DPH při vývozu a dovozu 2018 - nejčastější chyby a příklady
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
10.1.2018 (St)
3 h 36 min.
Marek Reinoha

DPH při vývozu a dovozu 2018 - nejčastější chyby a příklady

Popis
Přepis
Dotazy (8)
Školení je určeno zejména pracovníkům pověřeným uplatňováním DPH ve firmách realizujících dovozy a vývozy zboží případně celním deklarantům, kteří potřebují získat informace o souvislostech celních předpisů a zákona o DPH.

Obsah školení

DPH při vývozu zboží
  • Definice vývozu zboží z pohledu celních předpisů.
  • Definice vývozu zboží coby předmětu daně dle zákona o DPH.
  • Definice vývozce dle celních předpisů.
  • Základ daně při vývozu zboží / statistická hodnota při dovozu zboží.
  • DUZP při vývozu zboží.
  • Daňové doklady při vývozu zboží.
  • Podmínky pro uplatnění osvobození vývozu od DPH ve vazbě na elektronické celní řízení při vývozu.
  • Složitější případy vývozu - vývozy zboží dodávaného do třetí země s montáží nebo instalací, vývozy zboží prodávaného do jiných členských států EU, vývozy zboží propouštěného do režimu vývozu v jiném členském státě EU, umísťování zboží do svobodného pásma nebo skaldu apod.
  • Příklady obchodních transakcí.
  • Změny od 29.7.2016, které přinesla novela zákona o DPH obsažená v Zákoně č. 243/2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona.
  • Diskuse a odpovědi na dotazy účastníků.
DPH při dovozu zboží
  • Definice dovozu zboží z pohledu celních předpisů.
  • Definice dovozu coby předmětu daně dle zákona o DPH.
  • Definice deklaranta dle celních předpisů.
  • Celní hodnota při dovozu zboží.
  • Základ daně při dovozu zboží.
  • Datum vzniku povinnosti přiznat DPH při dovozu zboží při běžném postupu celního řízení a při zjednodušených postupech v celním řízení.
  • Daňové doklady při dovozu zboží.
  • Osvobození dovozu zboží od cla a od DPH.
  • Oprava základu daně při dovozu zboží.
  • Složitější případy dovozu – dovozy zboží nakupovaného od osob registrovaných k DPH v jiných členských státech EU, dovozy zboží při jeho propuštění do celního režimu „po cestě“ v jiném členském státě EU apod.
  • Příklady obchodních transakcí.
  • Diskuse a odpovědi na dotazy účastníků.

Komu je školení určeno

  • Online kurz je určen zejména pracovníkům pověřeným uplatňováním DPH ve firmách realizujících dovozy a vývozy zboží případně celním deklarantům, kteří potřebují získat informace o souvislostech celních předpisů a zákona o DPH.

Štítky

DPH

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (31)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 07. 08. 2023, 15:07
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,

mám fakturu ze Švýcarska na dovoz vzorků. Fakturu platit nebudeme, jedná se o vzorky dodané zdarma. Na faktuře je pouze uvedena hodnota vzorků pro celní účely. Ze vzorků nám bylo vyměřeno clo, které jsme propláceli celnímu deklarantovi + hradíme hodnotu dopravy přepravní službě. Co bude základem pro výpočet DPH? Pouze clo a doprava? Nebo i hodnota vzorků? Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, jak, prosím, posoudit z hlediska české firmy následující obchod. Česká firma nakoupí zboží od firmy v Polsku, zboží jde přímo z Polska do Ruska, česká firma fakturuje zboží ruské firmě. Vykazuje čs. firma prodej do Ruska v ř.26 DPH? Nákup v přiznání DPH nevykazuje, ano?

2) Chápu dobře, že při dovozu do PDPH se uvádí do ZD hodnotu celní + VN. Hodnota z faktury přijaté přepočtena kurzem z účetnictví jde jen do účetnictví a ne do PDPH?

3) Dovážím zboží z Malajsie. V Hamburku je přeloženo z lodě na auto a dovezeno do ČR. Kde je místo plnění? Nemohu přiznat DPH v ČR? Děkuji.

