Daň z příjmů právnických osob 2022 a daňové přiznání za rok 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
19.1.2022 (St)
3 h 46 min.
Ing. Christian Žmolík

Daň z příjmů právnických osob 2022 a daňové přiznání za rok 2021

O školení
Přepis
Dotazy (94)
Školení je zaměřeno na vybrané problémy novelizovaných ustanovení zákona o daních z příjmů týkající se právnických osob. Posluchačům bude poskytnut podrobný výklad všech novelizovaných ustanovení platných pro rok 2022 a dále budou připomenuty nejdůležitější změny v roce 2021 v návaznosti na podávání daňového přiznání za rok 2021.

Obsah školení

  • Novela předpisů pro rok 2021 a 2022
  • Platný tiskopis daňového přiznání na rok 2021
  • Úprava výsledku hospodaření na základ daně
  • Položky zvyšující výsledek hospodaření
  • Položky snižující výsledek hospodaření
  • Daňové a nedaňové náklady
  • Tvorba rezerv na opravu hmotného majetku
  • Tvorba opravných položek k pohledávkám
  • Položky snižující základ daně
  • Položky odčitatelné od základu daně
  • Výpočet daňové povinnosti
  • Slevy na dani
  • Zálohy na daň
  • Lhůty pro podání daňového přiznání
  • Způsoby podání daňového přiznání
  • Obsah jednotlivých řádků daňového přiznání

Komu je školení určeno?

  • účetní
  • daňoví poradci
  • auditoři
  • pracovníci ekonomických úseků
  • osoby, které ve své profesi využívají zákon o dani z příjmů právnických osob

Štítky

Ing. Christian Žmolík

Daňový poradce. Absolvent Ekonomické fakulty Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava, obor národohospodářství. Dlouhou dobu působil jako metodik daně z příjmů právnických osob ve státní správě. Nyní je zaměstnán v soukromé poradenské společnosti ABC.TAXES, s.r.o. Zkušený lektor s bohatou publikační činností. Specializuje se především na problematiku daně z příjmů právnických osob, cestovních náhrad a daně silniční.

Všechna školení lektora (13)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 12. 06. 2023, 08:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, zaměstnanec měl pod vlivem alkoholu nehodu s vozidlem najatým na operativní leasing. Zaměstnanec při nehodě zemřel a vozidlo je na odpis. Přišla nám od leasingové společnosti faktura na finanční vypořádání v cca hodnotě vozidla a druhá faktura na vyúčtování leasingu z důvodu předčasného ukončení leasingu. Zároveň přišel dopis od pojišťovny, že škoda bude bez náhrady. Náhrada od zaměstnance také nebude. Prosím, je možné alespoň něco z toho účtovat daňově, například to vyúčtování leasingu? Předem děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 15. 03. 2023, 20:58
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, nevím jak dotaz správně formulovat. Proto jej položím jak skutečně byl. Dva společníci se nepohodly (podíl 50/50). Dohodli se, že spol. A převede u notáře svůj podíl na spol. B. To se událo, ale protože společnost vygenerovala zisk, tak si spol. A ještě nárokoval podíl na zisku (ve výši Kč 50%) např. zisk 500 tis., jeho podíl byl 250 tis. z této částky společnost odvedla 15% srážkovou daň a zbytek vyplatila společníkovi A. společník B nechtěl nic, nechal svůj podíl na zisku ve společnosti. Můj dotaz zní, je vůbec v pořádku, že došlo k vyplacení podílu bývalému spol. A, a nevadí, že spol. B podíl nezískal? jak se to případně zaúčtuje ve společnosti sro?? děkuji Renata

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 28. 02. 2023, 22:18
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Kuchyňské a koupelnové studio objednává do své provozovny 1x týdně čerstvé řezané květiny. Vedle toho je vybaveno i pokojovými květinami. Cílem je skutečnost, aby se zákazníci cítili dobře a to přispělo k jejich pozitivnímu rozhodování. Bylo by možné poradit a napsat, zda se jedná o náklady daňové uznatelné. Jak by to, prosím, bylo u květinové dekorace rozmístěné v hotelu a jak třeba v kanceláři účetní firmy nebo v zubní ordinace (čekárně)?
Děkuji. Zdeňka

