DPH při obchodu mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v roce 2018
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
29.11.2017 (St)
3 h 11 min.
JUDr. Svatopluk Galočík

DPH při obchodu mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v roce 2018

Popis
Přepis
Dotazy (2)
Na školení získáte kompletní informace o stavu oblasti DPH při obchodu mezi členskými státy EU a s třetími zeměmi v roce 2018. Výklad zahrnuje nová ustanovení platná od 1.7.2017

Obsah školení

  • Dodání zboží plátcem, do jiných členských států a třetích zemí, včetně konsignačních skladů a pořízení zboží plátcem z jiného členského státu do jiného členského státu a místo plnění podle § 11 (v určitých případech nemožnost nároku na odpočet daně).
  • Obsah „osoby neusazené v tuzemsku“ podle § 4 a její vliv na povinnost přiznat daň.
  • Přemístění majetku plátcem do a z jiného členského státu podle § 13, § 16.
  • Místo plnění u poskytnutí služby podle §§ 9 – 10i, § 7 odst. 3 a služeb osvobozených.
  • Přeprava zboží v jednom členském státě, mezi členskými státy a s třetími zeměmi podle § 9 odst. 1, § 10f a § 69.
  • Finanční a operativní pronájmy věci movitých do a z jiných členských států pro osoby povinné a nepovinné k dani podle § 9 odst. 1 a 2, § 10d.
  • Povinnost plátce přiznat daň v tuzemsku u poskytnutých služeb od osob neusazených v tuzemsku, nový § 24.
  • Vývoz zboží podle § 66, dovoz zboží podle § 23 a 71 g, uvádění do daňových přiznání, daňové doklady a nárok na odpočet daně.
  • Souhrnného hlášení podle § 102, daňová přiznání.
  • Úprava u vybraných služeb ve zvláštním režimu §§ 110a – 110ze (mini one stop shop).
  • Zrušení svobodných skladů.
  • Zdaňování dodání zboží a poskytnutých služeb ve svobodných pásmech.
  • Zrušení vývozu umístěním zboží do svobodných pásem.
  • Zavedení reverse charge při dodání zboží s místem v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku, plátci daně.
  • Nová definice motorového pozemního vozidla.
  • Rozšíření služeb vztahujících se k nemovitosti.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • daňoví poradci
  • obchodníci
  • firmy zabývající se obchodováním a poskytováním služeb s obchodními partnery v jiných členských státech a v třetích zemích, pro účetní, daňové poradce, obchodníky apod.

Štítky

DPH

JUDr. Svatopluk Galočík

Věnuje se problematice DPH a v návaznosti na tuto daň i celním předpisům od zavedení nové daňové soustavy do právního systému v České republice, tedy od 1. ledna 1993. Podílí se na legislativních přípravách zákona o DPH, včetně dalších právních úprav ve formě novel zákona. Publikuje v této oblasti v různých odborných časopisech a bulletinech, včetně knižní podoby formou publikace.

Všechna školení lektora (3)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) České firmě dodáno zboží od dodavatele z Pákistánu. Pohyb zboží: lodí z Pákistánu do Anglie, odtut dovezla česká přepravní společnost do ČR - nedodala však žádný doklad o proclení ani jiný přepravní doklad. Jak vyřešit DPH u českého odběratele. Pákistánci již nekontaktní, je jen zálohovoá faktura.

2) CZ plátce nakoupil od DE plátce ojetý osobní automobil DE plátce uplatnil zvlášní režim pro obchodníky s použitým zbožím. Jak bude postupovat CZ plátce při tomto pořízení?

3) Chtela jsem vas pozadat, zda/li byste se nezminil o tom, jak ma poplatnik postupovat, kdyz provozuje pronajem domu prostrednictvim Airbnb, ziskava provizi od Irskeho Airbnb s CZ DPH ve vysi 21 %, zda/li se jiz ma stat indentifikovaou osobou, atd. Dekuji.

