Daňově uznatelné náklady 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
8.1.2024 (Po)
4 h 4 min.
Ing. Dagmar Christophová

Daňově uznatelné náklady 2024

Popis
Přepis
Dotazy (91)
Školení pracuje s problematikou daňových/nedaňových nákladů a základním principem jejich uplatnitelnosti v ZDP včetně řešení v pokynu D-59. Lektorka vás seznámí s jednotlivými druhy nákladů a úpravami základu daně v podmínkách roku 2024. Naučíte se také rozpoznat správný okamžik a titul zaúčtování nákladu/výnosu.

Témata

  • Vymezení nákladů/výdajů – předpisy, definice, členění nákladů, časové rozlišení nákladů a výnosů, správný okamžik zaúčtování nákladu/výnosu a titul pro zaúčtování.
  • Náklady spojené se zaměstnanci (cestovní náhrady, zaměstnanecké benefity, ochranné prostředky atd.).
  • Daňově uznatelné náklady a jejich praktické promítnutí na příkladech (majetek – účetní a daňové odpisy, technické zhodnocení, zůstatková cena majetku prodaného, zlikvidovaného, vyřazeného, leasing; pohledávky – opravné položky, odpis pohledávky, apod.; problematika daňových rezerv; podmínka zaplacení u sociálního a zdravotního pojištění, reklamní předměty/vzorky atd.).
  • Nedaňové náklady a jejich praktické promítnutí na příkladech (daňová uznatelnost zaplacením u smluvních sankcí, úroků ze zápůjček a úvěrů od FO, pokuty, penále, úroky z prodlení, manka a škody, finanční náklady, reprezentace, pohoštění, dary, náklady na příjmy apod.).
  • Úhrady daní a daňová uznatelnost.
  • Další vybrané daňově uznatelné náklady.
  • Další vybrané daňově neuznatelné náklady.
  • Úpravy základu daně dle § 23 ZDP.
  • Důležité judikáty k daňovým nákladům.

Pro koho je školení určeno

účetní různého stupně pokročilosti, daňoví poradci, auditoři, podnikatelé

Štítky

Ing. Dagmar Christophová

Auditorka, daňová poradkyně, soudní znalkyně.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakulta řízení, obor Ekonomické informace a kontrola. Právní vzdělání získala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je zapsána v rejstříku Komory daňových poradců ČR a Komory auditorů ČR. Působí jako předsedkyně představenstva společnosti c.k. daňová kancelář, a.s., která spolu s propojenými společnostmi c.k. audit, s.r.o., c.k. účetní kancelář, s.r.o. a c.k. ekonomická kancelář, s.r.o. poskytuje zejména služby všem typům subjektů v oblasti statutárního auditu, auditu neziskového sektoru a přezkoumání hospodaření obcí, všech typů daní, účetnictví, mezd a vedení souvisejících evidencí a dalších ekonomických služeb. Je soudní znalkyní v oblasti účetnictví, daní a mezd.
Všechna školení lektora (23)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 31. 03. 2025, 12:41
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,
podnikatel v roce 2024 zlikvidoval auto, bohužel nemá protokol o likvidaci, ale na velkém TP je potvrzení z Magistrátu hl. m. Prahy, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu. Auto bylo sice starší, ale nebylo plně odepsáno z důvodu využití přerušení odpisů v minulých letech. Může podnikatel uplatnit do daňových výdajů zůstatkovou cenu automobilu?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 10. 03. 2025, 13:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,
OSVČ jezdí svým automobilem, který nemá zahrnut v obchodním majetku. Vede knihu jízd a uplatňuje tabulkovou náhradu za km, jak za amortizaci, tak za PHM.
Podniká v oblasti pohostinství (kebab). Sídlo svého podnikání (její bydliště) má 30 km od nahlášené provozovny kebabu. Může si psát jízdy (daňově uznatelné) i za cesty mezi provozovnou a svým sídlem (bydlištěm)?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 09. 01. 2025, 12:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,