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 30. 12. 2022, 23:53
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den. Obracím se na Vás s prosbou o radu. S.r.o. koupilo závod (ordinaci - lékařskou praxi) od F.O. Žádný majetek, žádné pohledávky a závazky, jen dohodnutá kupní cena za přenechanou "kartotéku pacientů". Mám zaúčtovaný nákup 372/221. Ale nevím, kam proúčtovat kupní cenu. Daňově uznatelné odpisy v tomto případě asi nepřichází v úvahu. Moc děkuji za pomoc. J. Suchelová

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 20. 12. 2022, 12:37
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Jsme firma, která zajišťuje přepravu zboží pro naše zákazníky a na to si najímáme dopravce, nejsou to naši zaměstnanci. Máme pár našich kmenových dopravců, kterým bychom chtěli koupit firemní oblečení, aby zákazníci, ke kterým pravidelně jezdí hned věděli, že jsou od nás. Je možné dát takový nákup do daňových nákladů?
děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 21. 10. 2022, 16:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
lze uplatnit slevu na dani v přiznání právnických osob na invalidního zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce.
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 21. 10. 2022, 12:20
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Naše firma uzavřela smlouvu s novým doktorem na poskytování pracovně lékařských služeb, původní smlouvu doktor vypověděl – odešel do důchodu. Aby mohl tento nový smluvní lékař provést periodické prohlídky u všech zaměstnanců, požaduje od každého výpis ze zdravotní dokumentace. Výpis ze zdravotní dokumentace si zaměstnanci musí zajistit od svých praktických lékařů. Za výpis zaplatí 300,- Kč a chtějí ho proplatit od zaměstnavatele. Může zaměstnavatel tyto výpisy zaměstnancům proplatit a dát do daňových výdajů?
Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 10. 10. 2022, 13:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
s.r.o. plátce DPH uzavřela Smlouvu o nájmu nemovitosti na dobu tří let 9/22-8/25. Částka je 100 tis. měsíčně. Dále uzavřela Smlouvu o smlouvě budoucí na koupi nemovitosti v hodnotě 7 mil. Kč s textem že kupní cena bude snížena o uhrazené nájemné. Dále byl uhrazen rezervační poplatek 1.400 tis. Kč. Z toho vychází kupní cena 8/25 na částku 3.400 tis. Kč a po započtení rezervačního poplatku bude doplatek 2.000 tis. Kč. První otázka - rezervační poplatek bude účtován na účet 314 a jak to bude s DPH ( prodávající je rovněž plátce DPH ) ? Druhá otázka - zda je vůbec možné tímto způsoben snížit pořizovací cenu nemovitosti ? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 16. 09. 2022, 10:07
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Doposud jsme uplatňovali odpočet na invalidního zaměstnance v dani z příjmů právnických osob, který pobíral plný invalidní důchod, v roce 2022 přešel do starobního důchodu, ale invalidita stále trvá. Lze uplatňovat dále odpočet na invaliditu, když invalidní důchod už nepobírá. Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 21. 07. 2022, 13:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Vážení dobrý den,

Mám dotaz ke splátkovému kalendáři a potřebovala bych si ujasnit kolik splátek rozpustit do nákladů.
LS kalendář je v počtu na 61 splátek z toho jeden den (24.5.2022) je vyčíslena 1 splátka ve vyšší částce
a ten sám den (24.5.2022) je splátka 2, tedy splátka běžná a další následují. Jedná se mně o to zda počítat splátku 1 a 2 jako jednu splátku a do nákladů rozpouštím tedy 60 splátek (60 měsíců) a nebo počítám splátku 1 a 2 jako dvě splátky a rozpouštím 61 splátek (61 měsíců). Tzn. že v roce 2022 budu mít buď 9 a nebo 8 splátek a v posledním roce 4 a nebo 5.
Doufám že je můj dotaz srozumitelný a děkuji za odpověď k mému dotazu.
Jana