4) FO-OSVČ, CZ neplátce DPH, obchodník s použitým zbožím nakupuje použité osobní vozy z DE ve zvláštním režimu a prodává je v ČR občanům. Podléhají tyto nákupy v DE limitu 326 000 Kč pro registraci DPH v ČR? §2a Zákona DPH. Děkuji

5) ČR plátce dostává daňové doklady za užívání datových úložišť od Apple ID nebo Dropbox - obě firmy s irskými DIČ. Doklady obsahují 21% DPH. Jak naložit s DPH z pohledu českého příjemce.

6) Dobrý den, český plátce DPH nakupuje zboží osoby s DIČ EU (Dánsko), zboží jde napřímo z Dánska do Ruska, faktura z Dánska do ČR bez DPH, český plátce neuplatňje reverse charge, faktura od ČR pro Rusko bez DPH. Prosím, je to tak správně? Děkuji

7) Plátce DPH nakupuje službu (videa, foto) u společnosti Shuttertock.com - nadnároční společnost se sídlem v USA, podočkou v Nizození. Zadali jsme DIČ, ale stále nám chodí pouze potvrzení o platbě, bez info o zaplacené dani, ani poznámka o povinnosti revers change. Jak tedy řešit DPH?

8) Vystavuji fa za sluzby na SK neplatci DPH podnikateli. SK klient neni ident osobou, jedna se o prvni fakturu a v prosinci ukoncuje cinnost. Fakturu jsem vystavil s ceskym DPH a DPH odvedu ja v CZ, klient se tak nebude muset stat identifikovanou osobou a odvadet DPH. Je tento postup hodne nespravny?

9) Dobrý den, český plátce A provádí stavební práce pro českého plátce B (ale na DE DIČ,které má přidělené B), na nemovitosti v DE. Toto plnění se v přiznání uvádí do ř. 26? Do KH, ani SH se neuvádí?

10) Plátce posílá zboží malé hodnoty (v desítkách EUR) poštou do třetí země. Musí řešit celní řízení? Jaké náležitosti musí dodržet?

11) Dobrý den, nakupuji zboží v DE , zboží odváží do Chorvatska firma usazená Chorvatsku a zboží je dále určené k prodeji. Naše firma má německé DIČ.

12) Je dán limit (EUR) za rok, při dovozu a vývozu zboží, pro registraci k DPH v daném státě?

13) Zboží dodáme z ČR do skladu Amazonu v DE (zůstává naším majetkem), tam pro nás zboží balí a odesílají kupujícím do států EU (IT, ES, FR, GB, DE). Tyto služby a provizi nám Amazon fakturuje s lucemburským DIČ bez DPH. My si na prodej vystavujeme faktury s českým DPH. Limity pro registraci v EU nepřekročeny.

14) Plátce CZ koupí zboží od plátce IT..... zboží se bude upravovat na slovensku. Pokud by tedy přepravce zastavil se v ČR, kde by se zboží jako by vyložilo a pak znovu naložilo a začínala by nová přeprava zboží na slovensko k přeúpravě, tak pak český plátce nárok DPH + -?

15) prosím o objasnění režimu dodání ojetých osobních aut z eu. tuzemský plátce je doveze a prodá mi (jsem plátce) toto auto bez jakékoliv zmínky o DPH. Má být daňový doklad nějak doplněn pro potřebu např. dalšího prodeje? Ještě co znamená ustanovení §2a/1/b/2 ZDPH? Děkuji

16) nakoupené zboží v Polsku, fakturované do CZ, doprava přímo z Polska do Emirátů. Zboží je určeno k dalšímu prodeji. Jak s DPH? Musím se registrovat v Polsku a polská strana bude účtovat s DPH?

