Cestovní náhrady 2020
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
22.4.2020 (St)
3 h 24 min.
RNDr. Ivan Brychta

Cestovní náhrady 2020

O školení
Přepis
Dotazy 7
Školení se zaměřuje na problematiku vyplácení náhrad cestovních výdajů v roce 2020, a to ve vazbě daňová pravidla (tak, aby náhrada přijatá zaměstnancem nebyla předmětem zdanění a zaměstnavatel měl daňově účinný náklad). V rámci výkladu budou zdůrazněny novinky v roce 2020 (nové sazby, náhrada za použití elektromobilu). Cílem je komplexní rozbor problematiky poskytování cestovních náhrad ve vazbě na úpravu v zákoníku práce a na související pravidla v zákoně o daních z příjmů, v účetních předpisech a v zákoně o dani silniční.

Obsah školení

  • Obecné vymezení problematiky cestovních náhrad (kdy lze poskytnout, důležité pojmy a definice jako pravidelné pracoviště, místo výkonu práce, postup u státních organizací a u ostatních zaměstnavatelů apod.).
  • Poskytované náhrady cestovních výdajů ve vazbě na zákon o daních z příjmů a pojistné zákony (pohled zaměstnance i zaměstnavatele).
  • Jízdné a náhrady jízdních výdajů na pracovních cestách (změna sazeb, dokládání spotřeby při použití vlastního automobilu, vč. postupu u elektromobilu, silniční daň, praktické výpočty, jízdné v případě přerušení pracovní cesty nebo při návštěvě rodinného příslušníka).
  • Stravné při tuzemských a zahraničních pracovních cestách (změněné sazby, pravidla pro krácení stravného, postup při zajištění bezplatného stravování, kurzový přepočet z pohledu cestovních náhrad a účetnictví, kapesné).
  • Další cestovní náhrady (za ubytování, vedlejší výdaje, při dočasném přidělení, přemístění či přijetí zaměstnance do zaměstnání, práce v zahraničí).
  • Speciální postupy při poskytování cestovních náhrad (přerušení pracovní cesty, paušalizace náhrad a jiné).
  • Související daňová problematika (cestovní náhrady x silniční daň).
  • Zdůraznění změněných sazeb cestovních náhrad v roce 2020 a novinky v případě použití elektromobilu.
  • Odpovědi na dotazy.

Komu je školení určeno

  • Pracovníci, kteří se zabývají zpracováním cestovních příkazů (jejich kontrolou, účtováním apod.) a vyplácením cestovních náhrad, ale též pro osoby, které rozhodují o vyslání zaměstnanců na služební cesty a potřebují znát správnou metodiku postupu.
  • Přínosné jak pro úplné začátečníky (pro komplexnost rozboru), tak pro účastníky s delší praxí (řešení komplikovanějších situací, odpovědi na dotazy).

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Auto v majetku s.r.o., ale není po celý rok využito, stojí v garáži. Musí se z něho platit daň silniční?
2) Když zaměstnanec ztratí jízdenku a výši jízdného doloží pouze svým čestným prohlášením, pak se vždy jedná o nedaňový náklad pro zaměstnavatele?
3) V s.r.o. uzavřena smlouva s "Uber", kdy zaměstnanci využívají jízdu taxíkem prý na služební jednání. Mám k zaúčtování pouze fakturu - mohu dát jaké daňový náklad? Mám k tomu chtít alespoň nějaký soupis kdo-kam-jednání s kým?
4) 8.2 - o jaké mezinárodní smlouvy se prosím jedná? Můžete nějakou konkrétní sdělit?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

jakou výši stravného může dańově uplatnit OSVČ při zahraniční prac. cestě, která má i tuzemskou část - když nárok na tuzemské stravné vzniká až po 12 hodinách?