00:00:04 Dobrý den, já vás vítám na dnešním on-line školení, které bude věnováno dani z příjmu právnických osob. Konkrétně si projdeme a můžeme se podívat hned na následující snímek, kde máme obsah dnešního školení nebo osnovu kurzu. V úvodu se podíváme tedy na novely za poslední dva roky, které nám vstoupily do daně z příjmu právnických osob. A potom to gró bude věnováno vlastně daňovému přiznání s tím, že vlastně celou tu dobu budeme transformovat výsledek hospodaření, hospodaření, zjištěný z účetnictví na základ daně. Ano, projdeme si nejprve ten tiskopis. Ano.
00:00:54 Budeme upravovat tedy výsledek hospodaření tím, že si řekneme, které náklady jsou daňově uznatelné, které nejsou daňově uznatelné, případně které výnosy jsou osvobozené apod. Podíváme se i na položky snižující základ daně, na položky odčitatelné od základu daně. Vypočteme si daň, potom ještě budeme uplatňovat slevy na dani. Řekneme si, jak se určují zálohy na daň. A podíváme se i na lhůty a způsoby podání daňového přiznání, protože ty se nám od loňského roku, hlavně ty lhůty se nám trošičku změnily. Přibyla jedna nová lhůta, kdy lze podat daňové přiznání. Takže na to vše se určitě podíváme.
00:01:37 Já už bych tedy se podíval na ty novely. Nejprve tedy ještě trošičku zpátky, půjdeme do roku 2020. Které novely zasáhly oblast daně z příjmu právnických osob, protože když vidíte tu první novelu, to je novela daňového řádu, tak nemohu říkat jen zákon o daních z příjmů, ale ty ostatní, to už jsou čisté novely zákona o dani z příjmu. Ale ještě takto, mám tady jen ty, které se dotkly daně z příjmu právnických osob. Pokud některá novela vyloženě se týkala jen fyzických osob, tak tu tady nemám. Mám tady jen novely daně z příjmu na poli právnických osob.
00:02:23 Ale jak už jsem říkal v úvodu, je ta novela daňového řádu, byl to zákon č. 283/2020 Sb., tam byla spousta změn. A co se týče daňového přiznání, tak jednak tam byly ty lhůty, kdy lze podávat daňové přiznání, ty se nám změnily, a taktéž trošičku sankce a na ty bychom se také podívali. Ano? Sankce za pozdní podání daňového přiznání, za pozdní úhradu daně. Takže to si určitě v závěru taktéž vysvětlíme. Další novela, zákon číslo 299/2020 Sb. odpočet daňové ztráty. Asi víte, že od roku 2020 lze ztrátu uplatňovat i dva roky zpětně, nejen těch 5 let dopředu, jak jsme byli zvyklí.
00:03:13 Na to se určitě podíváme v té oblasti, až si budeme brát odčitatelné položky. Další novela zákona o dani z příjmu, zákon č. 343/2020 Sb., ten se týkal pouze mezinárodního zdanění, když definoval mezinárodní smlouvu a plus k tomu byla nějaká úprava těch ustanovení směrnice ATAD, to bylo to vyhýbání se daňovým rájům, takové ty složité konstrukce. To už raději nebudeme ani připomínat. To se týká opravu těch velkých subjektů, které mají nějaký zahraniční prvek atd. Další novela, zákon č.
00:03:47 386/2020 Sb., reakce na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, jelikož daň z nabytí nemovitých věcí byla daňově uznatelným nákladem, tudíž zmiňovala se v zákoně o dani z příjmu, konkrétně v § 24 odst. 2 písm. ch) poté, co byla uhrazená, se stala daňovým nákladem, tak tím, že zrušená byla tato daň, tak zrušilo se i to, ne celé ustanovení, to ustanovení nám říká, které daně jsou daňově uznatelné a za jakých podmínek. Ale jen část toho ustanovení, která se věnovala právě dani z nabytí nemovitých věcí. Další novela v pořadí, v průběhu roku 2020 byla novela zákona o investičních pobídkách.
00:04:34 Ta se dotkla i z hlediska daně z příjmu těch tzv. pobídkářů, kdo má příslib o udělení investičních pobídek. Takže byly tam upraveny nějaké podmínky, za jakých lze tu slevu uplatnit, ale to se týkalo opravdu jen úzkého okruhu poplatníků, kteří mají investiční pobídky. Poslední novela, která vyšla v roce 2020, vyšla 31. 12. 2020, aby mohla platit už od roku 2021. Tak to je zákon číslo 609/2020 Sb. a byla to poslední nějaká velká přímá novela zákona o dani z příjmu. Spoustu věcí se v ní upravovalo. Tady mám opravdu vybrané jen ty věci, které se týkaly daně z příjmu právnických osob.