17) Při dovozu zboží z Číny přepravcem UCP není zboží procleno. Je správný postup doměřit DPH jako dovoz a nedoměřovat DPH ze cla? Zásilky jsou v hodnotě asi 1500,-- Kč. Jsou nakupovány jako vzorky pro další podnikatelské aktivity. Je lepší nechat tento dovoz jako nedaňový náklad? Předem děkuji

18) CZplátce dodává SKplátci zboží. Z důvodu rozměrů a hmotnosti je zboží před přepravou rozmontováno na 2 díly. 1. převezen např. 30.11.2017, druhý 6.12.2017, následně u zákazníka je zboží smontováno a předáno např. 20.12.2017. Nebude převoz první části považován za přemístění majetku do JČS?

19) Dobrý den. jak mám postupovat, při zakoupení vozidla v DE pokud nejsem obchodník s použitým zbožím. Jak budu zdaňovat dph při prodeji u nás?

20) Anglický plátce nám přeúčtovává náklady za letenku a vystavuje daň. doklad bez angl. daně a odkazem na §44 (služba) Směrnice 2006/112/EU, ale letenky jsou v tuzemsku osvobozeny. Máme provést reverse charge, i když se jedná o osvobozené plnění? Stejně postupují i při přeúčtování pojištění.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Prosím o objasnění vystavení daňového dokladu při vývozu od 1.7.2017, fakturu vystavím s datem potvrzeného výstupu zboží z EU, ale fakturovaná hodnota je jiná, než celní hodnota uvedena v JSD, kterou uvádím v daňovém přiznání k DPH. Děkuji za objasnění

2) Jsem plátce a poskytnu službu občanovi USA. - místo plnění USA. Fakturuji s českou dph?

3) DEplátce CZplátci dodal s DE DPH ojetý automobil (není zvl.režim) Auto bylo převezeno do ČR. Dodavatel již fakturu neopraví. Můžeme žádat o vrácení DE daně?

4) Jsem plátce DPH v ČR, elektronickou službu poskytnu v ČR, služba se vyrábí v ČR a fakturace je do třetích zemí. Mám vystavit fakturu s českým DPH?

5) Když neplátce, OSVČ pořídí v DE ojetý automobil od neplátce a prodá tento automobil neplátci, jaké má povinnosti a možnosti z hlediska DPH. Při pořízení ojetého automobilu od plátce je to stejné? A v případě, že je OSVČ plátce a není obchodníkem s ojetými auty, musí přiznat daň v ČR? Děkuji.

6) Má povinnost FO-OSVČ, CZ neplátce DPH, obchodník s použitým zbožím nakupuje použité osobní vozy z DE ve zvláštním režimu a prodává je v ČR občanům registrovat se v ČR jako identifikovaná osoba v ČR? Děkuji

7) Když má firma stanovený roční kurz pro cizí měny - používá se pro výpočet RCH i tak kurz ČNB k datu dodání zboží do ČR z JČS? Nebo můžu jako účetní jednotka použít ten roční kurz firmy?