4) český plátce dováží zboží z USA, které je dovezeno přímo do Polska odběrateli. Jak správně postupovat, abychom se nemuseli registrovat k DPH v Polsku. Lze zboží prodat na cestě do Polska. Jaké uvést správné Incoterms podmínky na faktury. My nakupujeme EXW a hradíme dopravu přímo k zákazníkovi. Děkuji

5) Čs.firma použije vlastní dopr.prostředek k dopravě zboží z Ruska do ČR. Vstupuje do základu pro výpočet DPH i PHM, silniční poplatky, případně jiné náklady (účtuji je jako vedlejší náklady na pořízení zboží a účetně jsou součástí ceny zboží)?

6) prosím jak postupovat v případě, že mi klient dodá fakturu z USA nebo třeba z Číny na částku cca do 1000 USD, ke které mi nedá žádné celní doklady a sdělí, že mu to přišlo normálně poštou domů bez ničeho.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Klient koupil SW za 500 USD z USA. Jak se to bude chovat v DPH?

2) Je dovozem pořízení výrobního nástroje, který pořídím na fakturu z třetí země, ale zůstává u nich pro výrobu zboží, které je následně dodáváno. Na faktuře mám nástroj a vzorky z něho vyrobené? Děkuji

3) Mají institut fiskálního zástupce v Rakousku?

4) Dovoz nad 22 EUR se tudíž uvádí do PDPH jen na ř. 7 a odvede se DPH? Není již na ř. 43 PDPH?

5) Mám dotaz k unijnímu obchodu - dovážíme zboží z JČS, fakturujeme českému plátci, ale zboží je převezeno přímo k následnému odběrateli ve shodném JČS jako je dodavatel

6) Dodáváme zboží do švýcarska včetně montáže. První montáž proběhne ve švýcarsku, nasledně švýcar odveze zboží do EU a proběhne druhá finální montáž v EU. Uvádí se všechny dílčí faktury pro švýcarského odběratele za dodání zboží včetně montáže do ř. 26 DP?

k dotazu 6) vlastnické právo přechází na švýcara dnem výstupu z EU podle celního prohlášení _ DAP, švýar následně veze do různých zemí EU podle toho jak požaduje finální odběratel , nebo taky finální montáž proběhne v jiné třeti zemi než je Švýcarsko. Děkuji

7) Jsme neplátci DPH a zajišťujeme dodání zboží z Ukrajiny do Belgie, přitom jsme první prostředník tj. fakturační řetězec: Uk - ČRneplátce (my)- ČRplátce - Belgie. JSD je z UK, dopravu zajiš´tujeme my. Jak to bude z naší strany v povinnostech DPH jako neplátci DPH?

8) Jak poznám tzv. dodání před přepravou jako účetní?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1.Zboží z Číny-dovoz do ČR 20.12.pro ORD v ČR.FP uhrazená 25.11.V účetnictví pevný měsíční kurz.Do PDPH uvedeme na ř.7 a ř. 43 za 12/2017 (částka z faktury+vedlejší náklady) v přepočtu kurzem pro prosinec?
2.ORD v ČR zašle zboží na základě internet.objednávky do SR: A/ OPD,která nemá DIČ.FV je bez DPH a v PDPH na ř.26? B/Pro občana SR-FV s českým DPH,ř.1 PDPH? Je nutno hlídat hranici hodnoty takto vyvezeného zboží (v součtu nebo za rok?)-pak nutná registrace na SR?
3.U vývozu zboží do zahraničí se použije do PDPH kurz celní?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Mám doklad ze Slovenska na mýtné / 83.30 DPH základ + DPH 16.70 EUR/. Účtuji: kurz ČNB x 83.30 EUR /MD 538/16.70 EUR /MD 315 – pokud chci vrátit DPH nebo MD 538 – pokud nechci vrátit DPH/

V daňovém přiznání DPH: ř. 5 základ daně 100 EUR x ČNB / daň na výstupu 21 EUR x ČNB ř. 43 základ daně 100 EUR x ČNB / daň nárok 21 EUR x ČNB

