Daňově uznatelné náklady 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
13.1.2021 (St)
3 h 53 min.
Ing. Mgr. Dagmar Christophová

Daňově uznatelné náklady 2021

Popis
Přepis
Dotazy (21)
Školení pracuje s problematikou daňových/nedaňových nákladů a základním principem jejich uplatnitelnosti v ZDP včetně řešení v pokynu D-22. Lektorka vás seznámí s jednotlivými druhy nákladů a úpravami základu daně v podmínkách roku 2021. Naučíte se také rozpoznat správný okamžik a titul zaúčtování nákladu/výnosu.

Obsah školení

  • Vymezení nákladů/výdajů – předpisy, definice, členění nákladů, časové rozlišení nákladů a výnosů, správný okamžik zaúčtování nákladu/výnosu a titul pro zaúčtování.
  • Náklady spojené se zaměstnanci (cestovní náhrady, zaměstnanecké benefity, ochranné prostředky atd.).
  • Daňově uznatelné náklady a jejich praktické promítnutí na příkladech (majetek – účetní a daňové odpisy, technické zhodnocení, zůstatková cena majetku prodaného, zlikvidovaného, vyřazeného, leasing; pohledávky – opravné položky, odpis pohledávky, apod.; problematika daňových rezerv; podmínka zaplacení u sociálního a zdravotního pojištění, reklamní předměty/vzorky atd.).
  • Nedaňové náklady a jejich praktické promítnutí na příkladech (daňová uznatelnost zaplacením u smluvních sankcí, úroků ze zápůjček a úvěrů od FO, pokuty, penále, úroky z prodlení, manka a škody, finanční náklady, reprezentace, pohoštění, dary, náklady na příjmy apod.).
  • Úhrady daní a daňová uznatelnost.
  • Další vybrané daňově uznatelné náklady.
  • Další vybrané daňově neuznatelné náklady.
  • Úpravy základu daně dle § 23 ZDP.
  • Důležité judikáty k daňovým nákladům.
  • Změny 2020/2021.

Komu je školení určeno?

  • účetní různého stupně pokročilosti
  • daňoví poradci
  • auditoři
  • podnikatelé

Štítky

Ing. Mgr. Dagmar Christophová

Auditorka, daňová poradkyně, soudní znalkyně.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakulta řízení, obor Ekonomické informace a kontrola. Právní vzdělání získala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je zapsána v rejstříku Komory daňových poradců ČR a Komory auditorů ČR. Působí jako předsedkyně představenstva společnosti c.k. daňová kancelář, a.s., která spolu s propojenými společnostmi c.k. audit, s.r.o., c.k. účetní kancelář, s.r.o. a c.k. ekonomická kancelář, s.r.o. poskytuje zejména služby všem typům subjektů v oblasti statutárního auditu, auditu neziskového sektoru a přezkoumání hospodaření obcí, všech typů daní, účetnictví, mezd a vedení souvisejících evidencí a dalších ekonomických služeb. Je soudní znalkyní v oblasti účetnictví, daní a mezd.
Všechna školení lektora (23)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 28. 11. 2024, 11:40
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,

jsme spolek a někteří z našich svěřenců jezdí na závody a my jim proplácíme cestu a ubytování. Je možné tyto náklady dát jako daňově uznatelné? Pokud ano, jak by mělo být vše ošetřeno kromě toho, že máme příslušné faktury.
Ovlivní daňovou uznatelnost pokud by se jednalo o trenéra, který má podepsanou DPP?
Děkuji
Husáková

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 25. 07. 2023, 14:49
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, prosím jsou koučinky vybraných deseti TOP manažerů akciové společnosti daňovým nákladem a za jakých podmínek?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 02. 04. 2023, 17:25
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,
OSVČ (elektrikář) vede daňovou evidenci. Bydlí v bytě 4 + kk, přičemž jednu místnost využívá jako kancelář pro své podnikání. Může uplatňovat poměrnou část výdajů na elektřinu jako daňově uznatelné výdaje? V jaké výši - 1/4 celkových výdajů nebo rozpočítat podle poměru čtverečních metrů? A jak přesně stanovit výši, vycházet ze skutečně zaplacených záloh v roce 2022, tj. skutečně zaplacené platby v měsících leden až prosinec a k tomu přičíst nedoplatek (případně odečíst přeplatek),který vznikl při vyúčtování elektřiny (vyúčtování probíhá vždy v únoru, tj. v únoru 2022 je vyúčtována elektřina 3/2021 - 2/2022)?
Předem děkuji za odpověď,
Šárka Vinklátová

