Celní předpisy 2022 II
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
28.11.2022 (Po)
3 h 32 min.
Marek Reinoha

Celní předpisy 2022 II

O školení
Přepis
Dotazy 6
Celní kodex Unie změnil od května 2016 pravidla dovozu a vývozu zboží v Evropské unii. Týkají se každého dovozce, vývozce i celního zástupce, nejvíce však držitelů povolení celních režimů a zjednodušených postupů.Účastníci semináře budou seznámeni s aktuální podobou pravidel zahraničního obchodu.

Obsah školení

  • Rekapitulace základní legislativy a základních pojmů celního práva
  • Celní režimy: - druhy celních režimů - vysvětlení jednotlivých celních režimů - podmínky propuštění
  • Zjednodušené postupy v celním řízení
  • Celní dluh:
  • - vznik celního dluhu, formy úhrady apod. - ulehčení platby (odklad, posečkání, splátky)
  • Zajištění celního dluhu
  • Zjednodušené postupy v celním řízení
  • Celní přestupky a celní delikty
  • Osvobození dovozu od cla

Pro koho je školení určeno

Seminář je určen účetním, dovozcům a vývozcům zboží mimo území EU, provozovatelům celních ekonomických režimů včetně celních skladů, pracovníkům poradenských firem.

Související události

Štítky

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (31)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 17. 12. 2025, 14:40
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den prosím o odpověď. Připravujeme nabídku pro zákazníka v USA. Jde o to, že naše společnost by vyrobila jednoúčelový stroj pro automobilový průmysl v hodnotě 5-10 mil. Kč, dovezla ho do USA za použití incoterms DAP. Zajímá mě, jak to bude se clem v USA a v ČR při vývozu. Jak to bude s DPH? Potřebovala bych to zakomponovat do nabídky ceny. Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 18. 10. 2023, 09:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
naše mateřská společnost v PL chce použít celní režim 42 na proclení našich společných dovozů od čínských dodavatelů. Chtějí proclít zboží v PL a následně nám fakturovat náklady s tímto spojené. Víc informací o celém procesu bohužel nemám. Co to bude obnášet pro naši společnost? PL společnost musí proclít svým jménem, nebo může mít plnou moc nás zastupovat? Bohužel nemáme s tímto celním režimem žádné zkušenosti.
Děkuji za odpověď, případně radu, kde hledat relevantní informace.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 01. 12. 2022, 15:24
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, naše s.r.o. nakupuje část materiálu v Číně. Hodnota materiálu např. 3700 USD. Ojediněle se nám stává, že dopravu zajišťuje zahraniční firma se sídlem ve Velké Británii (UK). V tomto případě se s firmou nemůžeme vůbec domluvit na tom, aby nám zaslali Celní prohlášení o propuštění do režimu, odmítají sdělit jakékoliv informace o způsobu dopravy (letecky, lodí), pošlou jen fakturu - tax invoice, kde je pouze vyčíslena tax. Naše nákupní oddělení neví nic o celním řízení. Materiál přijde do firmy a je zaevidováno na sklad. Jak se v tomto případě zachovat? Děkujeme.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 11. 2022, 11:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, neuskutečnili jsme fakticky vývoz zboží do Norska-dodací podmínka FCA, ,vystavili jsme pouze faktury a po dohodě se zákazníkem zboží neodešlo z naší společnosti a bude zde uskladněno do začátku roku 2023. Důvodem je , že zkazník nemá kapacitu na skladování a vzhledem k významnosti tohoto zákazníka jsme mu vyšli vstříc. Otázka zní-jak na tento případ pohlíží Zákon o DPH ?
Jedná se tedy o vývoz (osvobozené plnění), ale z opatrnosti se ptám?
Dále jsme sepsali se zákazníkem "Dohodu o fakturaci a držení tzv." Bill and hold agreement" a to z důvodu oprávněnosti vykázání tržby v roce 2022. Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 25. 11. 2022, 15:29
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

mám dotaz k situaci, kdy se firma se účastní veletrhu ve třetí zemi. Výrobky/zboží vyvezené za tímto účelem se rozdají na veletrhu zdarma, případně poškodí a vyhodí, nebo zůstanou u zákazníka ve třetí zemi jako zápůjčka, nebo se vrací v nezměněném stavu zpět do ČR.
Jak správně v účetnictví evidovat fakturu vystavenou pouze pro celní účely (sám sobě, nebude se hradit), jaké má mít náležitosti a jak ji vykazovat v přiznání k DPH?