když zaměstnavatel pozve zaměstnance na oběd do restaurace a zaměstnavatel zaplatí za obědy v hotovosti v restauraci. Oběd stojí 800 Kč za oběd. Může zaměstnavatel dát tyto obědy do svého účetnictví do nedaňových nákladů a nemusí nic zaměstnancům, co je nad limit stravného 70% , dodaňovat ve mzdě? Pokud by obědy chtěl dát do daňových nákladů, tak potom musí dodanit obědy zaměstnancům ve mzdě, co je nad limit 70% stravného? Pochopila jsem, že se oběd dodaňuje nad limit stravného 70% u zaměstnance ve mzdě, když je o případ peněžitého příspěvku, tzn. že mu dá zaměstnavatel do ruky peníze a řekne mu, ať si koupí oběd? Jak by to bylo v případě kdyby platil zaměstnanec za svůj oběd na pracovní cestě (hledání vhodného místa budovy pro přemístění podnikání) firemní kartou a oběd by ho stál opět více než je limit 70% stravného? Je oběd pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem? Předpokládám, že se tento oběd zaměstnanci ve mzdě nedodaňuje a v rámci pracovní cesty dojde jen ke krácení stravného. (Pokud firma má krácení stravného ve směrnici). Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 19. 12. 2024, 12:54
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, firma se pravidelně účastní výstav a veletrhů, kde prezentuje své výrobky a zboží. Pokud se lidé vyfotografují na našem stánku, fotku zveřejní na sociálních sítích a označí naší firmu, tak se z těchto příspěvků vylosuje jeden, který získá vstupenky na hudební festival. Je možné tyto vstupenky dát do daňově uznatelných nákladů jako náklady na reklamu nebo ponechat v nákladech na reprezentaci - účet 513 ? Děkuji Masnicová

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 27. 11. 2024, 11:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,
jednatel s.r.o. uzavřel pojistnou smlouvu na pojištění automobilu, kde je uveden jako pojistník on jako fyzická osoba. Pojišťuje automobil, který máme v majetku v s.r.o., v pojistné smlouvě je s.r.o. uvedeno jako vlastník i držitel vozidla.
Pojišťovák nám tvrdí, že je pro s.r.o. smlouva daňově uznatelná, máme ji vést v účetnictví a platit z firemního účtu. Je tato informace v souladu se zákonem? Můžeme pojistnou smlouvy evidovat v účetnictví s.r.o. a je pro nás daňově uznatelná?
Moc děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2024, 13:36
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den, chci se zeptat, zda lze uplatnit paušál na vozidlo, které má Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci v nájmu na základě Smlouvy o nájmu dopravního prostředku od UniCredit Fleet Management, s.r.o. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 06. 08. 2024, 13:17
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, chci se zeptat, zda lze zahrnout do daňových nákladů platbu zdravotního pojištění (pro rok 2024 - 2.552,- Kč) za zaměstnance na DPP do 10 tisíc Kč, který není evidován na ÚP, tudíž by si měl zdravotní pojištění platit sám. Domnívám se, že nelze uplatnit jako daňový náklad. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 02. 08. 2024, 10:45
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den
obracím se na Vás s prosbou o radu.
Jak účtovat neuskutečněnou akci pro zákazníky - firma si nárokuje náklady které jí vznikly po zadání zakázky - později jsme akci zrušili...můžeme si nárokovat vrácení DPH např. u fakturovaného pronájmu?
nic z fakturovaných částek se neuskutečnilo.
děkuji moc za odpověď
Anýžová
[email protected]

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 07. 2024, 14:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den
obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení otázky účtování - nenašla jsem odpověď v dotazech.....ani ve školení....

Zaměstnanec zavinil dopravní nehodu - auto má naše firma pronajaté od leasigové společnosti. Ta nám náklady vyfakturovala. Zaměstnanec má vlastní pojišění pro případ zavinění nehody.... Tato pojišťovna nám část nákladů uhradila a část nákladů bude hradit zaměstnanec...
Prosím na jaké účty máme toto celé účtovat?
děkuji moc za Vaši odpověď

Anýžová

[email protected]

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 23. 07. 2024, 22:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Podnikající fyzická osoba vede daňovou evidenci. Má zřízen účet k podnikání u ČSOB. Volné finance na účtu by chtěla zhodnotit formou termínovaného vkladu. ČSOB nenabízí termínované vklady výhradě pro podnikatele, ale říká tomu termínovaný vklad pro lidi. Chápeme to správně, že prostředky na účtu k podnikání může fyzická osoba s DE převést na termínovaný vklad "pro lidi". Děkuji za odpověď.