00:00:04 Takže dámy a pánové dobrý den, tak já jen k tomu průběhu, asi víte, že případně novela k 1. 1. 2018 co se týká DPH, tak nebude, protože politická situace je taková, jaká je, a aby mohlo dojít k nějaké novele, tak musí být samozřejmě podán do parlamentu vládní návrh.
00:00:32 No a vládu zatím nemáme, nevíme, kdy budeme mít, jak to dopadne, takže je to ve hvězdách a předpokládá se, že pokud by k nějaké novele došlo, tak to dříve než k 1. 7. 2018 nebude, protože vláda až bude funkční, tak musí přijít s nějakým politickým zadáním změn, úpravy DPH.
00:00:57 Čili jako vládní návrh pak může být podán do parlamentu s tím, že v tom legislativním procesu je dlouhá doba pro připomínkové řízení, takže než to všecko proběhne, tak to jsou 3, 4 měsíce bez problému, no a pak ten schvalovací proces až po prezidenta pro podpis, tak nejdříve by to mohlo být k 1. 7.
00:01:20 Dříve by to být nemělo, protože vždy u DPH se ctí, abych tak řekl, nebo dodržuje to, že máme i čtvrtletní plátce a jim by prostě ta novela v rámci toho jednoho čtvrtletí udělala problém.
00:01:39 Takže právě k tomu čtvrtletí by to mohlo být nejdříve, k 1. 4. vůbec nepředpokládám, protože to se nemůže stihnout, takže nejdříve k 1. 7. nebo později, uvidíme.
00:01:54 Takže já bych se věnoval té právní úpravě DPH v současné době, co se týče té oblasti intrakomunitární a to co zůstalo na 3. země, čili pohyb zboží mezi členskými státy, pohyb zboží vůči 3. zemím a opačně, čili to co zákon označuje za dovoz a vývoz a to stejné pak u poskytovaných služeb.
00:02:17 Moje zkušenosti ukazují, že není na škodu si na začátku semináře zopakovat nebo zdůraznit pojmy se kterými zákon pracuje, protože ony se moc nevžily v praxi, tam se používají spíš ty obchodní nebo komerční pojmy a pak dochází při vystavování daňových dokladů nebo při zpracování těch přijatých dokladů k chybám, kdy prostě se ty osoby zaměňují a neodpovídá to potom té právní úpravě, takže pár minut bychom tomu měli věnovat.
00:02:53 Takže já bych začal § 5.
00:02:58 § 5 j paragraf, který se zabývá a definuje osobu povinnou k dani.
00:03:05 Osoba povinná k dani je osoba, která pro naše účely stačí si pamatovat, že to je podnikatelský subjekt, on může být samozřejmě fyzickou osobou a může být také právnickou osobou, takže je to celkem jedno, je to jen rozlišení, protože fyzická osoba, která je povinná k dani se tak odlišuje od fyzické osoby nepovinné k dani, čili občana.
00:03:32 Když je nějaký dotaz, jestli poskytuji službu fyzické osobě, tak je to nedostatečný dotaz, na to nelze úplně odpovědět, protože ta služba může být poskytnuta jak fyzické osobě povinné k dani, čili podnikateli, nebo občanovi, fyzická osoba povinná k dani, typicky u nás je živnostník anebo OSVČ se také říká, čili to jsou ty komerční označení, ale zákon o DPH nezná taková označení osob, čili osoba povinná k dani.
00:04:06 Jinak bych řekl, že toto rozlišení těch osob na ty povinné a nepovinné, a u osob povinných na fyzické a právnické, je v celé unii v podstatě stejné, takže označení za osobu povinnou fyzickou je stejné i pro osoby se sídlem v jiném členském státě a popřípadě i pro ty zahraniční osoby, čili osoby z 3. země, které mají sídlo mimo EU, což si neskromně troufám říct je ten zbytek světa.
00:04:39 Fyzická osoba povinná, jak už jsem říkal OSVČ nebo živnostník, právnická osoba povinná je to co známe a umožňuje ten statut zejména obchodní zákoník, čili s.r.o., a.s., v.o.s. apod.