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 21. 02. 2023, 13:41
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,
obchodní společnost s.r.o. prodává zboží. Do budoucna by chtěla za odběr určité hodnoty zboží (motivační odměny) věnovat zákazníkovi dárkový poukaz na nákup zboží nebo služby dle vlastního výběru např. na ALZA apod. Je tento poukaz daňově účinný a lze si nárokovat DPH? Popř. na jaký účet zaúčtovat.
Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 17. 10. 2022, 21:29
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, jsem OSVČ a uplatňuji náklady paušálem. Mám zaměstnance ZTP na kterého pobírám příspěvek od Úřadu práce. Je tento příspěvek od daně osvobozen a vůbec ho v DP nebudu uvádět, nebo ho musím zahrnout v daňovém přiznání do příjmů? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 15. 02. 2022, 11:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,
nově jsme přijali zaměstnance z PL. Dopravu do a z práce jim zajišťujeme přepravcem z PL, smlouvu o přepravě máme podepsanou. Přepravce bude účtovat sazbu/km a podíl dle obsazenosti busu. Se zaměstnanci máme sepsanou dohodu o srážkách ze mzdy, kde je stanovena částka 100 Kč/jízdu.
Předpokládám, že přeprava u zaměstnavatele je daňovým nákladem, nejsem si jistá, zda u zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem. Pokud ano, jakým způsobem - zda zdanit pouze rozdíl mezi vyúčtovanou přepravou a sráženou částkou, problémem ale je, že částka za přepravu bude pokaždé jiná, a to jednak přepočtem na Kč a jednak obsazeností busu. Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

V najaté průmyslové hale jsme zhotovili sádrokartonové vestavby v hodnotě několika set tisíc Kč. Jde o technické zhodnocení haly.

Halu máme najatou na dobu určitou, cca 10 let.

Musíme vestavby daňově odepisovat rovnoměrnými nebo zrychlenými daňovým odpisy, jakými by byla odepisována hala, tudíž ji za dobu nájmu odepíšeme pouze zčásti? Nebo je možné ji odepisovat jako dočasnou stavbu po dobu nájmu (pak bychom ji za dobu nájmu daňově odepsali ze 100%)?

Bod agendy:účetní a daňové odpisy, technické zhodnocení

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den,

Airbnb, booking a s tím související provize. Pokud podám daňové přiznání k DPFO, daní se čistý příjem vč. provize, kdy lze provizi uplatnit jako daňově uznatelný náklad?

Pokud obdržím na účet čistý příjem např. 200 Euro, z toho odečteno 13% provize, tj. 26 Euro, jak budu uvádět do daňového přiznání k DPFO? Na bankovní účet mi přijdou peníze již v Kč, mám tedy počítat s příjem v Kč, který byl převeden na můj účet a k přepočtu provize využiji např. pevný kurz ČNB za ZO 2020? Nebo přepočítat celkovou částku 200 Euro pevným kurzem ČNB, kdy však vznikne kurzovní rozdíl a pokud uplatňuji paušální výdaje, lze takto postupovat? Děkuji
Bod agendy:booking

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Kompenzační bonus OSVČ - bonus přijatý na bankovní účet se zdaňuje? Odvádějí se z něj ještě nějaké platby nebo zůstává přijatá částka jako čistá? Uvádí se někde v daňovém přiznání?
Bod agendy:Kompenzační bonus OSVČ