Lenka Matyášová
Verti s.r.o.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 09. 11. 2022, 16:34
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobry den, me dotazy :
A) Subjekt v CR stavi stavbu na Trinidadu & Tobago, cesti dodavatele to maji i s instalaci, takze si tam navezou sve naradi, ktere budou chtit dovezt zpet do CR. Jaky bychom meli, prosim, pouzit celni postup?
Na Trinidadu mame osvobozeni od cla na projekt.

B) Subjekt v CR ma smlouvu s Uruguayi, ale vyzvedavat se asi bude na EXW Spanelsko. Potrebujeme to vyclit na nas, CR firmu ( MRN ) , ale na B/L jako vyvozce bude figurovat na materska spolecnost z Vidne, tak jak to nejlepe udelat a co to pro nas znamena z duvodu financni kontroly, dane...apod.

dekuji, Barbara Babincova

00:00:11 Máme téma, které se jmenuje Celní předpisy v letošním roce, a je to pokračování, jelikož tu první část už jsem tady jednou natáčel pro vzdělávací agenturu Videolektor, takže budeme pokračovat v tom tématu těch celních předpisů. A asi začneme rovnou bez nějakých složitých úvodů tím výkladem jako takovým. Přestože tedy se jedná o jakési pokračování toho předcházejícího tématu, které již je v nabídce Videolektora, tak já přesto na úvod zrekapituluji některé základní aspekty toho celního řízení při dovozu a vývozu pro případ, že by tedy někdo třeba ten první blok nezaregistroval nebo neslyšel.
00:01:10 Takže začneme tou celní legislativou jako takovou. A jak asi víme, ta celní legislativa je v EU definována jednotně, jelikož tedy EU je definována celním kodexem EU jako jednotné celní území, na kterém tedy platí ta jednotná pravidla provádění toho celního řízení při dovozu a vývozu. A ta jednotnost je daná tím, že ty základní celní předpisy jsou vydávány unijními orgány tedy formou nařízení. Takže tím základním předpisem je to nařízení rady 952/2013 Sb., které nabylo účinnosti 1. 5. 2016, tehdy jako nový celní kodex EU.
00:02:05 K tomu stejnému datu, tedy 1. 5. 2016, nabyly účinnosti ještě dva předpisy vydávané Evropskou komisí, a to jsou ty předpisy prováděcí. To znamená, že tím prvním prováděcím předpisem je to nařízení komise v přenesené pravomoci 2446/2015 a potom ten prováděcí předpis 2447 také z roku 2015, který tedy provádí některá další ustanovení toho celního kodexu. To jsou dané ty základní celní předpisy, které definují ty procesy, které nás zajímají, tedy procesy provádění toho celního řízení při dovozu a vývozu.
00:02:46 Přestože ta problematika je tady definována jednotně pro všechny členské státy EU, ta pravidla jsou definovaná tedy jednotně, tak přesto ty předpisy unijní, vydávané tedy unijními orgány, tak některé aspekty toho celnictví neřeší a nechávají je tedy v národní kompetenci těch jednotlivých členských států EU, např. ta legislativa unijní neřeší některá povolovací řízení, ať už to jsou třeba povolování ručitelů pro zajišťování celního dluhu apod.
00:03:22 Neřeší samozřejmě sankce za porušování celních předpisů a neřeší samozřejmě některé aspekty kompetencí celních orgánů vůči těm deklarantům při dovozu a vývozu, respektive kompetenci těch jednotlivých stupňů řízení v jednotlivých celních správách jednotlivých členských států EU. Potom samozřejmě paralelně musíme pracovat i s tou legislativou českou národní, která doplňuje ta unijní pravidla o ten národní rozměr toho celního řízení při dovozu a vývozu.
00:04:03 A v ČR tímto základním předpisem, který doplňuje ta unijní pravidla o ten národní rozměr toho dovozu a vývozu té celní problematiky, je celní zákon ČR, což je ten zákon číslo 242/2016, který nabyl účinnosti 29. 7. 2016 a který tehdy reagoval na nabytí účinnosti té nové unijní celní legislativy. K tomu celnímu zákonu byla vydána ke stejnému datu také vyhláška 245/2016, která tedy provádí některá ustanovení toho celního zákona. A současně s těmito dvěma předpisy 29. 8. 2016 nabyly účinnosti - nabyl účinnosti ještě jeden zákon, který byl vydán právě ve vazbě na změnu té celní legislativy.