Je to v pořádku?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den. Chci se zeptat, co to je a co obnáší MOSS při jakých službách a jestli se odevzdávají nějaké formuláře, jestli se musíme zaregistrovat k DPH apod. Setkala jsem se s tím poprvé. A moc nevím co s tím. Děkuji moc Dvorská

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

2) Vývoz zboží si zajišťoval příjemce. Nebyly CÚ poskytnuty všechny faktury a došlo k proclení pouze části. Je chybně vystaven VDD a CÚ odmítá cokoliv doproclít, zboží již opustilo EU,není k dispozici.Je možné použít alternativní důkaz o vývozu potvrzením na fakturách o příjetí od odb. a úhradou pohl.?

3) vývozce vystaví zálohovou fakturu na plnou částku, kterou mu odběratel uhradí ještě před vývozem. pak dojde k vývozu a na danovém dokladu je tato záloha odečtena a k úhradě je O. Je tento postup správný?

4) Dodáváme zboží na Ukrajinu. Dod. pod. FCA Praha. Daň. doklad vystavíme při předání prvnímu přepravci, který zboží doveze do Polska. V Polsku proběhne vyclení polskou firmou na základě plné moci. Mám xml soubor, ale MRN nelze ověřit na celní správě v ČR. Předpokládám, že je vše v pořádku. Je to OK?

5) Dostali jsme přij. fakturu od švédské firmy za přepravu NAŠEHO zboží do Norska. Chci se zeptat, jak tuto fakturu řešit z hlediska DPH a daňového přiznání - na jakém řádku v přiznání k DPH se má částka této faktury nacházet. Jednalo se pouze o zajištění dopravy zboží pro našeho zákazníka.

6) Chtěla bych se zeptat, jestli se na Britské pan. Ostrovy lze dívat jako na území EU

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1. V rámci států EU (Německo,Polsko...) jsem jako neplátce DPH v roce 2017 nakupovala zboží s DPH. Nyní od 1.1.2018 jsem plátcem DPH a zpracovávám první hlášení DPH. Mohu v tomto hlášení na straně zaplaceného DPH uplatnit DPH zaplacené v uvedených státech za zboží, které následně prodávám v mých prodejnách? Jedná se o jiné výše DPH než v ČR.

2. Mohu použít při přepočtu na Kč průměrný roční kurz příslušné měny, nebo musím dohledávat konkrétní aktuální kurzy při jednotlivých nákupech? Jedná se o velké množství dokladů.

3. Nyní jako plátce DPH mohu již v EU nakupovat bez DPH. Jaký je mechanismus při nákupu mimo EU a následném dovozu do ČR?