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, mám dotaz ohledně daňových odpisů a mimořádných odpisů dle §30a ZDP u účetní jednotky účtující v hospodářském roce 1.4. - 31.3. Automobil (2. odpis. sk.) pořízený v 2/2020, zdaňovací období 1.4.2019 – 31.3.2020 (hospodářský rok) – za toto zdaňovací období uplatněn 1. rokem rovnoměrný daňový odpis v souladu s §26 odst 6 ZDP (odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období).
V rámci všech aktuálních změn je možné pro majetek v 2. odp. sk. pořízený od 1.1.2020 – 31.12.2021 využít v souladu s §30a ZDP mimořádné odpisy – odpis 100% vstupní ceny za 24 měsíců, za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60% vstupní ceny majetku a za dalších 12 měsíců odpisy rovnoměrně do výše 40% vstupní ceny. Odpisování se zahájí následující měsíc po dni, v němž byly splněny podmínky pro odepisování. Toto ustanovení ale předpokládá, že ještě nebylo zahájeno daňové odepisování. V našem případě byl ale ve zdaňovacím období 1.4.2019 - 31.3.2020 již daňový odpis uplatněn 1. rokem. Mohu tedy vůbec u takového majetku uplatnit mimořádné odpisy? Ze zůstatkové ceny? Dle mého názoru §30a uplatnit nemohu. Nepodařilo se mi nikde najít adekvátní odpověď. Děkuji. Břoušková