Za odpověď děkuji Jitka

Bod agendy:daňově uznatelné stravné u zahraniční pracovní cesty OSVČ

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Opravdu ostatní zaměstnavatelé nemusí krátit "diety" zaměstnancům při prokazatelném přijetí např. obědu při služební cestě ?
2) Musí si udělat vyúčtování CP TOP management, když jezdí na skupinové jednání mimo závod. Argumentují, že mají všechno uhrazené (jídlo, hotel), a proto již nechtějí nárok za stravné, kapesné. Nedaří se mi je donutit, aby si to vyúčtovali.
3) Máme učitele, kteří dojíždí do práce třeba 50 km, již kolikrát se nám stalo, že měli seminář v místě bydliště, kde bude začátek pracovní cesty? Děkuji
4) V pracovní smlouvě je uvedeno místo výkonu práce budova školy, ale někteří jezdí vyučovat i na odloučené pracoviště do vedlejší obce. Náleží i v tomto případě zaměstnancům cestovné? Děkuji
5) Mají IČAŘI nárok na dietu? Děkuji
6) Dobrý den, mohou být určena dvě místa výkonu práce? Např. Kopřivnice a Ostrava a k tomu pravidelné pracoviště Kopřivnice? Jedná se o s.r.o. - nestátní zdravotnické zařízení. V Kopřivnici je sídlo firmy (kancelář) a v Ostravě je ordinace. Děkuji.
7) Omlouvám se, ale bylo by možné vysvětlit co znamená "nemůže-li se zaměstnanec stravovat obvyklým způsobem"
8) Jednatel a společník s.r.o. má zároveň i zaměstnaneckou smlouvu. Má nárok na běžné náhrady ze služební cesty jako zaměstanec? Není nutná ještě smlouva o výkonu funkce a valná hromada, která mu schválí sl.cesty?
9) K zaúčtování dostávám pouze jízdenku vlakem na které je uvedené, že cesta byla za účelem jednání se společností A. Nemusí být cesťák? Nežádá proplacení stravného. Je možné takový doklad zaúčtovat na "512" jako daňově uznatelné cestovní náklady?
10) Zaměstnanci jezdí každodenně do firem, které jsou mimo místa pracoviště, odpracuji zde celou směnu, tj. více než 5 hodin. Náleží jim denně stravné? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
zítra budu s Vámi absolvovat webinář k cestovním náhradám.
Ráda bych se zeptala, jak by měly být správně vyplaceny náhrady v následujících případech:
1.případ:
5:00 odjezd z Prahy
08:30 přejezd hranice na Slovensko
9:30 -11:00 zákazník
12:00 přejezd hranice do CZ
15:30 příjezd Praha

2.případ
5:00 odjezd z Prahy
08:30 přejezd hranice na Slovensko
9:30 -11:00 zákazník
15:00 přejezd hranice do CZ
18:30 příjezd Praha

Předem moc děkuji za zodpovězení dotazu.
Zeinerová

Bod agendy:Zahraniční stravné

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
jednočlenné s.r.o. Malá realitní kancelář. Jednatel výkon funkce vykonává bezplatně. Je zaměstnán na DPP na pozici realitního makléře s měsíční odměnou 10 000 Kč měsíčně. Vyplácí si cestovní náhrady za použití soukromého automobilu. Měsíčně v průměru cca 10 000 Kč.

Evidenci pracovních cest vede v knize jízd. Je nutné k prokázání nároku na cestovní náhrady vypisovat cestovní příkaz?
(stejná osoba cestu schvaluje i vykonává)

Pokud je nutné vypisovat cestovní příkaz je možno souhrnně např. jednou za měsíc pro např. 50 jízd? Jaké náležitosti musí cestovní příkaz splňovat?

Je nutné nějakým způsobem rozlišovat, kdy pracovní cestu vykoná jako jednatel a kdy jako zaměstnanec na DPP?