00:00:04 Takže dobrý den, já vás zdravím, moje jméno je Marek Rajnoha a dnes jsme se tady takto virtuálně sešli, abychom si něco řekli o tom uplatňování daně z přidané hodnoty při dovozu a vývozu zboží, to znamená, při těch transakcích, při kterých dochází k té přepravě zboží z území EU do 3. země a naopak při dovozu z těch 3. zemí, a zmíníme samozřejmě některé změny, které nastaly v průběhu jistých novelizací zákona o DPH, ať už v tom roce loňském, či předloňském.
00:00:41 A to je tedy to naše dnešní téma s tím, že tedy seminář je rozdělen do dvou částí, v té 1. část se budeme zabývat těmi vývozními operacemi se zaměřením samozřejmě ty podmínky osvobození vývozu od DPH, v té 2. části potom ten dovoz, Takže začneme rovnou 1. snímkem naší prezentace, na úvod tedy obecně ten legislativní rámec toho dovozu a vývozu, samozřejmě prioritně ty dovozní a vývozní operace jsou definovány celní legislativou, a to celní legislativou EU.
00:01:21 To znamená, tou jednotnou celní legislativou, která tedy definuje ta základní pravidla provádění celního řízení při dovozu a vývozu zboží, a my víme, že ta legislativa celní, ta jednotná, která je platná ve všech členských státech EU, byla změněna s účinností k 1. 5. 2016, kdy nabyly ty nové základní celní předpisy, které máme tedy na snímku, je to ten celní kodex unie vydaný pod tím číslem 952/2013, samozřejmě účinný od toho 1. 5. 2016, k němu potom byly vydány prováděcí předpisy.
00:02:06 Prvním je tedy to nařízení přenesené pravomoci 2446/2015, prováděcí nařízení komise 2447/2015 a v roce 2016 potom ještě byl vydán 3. předpis, to je to nařízení přenesené pravomoci 341/2016, kterými byla zavedena některá přechodná pravidla pro aplikaci některých ustanovení toho nového celního kodexu, to jsou nějaká přechodná ustanovení.
00:02:38 Protože došlo ke změně té jednotné celní legislativy, která je tedy, jak bylo řečeno, platná na území celé EU ve všech členských státech i přímo účinná, tak muselo dojít samozřejmě i ke změně té české národní celní legislativy, která definuje ty národní aspekty toho dovozu či vývozu zboží, a k tomu došlo také v roce 2016.
00:03:04 Tedy konkrétně k datu 29. 7. 2016 nabyl účinnosti ten nový celní zákon ČR pod tím číslem 242/2016, k němu potom byla vydána ta prováděcí vyhláška 245, dále potom vyšlo tehdy toho 29. 7. 2016 to nařízení vlády 244, které tedy definovalo některé nové aspekty vykazování intrastatu, ale to není naše dnešní téma, no a v neposlední řadě, v souvislosti s tou změnou té ceně legislativy, byl vydán ten zákon 243/2016, který měnil, novelizoval, celou řadu české legislativy.
00:03:54 Novelizoval necelých 60 českých zákonů, což jsou ty oblasti, kde celní orgány mají jisté kompetence, oprávnění či povinnosti, a nás bude zajímat zejména v průběhu výkladu zákon o DPH, jelikož tímto zákonem 243/2016 byl s účinností od 29. 7. novelizován i zákon o DPH v ČR, a ta novelizace přinesla některé změny právě zejména u toho vývozu zboží. To znamená, že to je ta základní legislativa, která definuje ta pravidla dovozu a vývozu, a jak už jsem zmiňoval, v té 1. části výkladu se budeme zabývat těmi vývozními operacemi, tedy tím vývozem.
00:04:43 A začneme tou obecnou definicí toho vývozu zboží, co to vlastně vývoz zboží je. Prioritně je vývoz zboží definován celními předpisy, tou jednotnou celní legislativou EU je vývoz definován v podstatě velmi jednoduše. Vývozem se rozumí přepravení zboží, dopravení zboží, z toho jednotného celního území EU do 3. země. Takto tedy zní ta definice vývozu podle té celní legislativy, dopravení do států mimo EU, do 3. země z toho jednotného celního území.