Bod agendy:Daňové odpisy, mimořádné odpisy §30a, hospodářský rok

00:00:04 Dobrý den všem, také vás moc zdravím, po Novém roce. Já jsem si pro vás připravila, jak dobře víte, téma daňově uznatelných nákladů 2021, tedy včetně těch novinek, které nás postihly teď novým daňovým balíčkem a podobnými záležitostmi. Ta prezentace vlastní, jak už bylo řečeno, tak to je to, co vidíte nyní na obrazovce, plus k tomu je ten jeden samostatný soubor, taková přehledná tabulka zaměstnaneckých benefitů, protože ta prezentace pro vás má určitý omezený rozsah, tak, jak je dáno pravidly videolektora.
00:00:48 Vždy s tím mám problém, musím seškrtávat, seškrtávat, ale ono to je jistě ku prospěchu věci, abychom tady neseděli nad pětisetstránkovými prezentacemi. Takže musím zestručňovat, tak jsem si pomohla trošku tím samostatným souborem. To téma jste zhruba měli vymezené, čeho všeho bych se chtěla dotknout, protože je to velmi široký okruh nejrůznějších otázek. Dávám důraz na to, kde se něco mění, tak tomu se pověnuji trošku více. Kde to zůstává, tak spíše je to na těch vašich dotazech, tak jak bylo tady řečeno. Nebojte se do chatu uvést a já se tomu samozřejmě pověnuji na základě konkrétních dotazů.
00:01:34 Ale musím prostě postupovat selektivně, abychom to v té čtyřhodinové časové dotaci stihli všechno si seznámit. Ty právní předpisy, které nám vlastně vymezují, které náklady mohou být daňově uznatelné, které jsou těmi daňovými výdaji, tak prvotně jistě, zákon o daních z příjmů, ale musíte si uvědomit, že kdo účtuje v podvojném účetnictví, tak si musí vlastně ten prvotní, prvotní rozhodování už provést, podle účetních předpisů, tzn. zákona, příslušné vyhlášky, podle toho, kterou tou účetní jednotkou jste, a k tomu příslušných účetních standardů.
00:02:18 To proto, že vlastně z pohledu daňových předpisů je taková základní zásada, že to, co vlastně je, zaúčtováno v nákladech či výnosech v podvojném účetnictví, tak pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak, tak to zrovna je i tím daňově uznatelným nákladem, anebo zdanitelným příjmem. A když chce zákon o daních z příjmů říci jinak, no, tak to řekne ve svých jednotlivých ustanoveních. Takže, když si to vezmete, tak v podstatě nějakých 90 - 95 % případů je vlastně tak, jak je zaúčtujete, tak, tak rovnou budou daněny, což tedy samozřejmě musí vést k opatrnosti, v tom, abych správně účtovala.
00:03:01 Řekneme si třeba o časovém rozlišení, o správném okamžiku, kdy mám ten náklad zaúčtovat, potažmo stejně by to bylo v případě výnosu. Jinak vaší pozornosti k zákonu o daních z příjmů, doporučuji pokyn GFŘ D-22, protože ten takové ty sporné záležitosti v dani z příjmu, rozvádí blíže, ale je to jen výklad. Je to ale výklad daňové správy, tudíž máme v podstatě víceméně jistotu, že když bychom postupovali tímto způsobem, tak daňová správa by neměla nám to rozporovat, když tak se odkážeme na ten pokyn.
00:03:40 Je pravda, že v rámci soudního řízení, ten soud se tím řídit nebude, protože pro něj to není žádný zákonný předpis, ten se řídí zákonem, ale bude k tomu přihlížet, vlastně jako k pravidlům ustálené správní praxe. Což je také velmi důležité, protože tím vlastně ta finanční správa dává najevo, že v těch případech, které tam vymezuje, takto bude postupovat vůči všem těm poplatníkům. Takže nemohli bychom se ho dovolávat jako zákona, toho pokynu D-22, ale mohli bychom říct, že to je přece ta ustálená správní praxe, aby když jsme se jí řídili, tak nemůžeme být vlastně potom sankcionováni.
00:04:21 No, a i kdyby to případně nedopadlo, tak by ještě byla varianta náhrady škody vůči státu, to by také byla pak případná možnost. Já z hlediska vymezení rozdílu nákladů a výdajů, tak já jsem tady upozorňovala, že náklady známe jako termín z podvojného účetnictví, v daňové evidenci, nic takového nemáme, že ano, tam pracujeme, rovnou s těmi výdaji.
00:04:51 Ono to podvojné účetnictví, zná i výdaje ve smyslu úbytku prostředku, ale o těch zákon o daních z příjmů nemluví, zákon o daních z příjmů má takové ty svoje výdaje, ve smyslu té zákonné definice daně z příjmů, a říká tedy, jak už jsem zmiňovala, že vycházíme, u těch, kdo mají účetnictví, tedy podvojné, tak vycházíme z účetních předpisů.