00:05:33 Jako první, osvobození příjmů z dluhopisů, které vydaly státy ES nebo EHS, Evropa, všichni tisknou peníze, vydávají, vydávají dluhopisy, aby byli schopni ufinancovat své rozpočty. Takže podpora pro nákup těch dluhopisů je právě to osvobození příjmu, které z těchto dluhopisů přímo plynou. Dále, to se dotýká většiny tedy poplatníků, je zrušení kategorie nehmotného majetku. A co s tím, si vlastně řekneme, když už v zákoně o dani z příjmu není o nehmotném majetku ani čárka.
00:06:15 A to, co se dotkne asi úplně každého tj. vlastně to, že v zákoně o dani z příjmu byla navýšena ta hodnota, od kdy považujeme samostatné movité věci a soubory movitých věcí za hmotný majetek ze 40 000 Kč na 80 000 Kč pro rok 2021 s tím, že tam byla ta možnost si to ustanovení uplatnit už zpětně za rok 2020. Ale my se majetku věnovat budeme, takže podrobně se na to podíváme, jak správně s tím pracovat. Stejně tak si řekneme vlastně, jak a které majetky můžeme odpisovat tzv. mimořádnými odpisy.
00:07:04 Dále, co tato novela upravovala, tak zase ustanovení, které se týkaly směrnice ATAD, tomu vyhýbání se zdaňování v Evropě a zdaňování v daňových rájích, ale o tom se bavit dnes nebudeme. Přinesla novela taktéž stravenkový paušál. O něm si řekneme, jak to vlastně daňově je u zaměstnavatele i u zaměstnance s tím stravenkovým paušálem. A poslední věc bylo zmírnění sankcí poplatníků s investičními pobídkami. Takže to byly novely v průběhu roku 2020 a měli jsme i nějaké novely v průběhu roku 2021, ale byl to volební rok, takže žádné velké změny v zákoně o dani z příjmu nebyly.
00:07:54 Ty, které se nějak dotkly daně z příjmu právnických osob, tak byly vlastně jen celkem tři. Ano. A z toho dvě byly úplně marginální, které se týkaly opravdu jen některých vybraných subjektů. To, co by se mohlo dotknout většiny poplatníků daně z příjmu právnických osob, tak to bylo uvedeno v zákoně číslo 39/2021 Sb. a jednalo se o zvýšení limitu pro uplatnění darů, a to z 10 % na 30 % základu daně, protože máme limitované, jaký objem darů si můžeme uplatnit jako položku snižující základ daně. Standardně je to 10 % základu daně již sníženého o odčitatelné položky.
00:08:38 To znamená o ztrátu, o odpočet na výzkum a vývoj nebo o odpočet na podporu odborného vzdělávání. Takže nám vyšel nějaký základ daně a maximálně jsme mohli uplatňovat 10 % z tohoto základu daně. Dary jako položku snižující základ daně. Pro roky 2020 a 2021 ten limit byl navýšen na 30 % základu daně. Je to jednoznačně vymezeno opravdu jen na tato období, takže musela by být nějaká novela zákona, která by vyloženě to prodloužila dále na ty roky 2022 a dále. Ale zatím je to v zákoně o dani z příjmu opravdu nastaveno, těch 30 %, jen pro roky 2020 a 2021.
00:09:22 Zákon číslo 251/2021 Sb. ten nám opravdu se týkal jen Regionální rady regionu soudružnosti, která byla zrušena a o ní byla jediná zmínka v zákoně o dani z příjmu, když příjmy této Regionální rady byly osvobozeny v § 19, tak to ustanovení tím, že byla zrušena tato instituce, tak byl zrušen i ten paragraf, to písmenko v § 19 odst. 1, které říkalo, že příjmy tady této instituce jsou osvobozeny od daně z příjmu. A poslední novela v roce 2021, zákon č. 353, a ta se týkala osvobození výnosů z dluhopisů emitovaných rezidenty ČR v zahraničí. A to osvobození se týká pouze nerezidentů ČR.
00:10:19 Je to jakási podpora, když, já nevím, třeba i podnik nějaké dluhopisy vydává v zahraničí, tak je to podpora pro ty, kdo si to v zahraničí kupuje, že vlastně je to osvobozené, ty výnosy z těchto dluhopisů. To bylo, co se týká novel pro rok 2021 nebo v průběhu roku 2021 vše. Vidíte, že vlastně, hlavně tedy pořád budeme vycházet v tom daňovém přiznání za rok 2021 z té novely 609/2020 Sb., plus tedy daňového přiznání konkrétně se týká ten první bod, zvýšení tohoto limitu pro uplatnění darů. Ale naštěstí žádné další velké změny nejsou v zákoně o dani z příjmu.