00:05:27 Ta definice tedy je velmi jednoduchá, nicméně je důležitá, jelikož z ní vyplývá jeden základní aspekt, který vychází z těch celních předpisů, a to ten, že celní orgány při vývozu vlastně nezajímá obchodně právní důvod toho vývozu zboží. Celníky nezajímá, jestli to zboží vyvážené do 3. země je prodáváno, tedy jestli dochází k přechodu vlastnického práva za úplatu, jestli je vyváženo s přechodem vlastnictví bezúplatně, tedy zdarma, jestli je vyváženo bez přechodu vlastnictví, na pronájem, na zápůjčku, za účelem přepracování atd. atd., to prostě není podstatné.
00:06:08 Pokud to zboží fyzicky má být přepraveno z toho jednotného celního území EU do 3. země, tak to prostě vývoz je, no a ten deklarant tedy musí ten vývoz řešit celně, tedy musí podat to celní prohlášení za účelem propuštění zboží do toho vývozního celního režimu, musí si tedy nechat ten vývoz povolit těmi celními orgány, takže takto jednoduše definují vývoz celní předpisy. Nicméně vývoz zboží je současně definován také zákonem o DPH jako tzv. předmět daně z přidané hodnoty, jenomže zákon o DPH ten vývoz definuje coby předmět daně z přidané hodnoty jinak, než celní předpisy.
00:06:52 Vyplývá to z § 2 zákona o DPH, který obecně definuje předmět daně. No a v tom ustanovení § 2 zákona o DPH tedy je definováno, že předmětem daně je dodání zboží včetně převodů nemovité věci, pakliže samozřejmě místo plnění je v tuzemsku atd. atd. Za druhé, předmětem daně je poskytnutí služby, pokud samozřejmě opět místo plnění je v tuzemsku. Za třetí, předmětem daně je pořízení zboží z jiného členského státu, a za 4., dovoz zboží z 3. země. To jsou tedy ty 4 typy předmětu daně, které definuje zákon o DPH, dodání zboží včetně nemovité věci, služba, pořízení, dovoz.
00:07:41 A tady v tom § 2 zákona o DPH vývoz není uveden jako předmět daně z přidané hodnoty, respektive, on tam není uveden jako samostatný typ předmětu daně, to ovšem neznamená, že by vývoz nebyl předmětem DPH. Vývoz zboží samozřejmě je předmětem daně, ale pouze tehdy, pokud je dodáním zboží, je to vlastně podmnožina toho dodání zboží. A dodání zboží, jak víme, je definováno v zákoně o DPH v § 13 odst.
00:08:17 1, a tím dodání, zboží se rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, z čehož tedy vyplývá, že vývoz zboží je předmětem DPH, podléhá tedy tomu zákonu o dani z přidané hodnoty pouze tehdy, pokud je zboží vyváženo na základě takového obchodněprávního vztahu, při kterém dochází k onomu převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, Tedy ne každý vývoz je předmětem daně.
00:08:46 Pokud plátce DPH, deklarant, podává celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz za účelem vyvezení zboží do 3. země, ale při tom vývozu nedochází k tomu převodu práva, to znamená, to jsou ty vývozy na pronájem, na zápůjčku, na zušlechtění, na opravu atd. atd. Tyto vývozy jsou vývozem ve smyslu tedy celních předpisů, musí být řešeny celně, je podáváno celní prohlášení, celní úřad je povoluje, ale nejsou předmětem daně, protože nejsou dodáním zboží.
00:09:20 To znamená, že takový vývoz, který není předmětem daně, vlastně tomu zákonu o DPH vůbec nepodléhá, tedy vývozy bez přechodu práva se vlastně nesmí objevit v přiznání k DPH, ten plátce je nemůže uvádět na řádek 22 přiznání k DPH, coby vývoz osvobozený od daně z přidané hodnoty, jelikož nemůžeme od DPH osvobodit něco, co té dani vlastně vůbec nepodléhá.
00:09:47 To znamená, že toho plátce ty vývozy bez přechodu práva z hlediska zákona o DPH, z hlediska přiznání k DPH vůbec nezajímají, prostě je nikam neuvádí, neřeší, jestli jsou či nejsou splněny podmínky pro osvobození, protože je vlastně osvobozovat nebude, takže se vlastně vůbec neřeší. Takže předmětem daně jsou pouze ty vývozy, kdy dochází k onomu převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník.