00:00:03 Tak krásný den vám všem přeji na našem dnešním webináři. Moje jméno je Dagmar Christophová a provedu vás tématem daňově uznatelných nákladů, respektive výdajů, příjmů, respektive výnosů a tak vůbec úpravami základu daně.
00:00:25 To téma je velice široké, to asi je vám zcela jasné, takže já jsem to pojala tak to naše dnešní téma, abych vás upozornila na takové věci, které jsou problematické, určitě na věci, které jsou nové, protože daňový balíček, ten konsolidační, nám přinesl docela dost zásadních novinek, takže na to bych ráda upozornila také zčásti, protože v tom našem dnešním tématu se týkají například otázky stravování a dalších benefitů zaměstnancům, tak jsem vám k tomu tam připravila i doplňující materiály, o kterých si budeme povídat.
00:01:04 Já dělám vlastně daňové poradenství více než 30 let, takže ta praxe moje dlouhodobá, tak jak se prokličkováváme těmi změnami zákonů, kterých je velmi, velmi velká spousta, a to naše dnešní téma je možná jimi zasahováno úplně nejvíce, takže to uvidíte tak, jak si o tom budeme dneska povídat. Tak, tady máme dnešní program. Půjdeme nejdřív na to vymezení, určitě tedy ti zaměstnanci, pak různé otázky majetku a takových záležitostí. To jste všechno měli v té vaší pozvánce, v programu a pochopitelně vše to budu mít proloženo judikaturou a výklady daňové správy. Kde teda ty zdroje brát, informací?
00:01:58 Samozřejmě prvotně v zákonu o daních z příjmů, ale protože vlastně valná většina těch daňových a nedaňových výdajů a příjmů začíná v účetnictví, máte-li tedy podvojné účetnictví, tak začíná tím správným zaúčtováním v účetnictví, tak je nezbytné znát i ty účetní předpisy, to je zákon o účetnictví a příslušné prováděcí vyhlášky podle toho, pro jaký okruh subjektů se to týká, ať už to jsou podnikatelské subjekty nebo to jsou nestátní neziskové organizace nebo to je ta rozpočtová příspěvková sféra apod.
00:02:39 Každý tedy si jede tu svoji linii a určitě to tak ještě bude zachováno minimálně v roce 2024, protože nový zákon o účetnictví, jestli se to podaří, tak bude v roce 2025. Možná to ale bude i později. Už se ozývají hlasy, že se to asi nestihne ani od roku 2025. A ten by přinesl zase spoustu změn v té účetní části a přinesl by také sloučení vyhlášky pro podnikatelské subjekty a pro nestátní neziskovky. Tak bude to taková větší revoluce. To jsou ty právní předpisy. Co se týká výkladové části, tak účetně je fajn, a najdete tam i daňovou inspiraci, se dívat do interpretací Národní účetní rady.
00:03:32 Máte tam vždycky i tu webovou adresu, abychom se podívali. Potom je vhodné sledovat výklad i finanční správy. Co se týká příjmovky, tak asi takový nejzákladnější pokyn k zákonu o daních z příjmů v aktuálním znění, to je D-59, to je vysvětlující pokyn, ve vašich materiálech potom v příloze jste dostali nový metodický pokyn z 22. prosince roku 2023 k již zmíněné oblasti stravování a nové úpravy benefitu od roku 2024. No a zmiňovala jsem, že určitě také čerpám z judikatury.
00:04:18 Vždycky je dobré začínat judikaturou Nejvyššího správního soudu, protože to zejména tedy v té dani z příjmu pro nás je ten základní zdroj, ten nejdůležitější. Nejsme v DPH, aby pro nás tak podstatné bylo evropské právo, a naopak, když půjdeme níže, tak ty krajské soudy, většina těch kauz spíš končí potom u Nejvyššího správního soudu, protože bavíme se o správním soudnictví. Tak, pojďme se tedy podívat na ty daňové aspekty.
00:04:53 Musíte si uvědomit, že jestliže budeme hovořit o nějakém příjmu, tak on ten příjem bude buďto v nějaké peněžní podobě, ať už v korunách nebo v cizí měně, přičemž zákon o dani z příjmu vám dává návod, jak se přepočítává na české koruny podle § 38. V zásadě, kdo znáte podvojné účetnictví, tak víte, že tam máte možnost buďto těch běžných denních kurzů ČNB, nebo pevných kurzů na předem stanovené období, vždycky k prvnímu dni toho daného období.