Děkuji
Bod agendy:cestovní náhrady jednatele

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Co ta 1/3 ALE...
2) 4.5. typ C náleží mi tedy jak tuzemské, tak i zahraniční stravné?
3) Zaměstnanec s.r.o. chce využít ke sl.cestě auto manželky, která ho má ovšem na svoje IČO.Je postup stejný jako u využití auta osobního, platí s.r.o. také daň silniční když jí platí manželka na IČO? Lze využít v přiznání DPPO paušální výdaj 5 tis.Kč?
4) Ubytování ke sl.cestě do zahraničí placeno kartou z firemního účtu a tudíž toto není součástí vyúčtování SC. Faktura za ubytování i úhrada- použije se zde pro přepočet pouze účetní kurz nebo je nutné použít kurz pro služební cestu?
5) Může cesťáky vyplynovat záměstnanec na DPČ DPP?
6) U vyúčtování jízdného MHD služebně - nemusí být jízdenky a stačí jen nějaký seznam za jakým účelem jízdné?
7) Faktura za ubytování na služební cestě musí znít na s.r.o. nebo může být na jméno zaměstnance?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
zaměstnanec předložil dodatečně již po uzavřeném vyúčtování pracovní cesty (cestovního příkazu) doklad za úhradu výpůjčky auta na pracovní cestě v zahraničí. Jaký je správný postup? Proplatíme doklad pokladnou samostatně (pokud je již cestovní příkaz vyúčtován) nebo musíme otevřít vyúčtování cestovního příkazu? Jak tedy postupovat i při přepočtu měny? Pokud budeme proplácet doklad samostatně, použijeme kurz z původního vyúčtování cestovního příkazu, kdy byl použit kurz ze dne vyplacení zálohy nebo lze použít kurz ze dne vystavení dokladu za vypůjčené auto?
Děkuji
Bod agendy:Další cestovní náhrady