00:04:55 Pokud bychom také rozdělili osoby nepovinné k dani, tak téměř ze 100 % u fyzických osob to jsou občané a u právnických osob jsou to zejména organizační složky státu, protože stát musí zřizovat spoustu institucí, aby byla zabezpečena ta potřeba občanů, čili známe to jako celou soustavu státních zdravotních zařízení, sociálních zařízení, nevyhýbá se to oblasti kultury, protože ne všechna divadla a obdobná zařízení kulturní jsou komerční, samozřejmě, čili to jsou všechno právnické osoby nepovinné k dani.
00:05:33 A dále jsou to potom zájmové organizace, sdružení.
00:05:37 Takovým typickým sdružením nebo zájmovým sdružením, když to tak mám vyjádřit, je například Klub českých turistů, takže to jsou osoby právnické, ale osoby nepovinné k dani.
00:05:53 § 6, čili hned následující stanoví povinnou registraci za plátce osobě povinné k dani, pokud překročila předepsaný obrat, který je stanoven v § 4 a) tím milionem korun za 12 předchozích, po sobě jdoucích kalendářních měsíců, takže osoba povinná k dani se stává plátcem.
00:06:17 Tady bych se zastavil u toho výrazu plátce, protože osoba, která je registrována k DPH v tuzemsku se považuje za plátce, na rozdíl od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které nemají žádné pojmenování, nějakou zkratku v zákoně, a jsou tudíž osoby registrované k dani v jiném členském státě.
00:06:42 Čili tak, jak se samozřejmě, znáte to asi všichni, používá ten pojem plátce pro všechny osoby registrované v celé unii, tak je to jen taková hantýrka, ale zákon nezná to rozdělování těch osob registrovaných k dani v jiném členském státě, nebo nezná rozdělování na plátce podle národností nebo podle toho, kde mají sídlo.
00:07:05 Takže osoba registrovaná v Německu je osobou registrovanou v Německu a tím pádem je podle našeho zákona neplátce.
00:07:14 Tak to jen proto, že pak dochází k těm záměnám těch prostě osob, kdy se považuje za plátce každá osoba, která je registrována k dani, což tomu tak samozřejmě není.
00:07:37 Takže takto.
00:07:39 Když se podíváme na tu registraci, která v zákoně je, tak § 6 je povinná registrace osoby povinné k dani, která překročila ten obrat a má sídlo v tuzemsku.
00:07:54 Za § 6 je celá řada paragrafů, začíná to § 6 a), končí to § 6 l), takže si spočítejte, kolik je to paragrafů, které stanoví povinnou registraci z jiných důvodů než překročením obratu, a ta registrace se týká nejen českých subjektů nebo tuzemských subjektů, ale také se týká těch osob povinných k dani, které mají sídlo v jiném členském státě nebo ve 3. zemích.
00:08:23 Takže, pokud tam je naplněno to, co je důvodem pro tu registraci, tak mají ty osoby povinnost se registrovat k dani.
00:08:31 V souvislosti s tou povinnou registrací z jiných důvodů než překročení obratu se od 1. 1. 2013 ta registrace u nás rozdělila na dvě možnosti, a je to jednak registrace za plátce, čili pokud je někdo z těch osob registrován za plátce, tak má samozřejmě povinnosti jako každý jiný plátce, a má také možnost uplatňování nároku na odpočet.
00:09:01 A jsou případy, jsou plnění, u kterých dochází sice k povinné registraci, ale nikoliv za plátce, ale vznikla od 1. 1. 2013 registrace za osobu identifikovanou, to znamená, že je to takový, nechci říct hybrid, ale povinnosti má osoba identifikována stejné jako plátce, čili zejména jde o povinnost přiznat daň z toho konkrétního plnění, a nemá nárok na uplatnění odpočtu.
00:09:34 Takže to všechno je pak v těch § 6a až § 6l, ke kterým se zřejmě dostaneme.
00:09:40 Jinak pokud jde o rozlišení těch osob z hlediska registrací, tak zákon zná, jak už jsem říkal, osobu registrovanou v tuzemsku, ta je plátcem, pak zná osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, která je tedy z našeho pohledu nebo právní úpravy neplátcem, a pak jsou tady ještě zahraniční osoby, čili osoby, které mají sídlo v 3. zemi, a ty osoby zahraniční zákon rozděluje jen na osoby povinné a osoby nepovinné.