00:05:15 Ale u těch ostatních to samozřejmě jsou faktické výdaje, plus nějaké ty položky, které nemusí být úbytkem prostředků, protože odpisy nebo zůstatková cena při prodeji majetku, finanční leasing atd. jsou položky, které jsou daňovými výdaji u někoho, kdo je třeba v té daňové evidenci, aniž by v tu chvíli vydával jakékoliv peněžní prostředky. Ale jinak běžně to samozřejmě je tím výdajem peněžních prostředků.
00:05:47 Potom upozorňuji, zejména pro neziskové organizace, ale je to obecně pro všechny poplatníky, že náklady, tedy výdaje daňové, mohou být takové, které se vztahují k příjmům, které jsou předmětem daně a nejsou od ní osvobozeny. Kdyby tomu tak nebylo, tak bych nemohla takové výdaje uznávat, protože nesouvisejí, vlastně s těmi zdanitelnými příjmy, a kdyby byly společné, tak bych je nějakým způsobem musela rozdělovat, nějakým způsobem krátit.
00:06:21 Zákon o účetnictví, - náklady a výnosy - říká, že se sledují v té časové souvislosti, takže to je to, co jsem říkala, že když budete mít podvojné účetnictví, tak musíte být velmi opatrní, abyste náklad zaúčtovali do správného období, abyste se trefili nejen tedy účetně, ale samozřejmě tím pádem do správného zdaňovacího období. První zásadou je časová a věcná souvislost. Takže časová logika, ke kterému období se ten náklad váže, kdežto věcná souvislost je ve smyslu párování třeba s nějakými uskutečněnými výnosy, následnými apod.
00:07:11 Ale ona ta zásada vypadá, že je jakoby tou zásadou hlavní, což tak není, protože vlastně my bychom to měli vzít odzadu, my bychom měli nejdříve, to, co tady vlastně máte v tom posledním odtrhu, posoudit, jestli vůbec pro zaúčtování toho nákladu nebo výnosu máme v tom daném okamžiku tzv. titul. Jestli vlastně vznikl důvod o něm vůbec účtovat. To, jestli to je přesná částka, to v tu chvíli neřeším, ale řeším to, jestli vlastně byl uplatněn, jestli byl realizován ten příslušný náklad/ výnos.
00:07:54 Teď ohledně třeba těch různých opatření, dotačních podpor covidových, toto získává ještě více na důrazu, protože vlastně nám přibyly nové oblasti, které jsme doteď neznali, nebo mnozí jste se s nimi nepotýkali, a mnozí tedy řeší například to, k jakému okamžiku mají zaúčtovat takovou dotaci. Jestliže dostanete kupříkladu nebo žádáte si o dotaci na nájemné, covid nájemné II, teď běžící, tak to jsou ... to je vlastně podpora na vynaložené náklady roku 2020, ale ty žádosti, ty dáváte teď.
00:08:36 Teď na to máte, někdy do toho 21. ledna, teď podávat žádosti, pak se ta žádost nějakým způsobem zúřaduje, schválí a pak běží, ty peníze. Tedy, je vám jasné, že ten náklad toho nájemného je ve starém roce, ale ta dotace jako taková ve starém roce není, protože vlastně v tom starém roce, ještě jste neudělali ani ten první, nejdůležitější krok, ještě jste vlastně ani nedali tu žádost o podporu, o tu dotaci. Nepochybně vlastně dříve, než tím podáním žádosti, určitě nenastane žádný titul pro ten nárok. A dokonce bych měla říct správněji, že teprve až tím schválením té žádosti, vzniká nárok na tu dotaci a teprve tím okamžikem budu účtovat o výnosu.
00:09:31 Když se vrátíte, tady, zpátky k tomu předchozímu odstavečku, tak najednou tam není ani časová souvislost, protože náklad byl v minulém roce, výnos je v aktuálním roce, ani věcná souvislost, protože obojí, je to o tom nájemném, ale zase jsme u každého v jiném období, a to proto, že prostě ten náklad sice titul měl, tam ten nájem běžel, byla tam nájemní smlouva, byla jsem v těch prostorech atd., všechno fungovalo, jak mělo, nebo nemělo, ale výnos, ten titul neměl, protože vlastně to schválení, ten nárok, vznik nároku proběhl až v roce 2021.
00:10:12 Tudíž opravdu regulérně, ten výnos bude zaúčtovaný až v novém roce. Dnes sice to naše povídání není o výnosech, ale ta časová souvislost se u těch výnosů, docela hezky, vysvětluje a je to samozřejmě se stejnými principy jako ten náklad.