00:00:03 Tak dobrý den, doufám, že mě také všichni vidíte a slyšíte, takže nám nic nebrání v tom začít s výkladem webináře Cestovní náhrady 2020. Tak a co nás čeká. Čeká nás, čeká nás to, co tady vidíte na první obrazovce. Je to devět kapitol. V první kapitolce si vymezíme cestovní náhrady z pohledu zákoníku práce a také pochopitelně se podíváme na vztah k daňovým zákonům a k pojistným podvodům. V druhé kapitolce potom bude obecné vymezení cestovních náhrad a společné definice jako pravidelné pracoviště, místo výkonu práce, apod.
00:00:49 No, a potom už začneme probírat jednotlivé cestovní náhrady, čili kapitola tři Stravné při tuzemských pracovních cestách, kapitola čtyři Stravné při zahraničních pracovních cestách, kapesné k tomu přidáme v páté kapitole, potom se budeme věnovat záloze na pracovní cesty a nějakým kurzovým přepočtům, kdy je to složité obzvlášť, když cestujete do zahraničí. Potom máme šestou kapitolu Náhrady jízdních výdajů, sedmička Ostatní cestovní náhrady, no, a potom ještě ostatní speciální ustanovení a další souvislosti, což je například paušalizace v kapitole osm.
00:01:25 No a v kapitole devět budou cestovní náhrady ve vztahu k dani silniční. Já se vždy snažím do webináře zařadit novinky a barevně je zdůraznit, takže pokud narazíme na nějakou novinku tak, jak vidíte, tak text bude rozlišen tak, že původní znění bude modře a nové znění bude červeně, ale musím rovnou říci, že pro rok 2020 jsou jedinými novinkami jako každoročně změněné sazby cestovních náhrad a to jak při tuzemských pracovních cestách, tak i při cestách zahraničních. Takže vzhůru na kapitolu číslo jedna. Co tedy probereme.
00:02:07 Probereme, jaké předpisy upravují cestovní náhrady, probereme ty základní pojmy jako rozlišení zaměstnavatelů, no a také připomenu daňový režim, vztah k pojistnému, vše si ukážeme na příkladech. No a ještě tady mám speciální kapitolku 1.4, tím bych chtěl tak trošku předejít vašim dotazům, protože často se ptáte, zda je možné, aby při vyplácení cestovních náhrad, respektive stravného, byl ještě nárok na příspěvek na závodní stravování například tím, že obdržíte stravenku. Takže to nás čeká v kapitolce 1.4. Pojďme tedy na předpisy upravující cestovní náhrady.
00:02:49 Takže věřím, že nemusím sáhodlouze opakovat, že je to především zákoník práce. Máte tady uvedeny ty obecné § 151 až § 189, kde se vymezení cestovních náhrad objevuje. Z toho ale bych speciálně upozornil na devět §, je to od § 173 do § 181, kde je speciální postup pro tzv. státní organizace. Já ten pojem budu tady říkat ještě mnohokrát, protože státní organizace mají určitým způsobem zastropovány jednotlivé cestovní náhrady, a pokud tedy jste tou státní organizací, tak byste měli toto omezení shora akceptovat a nesmíte zaměstnancům vyplácet náhrady vyšší.
00:03:36 Nicméně pokud jste podnikatelský subjekt, nepatříte do toho okruhu státních organizací tak, jak si dále budeme připomínat, tak pokud byste vyplatili svým zaměstnancům vyšší cestovní náhrady, než by v daném okamžiku mohli dostat zaměstnanci státních organizací, tak to navíc budete muset těm vašim zaměstnancům dodaňovat. Takže těmi speciálními postupy pro státní organizace se víceméně, i když nepovinně, řídí jakýkoliv zaměstnavatel, i když není státní organizací. Nicméně to si všechno ještě zopakujeme několikrát a podrobněji.
00:04:11 Nyní bych ještě chtěl říci ustanovení tří §, § 346, jak tady vidíte písm. c), říká, že zaměstnanec nemůže zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout mu náhradu výdajů příslušejících v souvislosti s výkonem práce. To znamená, zaměstnanec nemůže říci, milý zaměstnavateli, já tu cestovní náhradu nechci.
00:04:34 Pochopitelně pokud zaměstnanec nepředá všechny podklady k vyúčtování pracovní cesty, tak zaměstnavatel neví, v jaké výši mu má tu náhradu poskytnout, ale musí se snažit toho zaměstnance donutit, aby tedy nějaký ten cesťák odevzdal, protože ta povinnost na straně zaměstnavatelé tady je a jedině, že by došlo k promlčení, což tedy je nějaká ta obecná tříletá promlčecí lhůta, tak potom by ten zaměstnavatel po této době už proplatit ty náhrady nemusel, ale jinak obecně ta povinnost je. No, a potom tady máme ještě ustanovení § 1a odst. písm. a)