00:05:31 A kdo je fyzickou osobou neúčtující v podvojném účetnictví, tak ten má tyto možnosti také a navíc se tam ještě vyhlašují vždycky po skončení roku, teď nás to každou chvíli čeká, tzv. jednotné kurzy, které lze použít za to uplynulé zdaňovací období pro přepočet u toho, kdo neúčtuje v podvojném účetnictví. To je vcelku jednoznačné. Horší to je, když ten nějaký příjem je nepeněžní, protože potom zákon říká, no ale to tedy příjem může být taky.
00:06:08 Taky je to nějaké zhodnocení, nějaký reálný příjem, projeví se ve sféře toho poplatníka a potom potřebujeme ocenit ten příjem, a to podle zákona o oceňování, leda že by zákon o dani z příjmu v nějakém svém ustanovení si vybral jinou metodu než podle zákona o oceňování, ano? Takže to, že to není v penězích, ještě vůbec nemusí znamenat, že dané něco, co chápete jako zhodnocení svého majetku, jako vylepšení své situace, tak to ještě není automaticky to, že byste mohli říct, tak to není žádný příjem, tím se nemusím zabývat. Rozhodně se tím zabývat je potřeba.
00:06:54 Na stránce výdajů, potažmo tedy nákladu, pokud jsme v podvojném účetnictví, tak základním vodítkem je § 24 zákona o daních z příjmů, který mně říká, které výdaje jsou daňově uznatelné, popřípadě je nějakým způsobem limituje nebo říká nějaké výjimky, a naopak § 25 potom hovoří o výdajích daňově neuznatelných. Kdybychom se podívali trošku do toho prolnutí do té účetní stránky, tak pořád si říkáte, mluvím tady o výdajích, pak zas chvíli mluvím o nákladech. Ony ty náklady, to je kategorie z podvojného účetnictví, nějaká spotřeba živé práce nebo nějaké věci, zvěcnělé práce, která se vynakládá.
00:07:44 Spotřebovává se tedy nějaký majetek, opotřebovává se buďto formou odpisů nebo nějaké jednorázové spotřeby třeba ve formě zásob, pak tam jsou nějaké vstupy cizích služeb a pak tam jsou nějaké vstupy práce pracovníků. A to účetně vyjadřujeme jako náklad a účetně výdajem, účetním výdajem, je pohyb peněz, že ano, to je úbytek prostředků v pokladně nebo na běžném účtu. Takže ono nám to trošku jako vlastně dělá zmatek v tom, že najednou zákon o dani z příjmu taky používá termín výdaje, výdaje ve smyslu zákona o daních z příjmů. Ale on to ten zákon vysvětluje.
00:08:30 On to myslí tak, že když je někdo v podvojném účetnictví, tak se berou ty jeho náklady z podvojného účetnictví, a když někdo neúčtuje v podvojném účetnictví, tak to jsou ty faktické výdaje, ty úbytky prostředků na pokladně, na bankovním účtu, plus nějaké další jiné, které se tam taky přidávají do těch výdajů, typicky například odpisy majetku nebo třeba rezervy nebo třeba časové rozlišení u leasingu nebo zůstatková cena při prodeji majetku.
00:09:02 Takže to ještě nemusí znamenat, že ta třeba fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, tak že vezme jenom pohyby na pokladně a na účtu, protože tam právě přibývají i ty jiné typy výdajů, které ona smí uplatňovat také, plus jak jsme zmiňovali u těch příjmů, tak mohou nastat situace nepeněžních příjmů.
00:09:26 A musíme si vždycky, a to napříč všemi účetními jednotkami, uvědomit, že náklady nebo tedy výdaje, které souvisí s nějakým druhem činnosti, tak k nim potřebuji každopádně nějak přiřazovat, protože já se potřebuji dozvědět, jestli ten příjem, ke kterému cílím, je vůbec předmětem daně, a pokud je předmětem daně, jestli je vůbec zdanitelný, poněvadž kdyby nebyl předmětem daně, nebo sice byl, ale byl by od daně osvobozen, tak k němu nesmím uplatňovat daňově uznatelně ty náklady nebo ty výdaje, pokud je tam přímá souvislost, tak si to umím říct, že ano.