00:10:16 To znamená, že tady už se nepracuje a zákon ani nemá žádnou právní úpravu, která by se týkala případného přiděleného DIČ pro nepřímou daň v 3. zemi.
00:10:29 Takže na rozdíl od těch osob tuzemských a osob z jiných členských států už ten pojem, osoba zahraniční registrovaná k dani ve 3. zemi, v zákoně není.
00:10:42 Je to samozřejmě logické z toho důvodu, že pokud já bych měl vůči správci dokazovat, že ta firma, se kterou obchoduji, a je například někde z Kolumbie, mě dodala DIČ, které je skutečně DIČ pro nepřímou daň někde v Kolumbii.
00:10:57 Nevím, jak bych to dokazoval a samozřejmě ani správce by nemohl ověřit, jestli to DIČ v té Kolumbii je skutečně pro nepřímou daň, takže tady už to DIČ případně, pokud dostanete od zahraniční osoby v těch fakturačních údajích, tak nemá prakticky pro to plnění, které vůči ní uskutečňujete nebo naopak od ní přijímáte plnění, nemá žádný význam, protože s tím zákon nepočítá.
00:11:26 Ono to potom je možné znázornit na tom, že pokud budou dodávat zboží, a to zboží bude dodáno z tuzemska do jiného členského státu a pořizovatelem bude zahraniční osoba povinná k dani, například švýcarská firma, tak nemohou uplatnit přenos té povinnosti přiznat daň na toho Švýcara, čili ten reverse charge, protože pro ten přenos té povinnosti, který je umožněn § 64, mně chybí splnit jednu z podmínek a to, že pořizovatel je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě.
00:12:12 Takže pokud by mě ten Švýcar, který to zboží nechce do Švýcarska, ale chce ho jen do Německa, sdělil to švýcarské DIČ k DPH, tak to není DIČ, které by mě opravňovalo k uplatnění toho reverse charge, a pak je místem plnění u dodání zboží v § 7 místo zahájení přepravního výkonu.
00:12:34 To znamená, tady bych uplatňoval vůči té švýcarské firmě tu tuzemskou daň.
00:12:47 A pokud bychom to aplikovali na poskytnutou službu, tak u poskytnuté služby, pokud by ta osoba, které službu poskytuji byla zahraniční, zase tam nechám dejme tomu toho Švýcara, švýcarskou firmu a místem plnění u té služby by bylo její sídlo, případně, takže tady bude ten Švýcar, takže službu, kterou poskytuji, s místem plnění případně ve Švýcarsku, uplatňuji reverse charge jako plátce, i když ten Švýcar nebude mít žádné DIČ členského státu, což je rozdíl oproti tomu zboží, kde pro ten reverse charge to DIČ členského státu potřebuji.
00:13:39 Tady je místem plnění sídlo osoby, pro kterou je služba poskytnuta, takže tady by ten reverse charge u té služby nastal.
00:13:47 Tak jsem chtěl tím jen docílit toho, nebo doložit, že prostě to případné švýcarské DIČ mě pro uplatnění DPH vůči těm zahraničním osobám víceméně k ničemu ho nepotřebuji, a tím pádem o něm zákon ani nemá žádnou zmínku, takže takto.
00:14:11 Jinak bych ještě chtěl poukázat na termín osoba neusazená v tuzemsku.
00:14:18 Osoba neusazená v tuzemsku je definovaná v § 4 v základních pojmech, odst.
00:14:27 1 písm. m), a tato osoba v praxi představuje tři osoby, protože zákon používá ten pojem osoba neusazená v tuzemsku, tak by je musel, ty osoby, neustále vyjmenovávat, a proto se ty tři osoby skrývají, řekl bych, nebo jsou jaksi pod tím pojmem osoba neusazená v tuzemsku.
00:14:57 Ta definice z toho § 4 odst.
00:14:59 1 písm. m) je taková, že osoba neusazená v tuzemsku je osoba povinná k dani, čili podnikatelský subjekt nemusí být registrovaná a představují ho tyto tři osoby, čili osoba, která je povinnou k dani může být registrovaná v jiném členském státě, pak je to osoba povinná k dani, která má sídlo v jiném členském státě, ale není registrovaná v žádném členském státě, a pak je to osoba z 3. země, čili zahraniční.