00:05:15 1a § 18, které určitě tady zdůrazňuji, ono to platí obecně, je to napsáno obecně pro celý zákoník práce a to, že je tady jakási zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, kdy se říká, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, tak se použije výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
00:05:39 Já si myslím, a nakonec to uvidíte i na příkladech, v oblasti cestovních náhrad je těch sporných výkladů, sporných okamžiků poměrně hodně, takže pokud zákon neříká něco jednoznačně, tak já se vždy odkazuji na § 18 a říkám, v takovémto případě byste měli použít výklad pro zaměstnance ten nejpříznivější. Takže to byl úvod a teď se podívejme na ještě prováděcí předpisy k zákoníku práce. Jak tady vidíte, jsou to tři předpisy, dvě z toho jsou vyhlášky. Červený text značí, že byly novelizovány pro rok 2020.
00:06:19 Je to vyhláška upravující sazby zahraničního stravného, kterou vydává ministerstvo financí, a potom vyhláška vydávaná ministerstvem práce a sociálních věcí, která upravuje sazby pro tuzemsko. My pochopitelně to porovnání těch změn oproti roku 2019 potom budeme probírat, až se dostaneme k těm jednotlivým sazbám.
00:06:44 Takže tady jen obecně bych chtěl říci, že zákoník práce přímo v § 189 říká, že ať už ministerstvo financí v případě toho zahraničního stravného, anebo ministerstvo práce a sociálních věcí v případě toho tuzemského stravného, je povinno tu vyhlášku aktualizovat každoročně a potom také i v průběhu roku v případě, že by se ty ukazatele pohnuly o více než + - 20 % oproti tomu stávajícímu stavu. Nicméně za tu dobu, co se toto takto praktikuje pomocí vyhlášek, ještě nedošlo k tomu, že by byla nějaká mimořádná aktualizace v průběhu roku.
00:07:26 Zatím jsou vždy jen ty aktualizace, které platí standardně pro daný kalendářní rok, jak tady vidíte vyhláška 310/2009 pro rok 2020 v případě sazeb zahraničního stravného a vyhláška číslo 358/2019 pro rok 2020, která upravuje ty sazby pro tuzemské pracovní cesty. Potom tady máme ještě nařízení vlády číslo 62/1994, které má pro někoho takový archaický název o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací.
00:08:03 Pokud se vám bude zdát, že je to skutečně jen pro nějaké ty státní organizace, řekněme pro zastupitelské úřady státu, atd., tak pochopitelně máte pravdu, primárně to nařízení vlády bylo takto koncipováno. Nicméně vzhledem k tomu, že přístup k zaměstnancům by měl být rovný, ať je to zaměstnanec nějakého konzulátu ČR někde v Africe nebo ať je to nějaký zaměstnanec řekněme obchodní korporace, který jede do té Afriky na pracovní cestu, tak ti by měli mít ty náhrady poskytované v podstatě podle stejných pravidel.
00:08:41 Takže toto nařízení lze použít i v případě, že máte trvale vyslaného vašeho zaměstnance k práci v zahraničí, ale k tomu se také ještě dostaneme, až toto budeme probírat potom dále podrobněji. V dolní části obrazovky potom vidíte důležitá ustanovení z hlediska zákona o daních z příjmů. Je tam § 6 odst. 1,
00:09:04 který vymezuje příjmy zdaňované jako příjmy ze závislé činnosti, a tady je potřeba říci, a budeme to potom ještě zdůrazňovat, že všichni, kteří mají příjmy, které jsou zdaňované jako příjmy ze závislé činnosti, mohou potenciálně mít stejné výhody, pokud jim jsou vypláceny cestovní náhrady, protože, jak tady vidíte, § 6 odst. 7 říká, že cestovní náhrady jsou vyloučeny ze zdanění zaměstnanců, čili nejsou předmětem daně. No a zaměstnanec z hlediska zákona o daních z příjmů, ten je upraven v § 6 odst. 2,
00:09:43 kdy se říká, že ten, kdo pobírá příjmy ze závislé činnosti, je označován jako zaměstnanec, a ten, kdo mu je vyplácí, ten plátce těch příjmů je označován jako zaměstnavatel. No a ještě tady mám poslední zmínku, § 24 odst. 2 písm. zh) hovoří o daňové uznatelnosti náhrad cestovních výdajů u zaměstnavatele. My si to všechno připomeneme na příkladu, ale já bych napřed ještě řekl pár vět k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Než se tam ale dostaneme, tak bych měl vymezit ten pojem státní organizace, který v zákoníku práce nenaleznete. Je uveden v § 109 odst. 3