00:10:11 Takže přímé náklady nebo výdaje na osvobozené příjmy prostě uplatnit vůbec nemůžu. Horší to je, pokud by tam byly nějaké náklady společné, protože potom bych je musela nějakým způsobem rozpočítávat, že ano, na ty, které jsou zdanitelné příjmy, a na ty příjmy, které nezdaňuji. To byla ta výdajová stránka. Obdobně potom na příjmové stránce, na výnosové stránce, jestliže jsem v podvojném účetnictví, hovoříme o výnosech, jsou to nějaké ty výstupy, tržby, ale i ostatní výnosy, kdežto ve smyslu příjmů hovoříme o přírůstku peněžních prostředků.
00:10:53 A zase zákon o daních z příjmů říká, pokud jste v podvojném účetnictví, pokud jste účetní jednotka, tak potom ty příjmy = ty výnosy z účetnictví podle účetních předpisů. A u ostatních, co nejsou účetní jednotkou, tak to jsou přírůstky, přírůstky a zase nejčastěji peněžních prostředků, ale můžou to být i ty nepeněžní příjmy. No a potom potřebuji nějaký výsledek, potřebuji u podvojného účetnictví výnosy minus náklady. U toho, kdo nemá podvojné účetnictví, příjmy minus výdaje. Ale to ještě přece není základ daně. Základ daně je, když ty zdanitelné příjmy ponížím o daňově uznatelné výdaje.
00:11:44 Takže takový zmatek nám tam trošku nastává zejména mezi tedy tím účetnictvím a daní z příjmu, jak to vlastně je. A proto se ty pojmy používají poměrně jako ne přesně, ale myslím si, že všichni si vcelku rozumíme, když budeme mluvit například o daňových výdajích, tak myslíme ty ve smyslu daně z příjmu, ty daňově uznatelné. Já jsem naznačovala, že u těch příjmů, respektive výnosů se může stát, že v některých případech vůbec nejsou předmětem daně. Najdete to v § 3 u fyzických osob, § 18, 18a, 18b u právnických osob. Takže ty se úplně vylučují ze základu daně nebo z předmětu daně.
00:12:33 Ono potom u zaměstnanců najdete ještě další v § 6, takže ono je to napříč zákonem. A přestože některé zůstanou v tom předmětu daně z příjmů, tak ale může nastat jejich osvobození, což je u fyzických osob § 4 a 4a, u právnických osob § 19 nebo 19b. To je to, co jsem vysvětlovala, že tím musíme začínat. Musíme nejdříve správně posoudit tu příjmovou stránku, abychom potom dokázali správně přiřadit příslušné výdaje, které by bylo možné uplatnit jako daňové výdaje. Ještě je tam taková zvláštní kategorie, že některé ty příjmy se nezahrnují do základu daně.
00:13:25 Je to na několika ustanovení zákona o daních z příjmu. A dál mám takový vlastně příklad, vezměte si situaci, že byste třeba v roce 2023, došlo k nějaké ztrátě, někdo by vám - někdo by vám třeba zcizil nějaký majetek, vy byste zcela správně odúčtovali do nákladů, pokud jste v podvojném účetnictví, a neměli byste žádnou náhradu škody, protože zatím se řeší, kdo teda za to může, kdo je tím pachatelem. Zatím nemáte ani od policie potvrzení o neznámém pachateli, které by mi z toho činilo daňově uznatelný náklad, ale ani nemáte toho pachatele.
00:14:12 A teď běží to šetření, hledá se, hledá se a v roce 2024 policie dopadne toho viníka. A vy v rámci ať už adhezního řízení u toho trestního řízení anebo v rámci občanskoprávního řízení uplatníte za viníkem náhradu škody, to, co vám ukradl, a protože on mezitím už to rozebral, prodal, prostě věc už třeba není a teď tedy vlastně vy máte situaci, že v minulém roce máte nedaňový náklad a teďka v aktuálním roce předepisujete do výnosu tu náhradu.
00:14:52 A kdyby nebylo tohoto ustanovení, tak ten výnos by byl daňově relevantní a vy byste, ačkoliv jste náklady měli nedaňové, tak vy byste ty výnosy zdanili, což by se vám asi zdálo hodně nespravedlivé, a zákon říká, ale do výše, kolik s tím souviselo v minulosti těch nedaňových nákladů, tak do té výše je ten výnos daňově - daňově nerelevantní. Takže až do té výše, kolik bylo těch nedaňových nákladů, mám nedaňový výnos. Pokud by mi nahrazoval více ten viník, tak ten zbytek už pochopitelně bude daňovým výnosem.