00:11:06 Uvidíme, jak to bude v průběhu letošního roku, potom spíš pro ten příští rok, jestli budou nějaké nové změny, nebo jestli bude úplně nový zákon o dani z příjmu, o kterém se mluví už taktéž asi 10 let. Uvidíme. Tak, jdeme tedy do přiznání k dani z příjmu právnických osob. Přiznání, ten vzor, který máte použít pro rok 2021 nebo ten, kdo má hospodářský rok, tak pro zdaňovací období, které započne v roce 2021, tak to je vzor č. 32. Tady máte vlastně odkaz, kde ho najdete, ten vzor na stránkách České daňové správy.
00:11:46 Buď přímo tam si ho můžete zajistit, nebo většina účetních programů nebo přímo existují programy na vyplňování daňových přiznání, tak samozřejmě tam ten vzor je taktéž nahrán. Lze získat i v tištěné podobě ten tiskopis daňového přiznání. Ale my víme, že se daňové přiznání podává elektronicky, takže ten tiskopis je víceméně zbytečný. Snad jen pro poplatníky, kteří jsou veřejně prospěšní poplatníci, tak ti mohou nadále podávat daňové přiznání v tištěné, na tom tištěném formuláři, tak pro ně pořád ještě vydává finanční správa tištěný formulář.
00:12:36 Ale pro ty běžné poplatníky daně z příjmu právnických osob už je zbytečný. Jinak, ten formulář se jako takový nezměnil. Pořád vypadá stejně, tak jak jste byli na něho zvyklí v minulosti. Co se změnilo? Mimo pár drobností je nová příloha k řádku č. 11. Řádek č. 11 na úvodní straně, tam zatrhnete, zda byla přiložena účetní závěrka k daňovému přiznání, což ve většině případů bývá. Ano. A ta příloha č. 11 tj. žádost o zveřejnění vlastně účetní závěrky ve Sbírce listin veřejného rejstříku. Ano.
00:13:24 Takže od roku 2021 můžete tu povinnost, že musíte zveřejňovat účetní závěrku, můžete přenést na správce daně, protože stejně tu účetní závěrku, tzn. výkaz zisku a ztráty, rozvahu, přílohu, to předáváte správci daně. A v té žádosti potom zatrhnete, který z těch dokumentů té účetní závěrky chcete, aby za vás správce daně zveřejnil. Máte tu možnost. Ano, nemusíte vy posílat na obchodní rejstřík ty dokumenty. Udělá to za vás správce daně. Ale tady si uvědomte dvě věci. První věc je, že k daňovému přiznání je jedna z povinných příloh té účetní závěrky i výkaz zisku a ztráty.
00:14:11 Ale pozor, ten nemusíte zveřejňovat. Ano. Takže tam ten nezatrhujte. Kdybyste chtěli jen rozvahu a přílohu k účetní závěrce, případně ještě cash flow nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Pokud máte tu povinnost tohle sestavovat, tzn. že jste povinně auditováni. To je jedno. Ano? To jsem chtěl upozornit na ten výkaz zisku a ztráty, že ten zveřejněný být nemusí, takže není důvod, proč ho zveřejňovat a odkrývat před veřejností, jak se vám dařilo nebo nedařilo. A druhá věc je, že ta povinnost to zveřejnit je vždy do konce následujícího roku.
00:14:52 Takže povinnost zveřejnit účetní závěrku za rok 2021, kdo má kalendářní rok je do 31. 12. 2022. Ale když to podáte tomu správci daně v tom daňovém přiznání a zatrhnete to v příloze k tomu řádku č. 11, že chcete zveřejnit, tak on to udělá, má v zákoně napsané neprodleně, takže lze určitě počítat s tím, že to bude tak do 30 dnů od podání daňového přiznání. Ano. Takže budete to mít zveřejněno brzo. Ano. Dříve než tedy rozhodně k tomu 31. 12. 2022, takže je na zvážení, jestli si chcete usnadnit práci a nechat to na správci daně, ať on za vás zveřejní.
00:15:37 Ale počítejte s tím, že to tedy bude zveřejněno opravdu brzy. A upozorňuji na to, že nemáte povinnost zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Tak jdeme dále. Ten tiskopis už jsme si prošli a teď se podíváme na základ daně. Vlastně to, co jsem říkal na úvod, my se budeme dnes celý den snažit výsledek hospodaření před zdaněním (to je ten dvouhvězdičkový výsledek hospodaření, výsledek hospodaření před zdaněním) přetransformovat na základ daně. Takže vycházíme samozřejmě, jak jsem říkal, z výsledku hospodaření, ale bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.
