta omezující podmínka, je tam uvedeno, že místo plnění je tam, kde se ta služba provádí. Takže jestli jedete opravit stroj na Slovensko, zdaní se na Slovensku, jestli opravujete tady, zdaníte tady. A pokud se stane, což se stává velmi často, že ta některá omezující podmínka vám nevyhovuje v tom § 10 až 10i, opustíte tato zvláštní pravidla a jdete na základní pravidlo odst. 1, § 9 odst. 1 nebo § 9 odst. 2, kde neřešíte vůbec nic jiného, pouze to, pro koho ta služba je, jestli je to podnikatel nebo nepodnikatel.
00:19:41 Takže já jsem vám tady uvedla nějaké takové příklady, takže jen abychom si to ujasnili nebo zrekapitulovali, co tím chci říct. Takže například ekonomické poradenství poskytované podnikateli z Rakouska, jde o nějakou katalogovou službu podle základního pravidla. Ten podnikatel je zákazník. To znamená, použijeme to základní pravidlo B2B, to znamená § 9 odst. 1. Znamená to, že poskytnutí poradenství na téma správného sestavení tréninkového plánu nebo tady tedy ekonomické poradenství, tak ekonomické poradenství, § 9 odst. 1, faktura bez DPH, napíšu tam reverse charge, daň odvede zákazník.
00:20:41 Protože rozlišuji kam to dám, jestli do řádku 21 nebo 26, tak jen uvedu, ale vy to určitě víte, že řádek 21 by měl souhlasit se souhrnným hlášením. A protože souhrnná hlášení jedou jen po VAT, tak do řádku 21 dávám jen ty služby, které mám v souhrnném hlášení. To znamená musí být dvě podmínky splněny. První, zákazník je z unie a je plátcem, je osobou registrovanou k dani. A druhá, je to základní pravidlo § 9 odst. 1. Tady to není splněno, protože je to jen podnikatel, to znamená, tu službu uvedu do řádku 26 českého daňového přiznání.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.