00:10:13 Dalším aspektem těch vývozních operací, z hlediska zákona o DPH, je samozřejmě definice místa zdanitelného plnění, místa plnění při vývozu, a jelikož vývoz zboží není definován v tom § 2 jako samostatný typ předmětem daně, je to tedy ta podmnožina toho dodání zboží, tak logicky v zákoně o DPH budeme marně hledat nějakou speciální definici místa plnění při vývozu, taková definice v zákoně o DPH není.
00:10:46 My u toho vývozu aplikujeme obecné definice místa plnění pro dodání zboží, protože to vlastně je ono dodání zboží, a pro ten vývoz se nám obecně hodí zejména dvě ustanovení § 7 zákona o DPH, konkrétní odst. 2 a odst. 3. Jak víme, tak § 7 v odst. 2 definuje místo plnění u dodání zboží, pakliže to zboží je přepravováno, tedy dodávka s přepravou, a vývoz zboží samozřejmě je dodáním s přepravou, jelikož to zboží se vyváží, tedy přepravuje do té 3. země. A my víme, že podle § 7 odst.
00:11:24 2 dodání zboží přepravou má definováno místo plnění tam, kde přeprava zboží začíná, takže pokud ten plátce samozřejmě vyváží to zboží z ČR, přeprava začíná v ČR, při tom vývozu dochází k přechodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, je to vývoz, který je předmětem daně, má místo plnění v tuzemsku, no a to bude ten vývoz, u kterého ten plátce bude zkoumat plnění těch podmínek pro osvobození vývozu od DPH, ve smyslu toho § 66 zákona o DPH, ke kterému se později dostaneme. Ale pro ten vývoz se nám může hodit i odst.
00:12:06 3 § 7, který obecně definuje místo plnění u dodání zboží s instalací či montáží, to jsou ty situace, kdy ten dodavatel, ten plátce, nejenže převádí to právo nakládat se zbožím jako vlastník, případně i to vlastnické, na toho zákazníka, nejen že mu, lidově řečeno, to zboží prodává, ale ten dodavatel současně tomu zákazníkovi to zboží v tom místě určení montuje, instaluje, smontovává atd. atd., no a my víme, že dodání zboží s montážní instalací, podle onoho ustanovení odst. 3 § 7 má definováno místo plnění tam, kde je mu zboží instalovánu či montováno, a to se samozřejmě u vývozu může stát.
00:12:53 Český plátce může vyvážet zboží do 3. země, prodávat ho tomu zákazníkovi ze 3. země třeba, ale v té 3. zemi současně tomu zákazníkovi ten český plátce to zboží nainstaluje, smontuje, namontuje atd. atd., to znamená, je to dodání zboží s montáží či instalací prováděnou na území 3. země. Tento vývoz tedy má místo plnění podle § 7 odst.
00:13:19 3 tam, kde je zboží instalováno či montováno, tedy v oné 3. zemi, to znamená vývoz s montáží, instalací prováděnou na území 3. země není předmětem české daně, nemá tady místo plnění a tedy opět se nemůže objevit na řádku 22 přiznání k DPH coby vývoz osvobozený od daně z přidané hodnoty, jelikož opět ho nemůžeme osvobodit, když není předmětem té české daně, když tady nemá místo plnění.
00:13:50 Nicméně, ty vývozy s montážní instalací, s tím místem plnění na území 3. země, se v přiznání k DPH objevit musí, tedy měly by se tam objevit, a to na řádku 26, jako ostatní plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet, to znamená, že ve finále ten plátce u těch vývozů musí umět rozlišit u těch vývozů 3 typy vývozů.
00:14:18 Vývoz s přechodem práva nakládat se zbožím jako vlastník, s přepravou, která začíná v ČR, to je ten vývoz, který je předmětem daně, u kterého budeme zkoumat ty podmínky pro osvobození vývozu od DPH, a pakliže je splníme, budeme ho uvádět do přiznání k DPH na řádek 22 coby vývoz osvobozený, vývozy s montáží či instalací prováděnou na území 3. země, které se tedy pouze evidenčně objeví na tom řádku 26 přiznání k DPH, ale zase nemusíme zkoumat podmínky pro osvobození, protože to neosvobozujeme, není to předmětem daně, a za třetí vývozy bez přechodu práva, které prostě zákonu o DPH nepodléhají,