00:10:24 a v podstatě ten § říká, u kterých zaměstnavatelů se zaměstnanci odměňují nikoliv mzdou, ale platem, ale v podstatě jsou to všechny organizace, které mají něco společného se státem, takže když se na to podíváte, tak ten název státní organizace je poměrně přiléhavý. Patří tam stát a územně samosprávné celky jako třeba kraje, obce, atd., patří tam i státní fond, patří tam jakákoliv příspěvkovka, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz, z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů.
00:11:10 Patří tam také školské právnické osoby zřízené jak ministerstvem školství, mládeže či tělovýchovy nebo také krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona. No a patří tam také regionální rada soudržnosti. Kdo tam nepatří. Tak určitě tam nepatří státní podnik, i když byste řekli, že státní podnik podle své definice je státní organizací, tak v tomto výčtu není uveden, takže ten se neoznačuje jako státní organizace.
00:11:39 My, když to budeme probírat, tak když budu hovořit o státních organizacích, tak tedy z hlediska cestovních náhrad jsou to ti zaměstnavatelé, kteří mají povinnost poskytnout cestovní náhradu nějakým způsobem omezenou shora. Ostatní zaměstnavatelé jsou zaměstnavatelé, kteří nejsou státní organizací, takže jsou to například podnikatelské subjekty, s.r.o., a.s., ale i fyzické osoby, které v rámci svého podnikání někoho zaměstnávají, a budu tyto dva druhy zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců důsledně rozlišovat.
00:12:15 No a teď už se můžeme podívat, jak je to tedy s tím daňovým režimem trošičku podrobněji a můžeme se také podívat na režim pojistného spolu s příkladem. Takže nejprve daňový režim. Tak § 6 odst. 7 písm. a) říká, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují, předmětem daně dále nejsou náhrady cestovních výdajů. Jenomže u těch náhrad cestovních výdajů je to trošičku omezeno.
00:12:45 Je to tehdy, pokud jsou poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, čili nemusí to být jen ten klasický zaměstnanec, ale kdokoliv, kdo má příjem ze závislé činnosti, což si ještě připomeneme potom trošičku podrobněji v dalším. No, a potom je tady jedno omezení, že ty vyplácené náhrady cestovních výdajů nebudou předmětem daně, neplatí pro jakoukoliv výši těch vyplácených cestovních náhrad, ale je to pouze do výše, která je stanovena nebo umožněna zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v tom § 109 odst. 3,
00:13:28 čili jak jsme si je nazvali, pro ty státní organizace. Takže pouze, když dostane zaměstnanec vyplaceno tolik, kolik by dostal v té samé situaci zaměstnanec státních organizací, tak bude moci říci, že ty cestovní náhrady pro něj nejsou předmětem daně. Já v této souvislosti ještě říkám ten druhý odtrh v rámci § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů a to jest, že předmětem daně není ani hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách.
00:14:06 Takže ať vám zaměstnavatel na té pracovní cestě zaplatí oběd za 5 000 korun, nebo ať vám třeba zaplatí oběd za 50 korun, na ceně to prostě nezáleží a ten příjem zaměstnance není předmětem daně.
00:14:24 Jak tady vidíte, vůbec se neváže, kdo ten oběd zaměstnanci zaplatil, jestli to byl zaměstnavatel, který je státní organizací, nebo ostatní zaměstnavatel a není zde, jak říkám, žádný limit, ale budeme si říkat, že potom je omezeno poskytování řekněme toho stravného, protože když je nějaké bezplatné jídlo charakteru snídaně nebo oběda poskytnuto zaměstnancům, tak se musí u státních organizací povinně, u ostatních zaměstnavatelů je to dobrovolné, snížit ta výše nárokového stravného. Dále je tady řečeno, že jiné a vyšší náhrady než stanoví zákoník práce, jsou zdanitelným příjmem.