00:16:23 Pokud je někdo povinen takto vést účetnictví, pokud někdo uplatňuje metodu komponentního odpisování, to znamená, že má jen majetek, ale z toho má vyčleněnou nějakou část, kterou odpisuje jinak, jiným způsobem než zbytek majetku, tak taktéž bez vlivu účetní metody komponentního odpisování. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, ať jsou to poplatníci daně z příjmu právnických osob, to mohou být někteří veřejně prospěšní poplatníci, tak ti vlastně vycházejí z rozdílu mezi příjmy a výdaji. A u poplatníka, který ale je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady.
00:17:06 To je vlastně definice toho základu daně, rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. výsledek hospodaření a s tím, že když vede účetnictví, tak příjmy jsou výnosy a výdaji jsou náklady. Základem daně je potom rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených. Samozřejmě ty se vyjímají z toho osvobozeni od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Vy víte, že musíte respektovat věcnou a daňovou souvislost.
00:17:43 To znamená, když třeba byste už náhodou měli uzavřený rok 2021, myslím účetně uzavřený, třeba i podané daňové přiznání, valná hromada schválila výsledek hospodaření a najednou by se objevila nějaká třeba výnosová faktura v tom roce 2022, která patří do roku 2021 a už ji tam nelze zaúčtovat, protože výsledek hospodaření už byl schválen na valné hromadě, tak potom musíte podat, když se jedná o výnosovou fakturu, tak musíte podat dodatečné daňové přiznání. Ano. A ty výnosy zdanit za rok 2021. Nemůžete je nechat v roce 2022.
00:18:23 Vy je tam zaúčtujete, protože nemáte jinou možnost, ale za rok 2022 neovlivní základ daně, musíme podat dodatečné daňové přiznání. A ten rozdíl se upraví potom podle zákona o dani z příjmu. A tím základním ustanovením v zákoně o dani z příjmu, které nám upravuje výsledek hospodaření na základ daně, tak to je § 23 odst. 3 písm. a), b), c). Pod těmi písmenky je vždy několik příkladů a podle toho, pod jakým písmenkem je ten příklad, tak potom buď, pokud je to písm. a), tak se výsledek hospodaření zvyšuje. Pokud je to písm. b), tak se snižuje.
00:19:13 A pokud je to pod písm. c), tak má možnost ten poplatník snížit výsledek hospodaření. Takže rozdíl mezi b) a c) je v tom, že když nastane nějaká situace pod b), tak se musí snížit výsledek hospodaření. Když pod c), tak je to na zvážení toho poplatníka, zda bude, nebo nebude snižovat výsledek hospodaření. Vidíte řádky daňového přiznání, kde se objeví ty jednotlivé částky v závislosti na tom zda se zvyšuje nebo snižuje výsledek hospodaření. Potom ještě v § 23 odst. 4 máme uvedené částky, které se do základu daně nezahrnují, a ty potom uvádíme v řádcích 120, 130 nebo 140.
00:19:55 To si ještě řekneme, protože jdeme se podívat konkrétně do těch jednotlivých ustanovení. Nejprve tedy částky, o které se výsledek hospodaření zvyšuje. Jako první máme neoprávněně zkracující příjmy. To jsou takové třeba příjmy, které nebyly zaúčtovány a měly být zdaněny. Typickým příkladem jsou třeba tzv. ceny obvyklé mezi spojenými osobami. Spojené osoby máme definovány v § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmu.
00:20:30 Jsou to takové, buď které jsou kapitálově propojeny s více jak 25 % podílu na základním kapitálu nebo personálně propojené tzn. třeba společník, jedna ta osoba fyzická je společníkem jak v jedné, tak u druhé s. r. o. nebo i jednatel je jednatelem v jedné i v druhé s. r. o. Takže i takto personálně mohou být spojeny. A tito poplatníci jsou povinní z hlediska zákona o dani z příjmu spolu obchodovat za ceny obvyklé, ano, ty, které jsou obvykle běžné na trhu.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.