00:15:01 nejsou dodáním zboží, to znamená, že to vyplývá z toho, že ta definice vývozu v celních předpisech a definice vývozu, coby předmětu daně, se v těch předpisech prostě liší. Takže to je ta definice toho vývozu. My se samozřejmě dále již budeme bavit pouze o těch vývozech, které jsou předmětem daně, a které tedy mají místo plnění v tuzemsku, to znamená, to jsou ty vývozy s přechodem práva nakládat se zbožím jako vlastník, kdy to zboží je přepravováno do 3. země z ČR, zde začíná ta přeprava. A 1. důležitým aspektem toho vývozu je, z hlediska zákona o DPH, daňový doklad.
00:15:51 Daňový doklad při vývozu zboží samozřejmě má speciální účel, účelem toho daňového dokladu je, že tím daňovým dokladem ten plátce prokazuje Finančnímu úřadu uskutečnění toho plnění, uskuteční zdanitelného plnění, to znamená, že ten plátce musí mít daňový doklad, aby mohl prokázat Finančnímu úřadu, že se ten vývoz prostě uskutečnil, že to plnění nastalo. A ta definice daňového dokladu byla novelizována právě tou novelou zákona o DPH účinnou od 29. 7. 2016.
00:16:32 Do konce července roku 2016, před tou tehdejší novelizaci zákona o DPH, byl v zákoně o DPH definován jako daňový doklad při vývozu, bylo tedy definováno, jako daňový doklad při vývozu rozhodnutí celního úřadu o propuštění to zboží do toho vývozního celního režimu, to znamená, že do konce července roku 2016 daňovým dokladem bylo vlastně to celní prohlášení, ten elektronický datový soubor celního prohlášení, ve formátu xml, kterému celní úřad přidělil to referenční číslo té vývozní operace, tedy to tzv. číslo MRN.
00:17:14 Takže do konce července 2016 plátce prokazoval uskutečnění toho plnění Finančnímu úřadu právě tímto celním prohlášení, tím rozhodnutím celního úřadu. Po té novelizaci, od 29. 7. 2016, byla ta definice daňového dokladu změněna, a od toho data tedy daňovým dokladem už není rozhodnutí celního úřadu, tedy to celní prohlášení, ale v tom § 33a zákona o DPH je jako daňový doklad při vývozu definován daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, a to je co?
00:18:03 No to je vlastně obecný daňový doklad vystavovaný při obecném dodání zboží, které není vývozem, dodání v tuzemsku, do jiných členských států atd. atd. Ten obecný daňový doklad, který musí obsahovat ty náležitosti definované v § 29 zákona o DPH, takže obecně můžeme zjednodušeně říct, je to prostě faktura. To znamená, že od toho 29. 7. 2016 již je daňovým dokladem při vývozu ta faktura.
00:18:37 A tato změna zákona o DPH přinesla plátcům při vývozu jisté problémy, dalo by se říct zjednodušeně řečeno, a to z toho důvodu, že do konce července 2016 faktura při vývozu nebyla daňový doklad, byla to pouze faktura, prostě nějaký předpis k platbě, zaplať! To znamená, že do konce července 2016 ta faktura při vývozu nemusela obsahovat ty povinné náležitosti definované v § 29 zákona o DPH. Od 29. 7. 2016 tedy faktura již je daňový doklad, a tedy musí obsahovat ty povinné náležitosti definované § 29 zákona o DPH.
00:19:29 A jedna povinná náležitost daňového dokladu, kterou definuje § 29 zákona o DPH, je při vývozu problém, a to je DUZP, datum uskutečnění zdanitelného plnění je povinná náležitost daňového dokladu, povinná náležitost daňového dokladu. To znamená, že ta faktura při vývozu, to DUZP, to datum uskutečnění zdanitelného plnění prostě musí obsahovat. A jak je definováno datum uskutečnění zdanitelného plnění při vývozu?
00:20:07 Definuje to § 66 v odstavci 3, a podle tohoto ustanovení se vývoz považuje za uskutečněný, den uskuteční plnění DUZP, tedy je pouze a jedině den výstupu zboží z území EU, datum, kdy to zboží fyzicky překročí tu vnější hranici EU a vystoupí do té 3. země. No a co z toho vyplývá? Vyplývá z toho, že od 29. 7. 2016 plátce DPH při vývozu nemůže vystavit daňový doklad dříve, než zboží vystoupí, dříve než zboží vystoupí, protože dříve než to zboží překročí tu vnější hranici, ten plátce prostě nezná to datum výstupu.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.