00:10:29 Nebo jiný příklad, budete mít nějakou havárii s automobilem v prosinci a uplatníte si nárok vůči pojišťovně, pojišťovna řekne, ano, ano, my vám plnit budeme a budeme vám plnit podle rozpočtu, tzn. vy nám dejte nějaký rozpočet, kolik ta oprava bude stát, my vám ho odsouhlasíme, pošleme vám peníze, a jak si to s tou opravou uděláte, a kdy ji provedete, to už není naše starost.
00:10:56 Takže vy uděláte tu žádost, pošle jim rozpočet, oni vám ho schválí, a to všechno proběhne v prosinci, tedy bezpochyby tam je titul pro ten výnos, pro tu náhradu vzniklé škody z titulu té havárie, budete účtovat výnos, ale tu opravu provedete třeba v únoru letošního roku.
00:11:18 Já v účetnictví, nemám technický prostředek, jak udělat, abych tu opravu zaúčtovala do starého roku, protože ta oprava tam prostě nebyla, žádný titul, k tomu tam není, a jediné, co pro to mohu udělat, a musím udělat, že bych měla udělat rezervu na tu opravu, která nastane, samozřejmě nedaňovou, pouze účetní rezervu, která nebude daňově uznatelným nákladem. Protože já vím, že k tomu výdaji dojde, že ho vynaložím, ale neumím ještě účtovat tu tzv. 511, ty opravy, protože ty se tam neuskutečnily, nemají titul, ale zaúčtuji nějakou 554 - rezervu na opravu, proti nějaké 459.
00:12:04 Když to bude něco nevýznamného, tak to řešit asi nemusím, ale významnější položky, určitě bych tam takto měla zaúčtovat, abych měla úplné účetnictví a dodržela zásadu opatrnosti. A až v únoru 2021 tu opravu vyřešíme, tak zaúčtujeme opravu a rozpustíme tuto účetní rezervu. Samozřejmě to rozpuštění zase bude nedaňově, aby to bylo neutrální, takže vlastně daňově se ten náklad dostane až do roku 2021, tou 511.
00:12:39 Toto o časovém rozlišování, co vám tady říkám o tom titulu, že opravdu tam ty posuny regulérně nastávají, že ne vždy se dá dodržet, ta věcná a časová souvislost, tak to tak, ctí i zákon o daních z příjmů. Je na to spousta judikátů, které opravdu vyznívají v tomto duchu, je opravdu několik málo excesů, které třeba ty závěry trošku přiohnuli jinak ty judikáty, ale naprostá většina je v tomto směru, a máte v podstatě jistotu, že by to mělo dopadnout, v pořádku. Další příklad, tady mám třeba smluvní úroky, smluvní úroky z prodlení, smluvní pokuty. Kdy o nich účtuji?
00:13:18 Ať už to je ta nákladová stránka, že od nějakého toho mého, třeba dodavatele za pozdní zaplacení bych měla jim platit nějaký úrok z prodlení, nebo naopak, já po někom požaduji a řeším to, kdy zaúčtuji ten výnos, tak pamatujte, že tady je to úplně stejné. To znamená, když je ten nárok. A ještě když se pak podíváte do interpretací Národní účetní rady, což jsou vlastně výklady, velmi erudované výklady, posvěcené v podstatě těmi nejvyššími odborníky v účetnictví, tak ty vlastně říkají nezpochybnitelný nárok.
00:13:58 Takže v okamžiku, kdy ten dodavatel vůči mně uplatní nárok na úrok z prodlení, tak v tu chvíli je určitě ten správný okamžik zaúčtovat ten účet 544 - úroky z prodlení. Jiná věc je, že on bude daňově uznatelný až zaplacením, ale to už je ten dovětek v daních, to jsou potom ty odchylky, jak se to chová v daňovém přiznání. Ale jistojistě ten nárok bude vyúčtován, jakmile bude vznesen. Zrovna tak, když já vznesu vůči odběrateli, ten nárok, tak budu muset zaúčtovat 644, protože teď je ten správný okamžik, že já jsem řekla, já je chci ty sankce.
00:14:37 Kdy mi nezaplatí, tak to potom bude ten správný daňový výnos, ale nákladem, to musí být, nebo výnosem, to musí být v okamžiku uplatnění nároku. Ty neuplatněné, tím chci říct, samozřejmě účtovat nemusíte. To všechno, co vám tady říkám, tady jsem vám dala ustanovení zákona o účetnictví, z čeho to vyplývá, § 19 odstavec 2, a vidíte, že hned na počátku se dostáváme k otázce, že ten nezpochybnitelný nárok, musí být ve stavu ke konci, rozvahového dne. Já budu zjednodušeně mluvit o kalendářních rocích, kdo máte hospodářský, tak si to vždy přeložíte na ten svůj. Takže k 31.12.