00:15:32 To zas tak hodný na nás stát nebude, že ano, že by nám ten příjem nezdaňoval v plné výši bez nějakého omezení. To je vlastně mezi roky. Pak řeknu ještě jiný příklad. Dejme tomu, budete pořádat nějakou akci typu reprezentace nebo z části reprezentace a budete mít různé vstupy na té 513, na těch nákladech na reprezentaci, a tu akci budete mít domluvenou tak, že s nějakou spřátelenou firmou se budete spolupodílet s tím, že vy všechno zorganizujete, budete mít v nákladech a pak jste se dohodli, že jim třeba třetinu přeúčtujete, přefakturujete těch vynaložených nákladů.
00:16:15 No a řeknete si, tak 513 je přece vždycky daňově neuznatelná, že ano, to jsou repre, to je jednoznačně podle § 25. Ale pokud já tam k tomu mám ten zdanitelný výnos, což mám a asi ho budu mít i v aktuálním období, že ano, není důvod, abych to měla až v následujícím, tak v tom aktuálním období mám ten zdanitelný výnos, takže tady se to dělá obráceně. Když je to ve stejném období, výnos nechám tak, jak je, ten je daňový, a z té 513 já si daňově uznatelně dám tolik, kolik je pokryto tím daňovým výnosem.
00:16:55 Takže já z ní zčásti, ač ona z principu je nedaňová, tak já z ní zčásti udělám daňově uznatelný náklad. To je podobné, jako když někomu vznikne nějaká - nějaká - třeba úrok z prodlení, pokuta, penále od Finančního úřadu, na 545 nedaňový náklad, ale on mu to způsobil třeba nějaký subdodavatel účetních služeb a dojde k přeúčtování náhrady. Chci po nich náhradu za tu způsobenou škodu. No a ta 545, to penále, ta pokuta, se stane daňově uznatelná do výše těch náhrad.
00:17:37 No a když tedy projdete tímto testem, tak vám nakonec zbydou ty příjmy, které prostě v tom základu daně z příjmu zůstanou, že ano, logickým způsobem, když se vrátím k tomu, co tedy je zdaňovaným příjmem. U výdajů jsem říkala, že základním vodítkem je § 24 a 25 zákona o daních z příjmů. A tam musíte dát pozor, že ten § 24 má dva základní odstavce.
00:18:08 V tom odstavci 1 je řečeno, že výdaje, pokud jsou vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, to jsme si vysvětlili, zdanitelné, musí být předmětem daně a nesmí být osvobozené, se odečítají, ano, takže tady už v tom máte zakomponovanou první podmínku, ano? Jsou to výdaje vynaložené na dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a musím je prokazovat. Odečítají se ve výši prokázané poplatníkem, tudíž já musím mít ty důkazní prostředky, bez nich by oprávněně správce daně takový výdaj neuznával.
00:18:47 A pokud je nějaká limitace nebo úprava zákonem, tak ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Tedy mám tady příklad. Půjde například o fyzickou osobu, která bude používat telefon, počítač, dosaďte si, co chcete, jak pro podnikání, tak pro osobní spotřebu, tak ona bude muset prokazovat, pokud chce něco uplatňovat do výdajů, tak v jakém poměru používá tu danou věc pro podnikání. To bude umět - muset umět prokázat nějakými vhodnými důkazními prostředky a na základě toho si příslušnou tuto část bude uplatňovat, nebo může uplatňovat jako daňově uznatelný výdaj.
00:19:32 Pak tady máme pravidlo, že nemůžu uplatnit výdaje, které už jsem v minulosti nějakým způsobem uplatnila. A to i kdyby to bylo tak, že třeba to v tom minulém roce bylo špatně, nemělo to v něm být, mělo to být až v roce aktuálním, tak bohužel to není žádná omluva. Ten postup správný je takový, že za ten rok, kde to být nemělo, musím, jsem povinna podat dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po zjištění. A v tom roce, kde to správně patří, no tak teprve až to mám ošetřeno tím dodatečným přiznáním, tak smím to v tom správném roce jako výdaj uplatnit. Tak.
00:20:15 A ještě dejte pozor na to, jak jsem tam upozorňovala na to účetnictví, tak ono u účetních jednotek vždycky musíte vyjít z toho, že mě to pasuje na definici nákladů, ano, opravdu i ten zákon o dani z příjmu a všechny ty výklady k tomu říkají, ale musí to být ten náklad, pak teprve se na to můžeme dívat, jestli ten náklad je i daňově účinným výdajem. To byl odstavec 1.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.