00:15:10 No a ještě se podívejme na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Takže máte tady odkazy na zákon o pojistném na sociální zabezpečení a zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Je to poměrně jednoduché, když se podíváte do těch příslušných §, co je vyměřovacím základem zaměstnance, tak zjistíte, že to je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. To znamená, že jestliže vyplácím cestovní náhradu, která není předmětem daně z příjmů, tak zároveň mi nevstupuje do vyměřovacího základu.
00:15:50 Pokud bych vyplácel cestovní náhradu vyšší, než mohou dostat zaměstnanci státních organizací, která by v té vyšší částce byla předmětem daně z příjmů, tak by potom vstoupila i do vyměřovacího základu zaměstnance. Takže dá se říci, že ten režim sociálního a zdravotního pojištění nám kopíruje daňový režim těch cestovních náhrad. Všechno si to ukážeme i na příkladu, ale než tomu tak bude, tak ještě tady vidíte na začátku tohoto dalšího obrázku odkaz na daňový režim v případě zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnance podle zákoníku práce.
00:16:32 Tady se říká, že náhrady cestovních výdajů jsou daňově účinné do výše stanovené zvláštním předpisem, čili to, kolik nám umožňuje zákoník práce. No a teď se podívejme na tuzemskou pracovní cestu a ukažme si všechno na příkladu. Jak tady vidíte, zadání říká, že se jedná o jednodenní pracovní cestu v roce 2020 trvající 8 hodin. Postup se dělí podle toho, zda je zaměstnavatelem státní organizace, kdy, i když jsme ještě to tuzemské stravné neprobírali, platí, že státní organizace by měla poskytnout stravné v rozmezí 87 až 103 korun.
00:17:15 Pokud bude poskytovat stravné jiný zaměstnavatel, tak má stanoven minimální limit 87 korun, ale shora není limitován. No a už se můžete podívat dole na tabulku, kde státní organizace mám označeny zkratkou SO a ostatní zaměstnavatelé zkratkou Ostatní. Když se podíváte do druhého sloupečku a do třetího sloupečku, tak tam jsme počítali variantu, kdyby jak státní organizace, tak i ostatní zaměstnavatelé poskytli u této pracovní cesty danému zaměstnanci buď 87 korun coby tedy to stravné, anebo 103 korun.
00:18:00 Jak tady vidíte, tak zaměstnanec nebude v této variantě nic danit, protože se vejde do toho limitu pro státní organizace. Pojistné se tím pádem z toho také neodvede ani sociální, ani zdravotní, no a zaměstnavatelé v tom rozmezí 87 až 103 korun budou mít bez problémů daňově účinný náklad. Když se podíváte na ty dva sloupečky nejvýše vpravo, tak tam vidíte variantu, kdy zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci 200 korun. Tady už nelze ty podmínky hodnotit stejně u ostatních zaměstnavatelů jako u státních organizací.
00:18:41 Sice z hlediska zaměstnance a jeho zdanění je to stejné, těch 200 korun je nadlimitních, takže to, co je nad tu horní mez 103 korun, se musí zdanit jak u zaměstnance, který je z té podnikatelské sféry například, tak u zaměstnance, který je státní organizací. No a co se zdaní, z toho se také odvede pojistné, ale jak tady vidíte na tom posledním řádku, tak daňově účinný náklad bude pouze u toho podnikatelského subjektu. Státní organizace nemůže mít vyšší daňově účinný náklad než 103 korun, takže těch zbylých 97 korun bude daňově neúčinných.
00:19:21 No a nyní bych měl říci ještě něco navíc, abych tak trošku předešel i vašim dotazům. Ten § 24 odst. 2 písm. h) se skutečně týká daňově účinných nákladů v případě zaměstnavatele zaměstnávajícího zaměstnance podle zákoníku práce.
00:19:43 Budeme si za chviličku říkat, že cestovní náhrady se dají poskytnout také například jednateli s.r.o., atd., ale tady už vztah s jednatelem s.r.o. se v žádném případě neřeší skrze zákoník práce, tam je k tomu nutná smlouva o výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích a ta smlouva o výkonu funkce tak, jak je nastavena v zákoně o obchodních korporacích, předpokládá, že vše, co v ní bude zaměstnanci slíbeno, bude také potvrzeno valnou hromadou třeba u toho s.r.o. jako nejvyšším orgánem toho s.r.o.
00:20:24 To znamená, že kdybyste chtěli vyplácet cestovní náhrady jednateli s.r.o., tak byste museli tu možnost mu zakotvit ve smlouvě o výkonu funkce a tu smlouvu o výkonu funkce by musela posvětit valná hromada.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.