00:15:38 Podstatou je, že všechny ty tři osoby jsou osobou povinnou k dani a neusazenou jsou proto, že žádná z nich nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, takže je dobré si zapamatovat osobu neusazenou, protože zákon pak když je to důležité pro případné uplatnění daně nebo pro ten reverse charge, tak už nevyjmenovává ty tři osoby, ale používá ten termín osoba neusazená v tuzemsku.
00:16:09 Tak aby si člověk dovedl představit, jestli mu vzniká nějaká povinnost nebo naopak, jestli může uplatnit reverse charge, takže to je takové základní vymezení pojmu.
00:16:23 Jinak samozřejmě, zdůrazňuji to vždy, ale ono to moc valného účinku nemá, protože se tak vžilo to, že vše, co jde mimo tuzemsko u zboží tak i vývoz, a všechno to co přichází je dovoz, nicméně zákon o DPH to striktně rozlišuje, čili dovoz představuje nebo je definován jako vstup zboží z 3. země na území EU, nemusí být zboží dodáno přímo do tuzemska, ale na území EU, a vývoz je definován jako výstup zboží z EU do 3. země, takže od toho je pak třeba odlišovat to, co je prioritní z hlediska naší ekonomiky, protože naše orientace je jednoznačně na unii, o čemž svědčí, že to, co je dodáváno nebo pořizováno do jiných členských, nebo z jiných členských států, tvoří zhruba 86 % celkové bilance zahraničního obchodu, čili to, co zůstalo na tem dovoz a vývoz, čili ten obchod s 3. zeměmi, ten je pouze 14 % celkové bilance zahraničního obchodu.
00:17:33 Takže ta právní úprava pak samozřejmě i v zákoně je odlišná, vývoz je upraven v § 66, stanoví tam podmínky pro to, abych mohl samozřejmě osvobodit to dodání zboží do 3. země a § 64 stanoví podmínky pro uplatnění reverse charge, případně pro to osvobození při dodání do jiného členského státu.
00:18:02 No, a zrovna tak potom je to samozřejmě rozlišeno u dovozu, kde dovoz je definován v § 20, a samotná povinnost přiznat daň při dovozu je potom stanovena podle celních režimů v § 23, a pokud jde o pořízení z jiného členského státu, tak to je upraveno v § 16.
00:18:35 Takže tady je odlišeno i právně to, co v praxi se vše považuje za dovoz a vývoz.
00:18:44 Tak jenom, že jsme dnes v zákoně o DPH, tak si myslím, že bychom měli tu terminologii takto dodržovat.
00:18:52 Takže tolik asi k těm pojmům a mohli bychom se podívat na to, co bylo předmětem novel.
00:19:02 Za prvé to byla novela v polovině loňského roku 2016 a byla provedena zejména proto, že se v celé unii novelizovaly celní předpisy, čili my jsme, celá unie jsme celní unií, takže máme jednotný celní předpis, což je celý kodex, který pak je samozřejmě jaksi převtělen do těch národních celních předpisů, nicméně platí pro všecky členské státy stejně, z hlediska celního řízení apod.
00:19:31 No a tou novelizací toho celního předpisu došlo i k nějakým změnám, které se dotkly DPH, takže se musela i v zákoně o DPH, ta změna se musela objevit.
00:19:43 No a pak je to novela na DPH, zasáhla a zčásti i tady to intrakomunitární plnění, a to je novela k 1. 7 letošního roku, takže o nich bych se tady zmínil, protože je to víceméně poslední, možná už ne nejčerstvější, ale je to poslední změna, která se DPH týká.
00:20:06 Takže já bych začal tím, co se změnilo při plnění, které vypadá tak, že pokud je v tuzemsku dodáváno zboží, čili uskutečňováno zdanitelné plnění osobou neusazenou, za tu osobu neusazenou si samozřejmě můžeme doplnit jakoukoliv osobu z těch tří, kterou jsem se snažil vysvětlit v těch pojmech, a toto dodání je s místem plnění v tuzemsku, kdy pořizovatel je plátce, tak novela změnila to, že do novely se musel registrovat v každém případě, a to bez nějakého limitu nebo obratu, čili ke dni uskutečněného plnění ten dodavatel.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.