00:15:25 Ten stav, jestli ten nárok byl ve starém období posuzuji ve stavu k 31.12. Kdyby on ten nárok už tam byl, ale ta informace ke mně doputovala třeba po Novém roce, to nevadí, on ten stav tam je, že mi o něm zatím není známo, ale existuje už ve starém roce. Takže to je ten odstavec č. 5, nevadí, že ta informace ke mně doputuje později. Do toho mně ještě vstupuje zásada opatrnosti, § 25 odst. 3, který říká, že zisky, dávám do účetnictví, tedy potažmo výnosy, jen takové, které byly dosaženy. To znamená, nemohu tam nějaké předpokládané, neměly-li titul, tak se prostě neúčtují.
00:16:15 A naopak na nákladové stránce, ono to je sice stejné, ale do toho mně jde ještě ta zásada opatrnosti, která říká, ale musím tam dávat i ta předvídatelná rizika a možné ztráty. A to je přesně to, co jsem vám říkala o té rezervě na budoucí opravu rozbitého auta. Takže já vím, že to nastane, už to mám třeba i nasmlouvané apod.
00:16:38 Takže abych si nenalhávala, jak mám krásný výsledek hospodaření v roce 2020, ještě jsem tam dostala tu pojistnou náhradu, takže to je bezvadné, tak já tam udělám tu rezervu, abych věděla, že ten zisk tzv. nemohu rozfofrovat, který bych si tam vytvořila, protože já ty peníze budu potřebovat po Novém roce. Takže to je ta zásada opatrnosti. Připomínám tedy, v podvojném účetnictví, samozřejmě máme nástroje na časové rozlišování, na to správné dodržení, jak to časově, věcně souvisí.
00:17:16 Pokud už tam mám ty tituly, tak už potom si umím pomoci, jak dostat ten náklad/výnos do správného časového období, ať už tím klasickým časovým rozlišením (náklady příštích období, výdaje, příjmy, výnosy příštích období) nebo tj. když vím, přesnou částku nebo dohadnými účty, když nevím přesně částku, ale vlastně pro to rozptýlení do nějakého dalšího období, přece slouží i odpisy. Pro zásadu opatrnosti slouží opravné položky, rezervy.
00:17:48 Ale i třeba zásoby vlastní výroby, jsou důležitou věcí, jak vlastně správně zachytit to, kdy tam ty náklady a výnosy jsou v účetnictví zohledněny, protože pokud v podvojném účetnictví vyrábíte, tak ty náklady na výrobu musím vlastně aktivovat do hodnoty těch vyrobených zásob, počínaje nedokončenou výrobou, ale až po ty polotovary a výrobky. Tak vlastně ty vynaložené náklady, tam musím zaktivovat, aby nezůstaly jen náklady, a když ten výrobek, třeba by zůstal na skladě, tak by mi chyběly výnosy.
00:18:28 Takže já vlastně prostřednictvím skupiny 58 potom tam provádím tu aktivaci ve výši vynaložených nákladů, včetně poměrné části výrobní režie, to je povinnost, ta výrobní režie, i k nedokončené výrobě. Někteří rádi využívají ustanovení o nevýznamných a pravidelně se opakujících položkách, že by je tedy časově nemuseli rozlišovat, což první věc je, musím vyjít z účetních předpisů, jestli tam taková možnost je, tady upozorňuji, že vyhláška 504/2002 pro nestátní neziskovky, to neumožňuje.
00:19:07 Byla doba, pár let to šlo, ale teď už to zase nejde, takže ti musí zapomenout na to, že by něco nemuseli časově rozlišovat. Třeba ti podnikatelé, ti by mohli, nebo i ta rozpočtová sféra. Mohou tam si udělat směrnici, říci si, co jsou to ty opakující či nevýznamné, stanovit si nějakou tu hladinu významnosti a zákon o daních z příjmů, to neřeší. Tam bych vlastně měla říct, že to je stejné jako to udělám, v účetnictví, ale je pravda, že pokyn D-22 měl potřebu se k tomu trošku více vyjádřit, a v tom pokynu opravdu k tomu určitá upřesnění jsou.
00:19:47 Ten výklad je v podstatě přísnější, než by vyplývalo z účetních předpisů. Takže tady pro porovnání, když se podíváte na podnikatelské české účetní standardy, kdy nemusím používat časové rozlišení, takže nevýznamný, nezkreslím tím celkový pohled na tu účetní jednotku, pravidelně se opakující třeba pojištění placené v obdobném rozsahu, každý rok. A, nesmím to samozřejmě každoročně měnit, protože pak bych ty výkyvy mezi roky měla problematické, ostatně stejně bych je musela zdůvodňovat, třeba v příloze k účetní závěrce.
00:20:26 No, a ta D-22 to upřesňuje pro sebe, a říká, že jim to nebude vadit také, ale že tedy jen mezi dvěma účetními obdobími. Takže to je první přísnější než v zákonu, v účetních předpisech. V podstatě pak tam dává i nějaké příklady, třeba, co chápe jako nevýznamné částky, a co chápe jako pravidelně se opakující částky.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.