00:05:01 Tím zákonem tedy byl zákon 243/2016, který měnil některé zákony v souvislosti s přijetím toho celního zákona, a mimo jiné třeba novelizoval tehdy tento zákon i zákon o DPH, který tedy samozřejmě definuje ty daňové aspekty toho dovozu či vývozu zboží. Samozřejmě, že zákon o DPH do té doby se novelizoval ještě několikrát, ale ta tehdejší novela samozřejmě reagovala na tu změnu té celní legislativy. Takže to je ta základní celní legislativa, která definuje ta procesní pravidla provádění zejména těch celních řízení při dovozu, vývozu či tranzitu zboží.
00:05:48 Tedy to byla krátká rekapitulace té celní legislativy. Dále si ještě na úvod zrekapitulujme ty procesy celního řízení při dovozu a vývozu, to znamená tu chronologii těch úkonů, které samozřejmě je nutné provádět za účelem tady získání toho rozhodnutí o propuštění zboží do příslušného celního režimu. Ten proces celního řízení samozřejmě je definován odlišně pro zboží dovážené ze třetích zemí do EU a samozřejmě také odlišně pro zboží vyvážené z území EU tedy do těch třetích zemí.
00:06:32 A my si tedy krátce ten proces toho celního řízení zrekapitulujeme, jak to vlastně celé funguje, abychom samozřejmě potom mohli reagovat těmi dalšími aspekty toho dnešního výkladu. Takže začněme tím dovozem. A na úvod ještě můžeme zmínit jednu důležitou definici, a to je definice dovozu. Co to vlastně dovoz zboží je? Dovoz zboží je definován celními předpisy jako dopravení zboží ze třetí země na to jednotné celní území EU. To znamená, že ten dovoz je ten pohyb toho zboží z třetí země na území EU.
00:07:21 A vyplývá z této definice jeden velmi podstatný aspekt, a to, že celní orgány při dovozu nezkoumají obchodněprávní důvod toho dovozu. Celním orgánům je úplně jedno, proč je to zboží dováženo. To znamená, že není podstatné, jestli dovážené zboží je nakupováno, tedy jestli dochází při tom dovozu k přechodu vlastnického práva za úplatu, nebo jestli je zboží dováženo s přechodem vlastnického práva bezúplatně či zda je zboží dováženého bez přechodu vlastnictví, na pronájem, na zápůjčku, na zušlechtění, na opravu apod. To prostě není podstatné.
00:08:08 Pokud to zboží tedy je z jakéhokoli obchodněprávního důvodu dopraveno do EU ze třetí země, tak to prostě dovoz je. A ten dovozce, ten deklarant, musí ten dovoz řešit celně, to znamená musí podat to příslušné celní prohlášení na propuštění toho dovezeného zboží do příslušného dovozního celního režimu. Takto jednoduše tedy je definován ten dovoz. No a jak ten dovoz tedy funguje celně z hlediska toho procesu těch úkonů, které tedy deklarant provádí před těmi celními orgány za tím účelem, aby tedy získal to rozhodnutí celního úřadu o propuštění toho zboží do toho dovozního celního režimu.
00:08:58 Budeme si to krátce modelovat na této časové ose, kterou tady vidíme na snímku. My samozřejmě budeme zmiňovat ty úkony, které tedy deklarant buď tedy sám, či prostřednictvím svého zástupce v soudním řízení provádí až zde v ČR tedy u toho českého celního úřadu. To znamená, že víme, že to zboží samozřejmě, které je dováženo ze třetí země, tak pokud je dováženo jiným způsobem dopravy než letecky, tak vždy vstupuje na území EU samozřejmě v jiném členském státě.
00:09:40 Protože samozřejmě víme, že ČR nedisponuje vnější hranicí EU, my sousedíme pouze s členskými státy EU, takže pokud to zboží opravdu je dopravováno do EU jiným druhem dopravy než letecky, tak vstupuje do samozřejmě EU na území jiného členského státu. Pouze pokud by to zboží bylo dopravováno do EU letecky, může vstoupit přímo do ČR, pokud to letadlo, které to zboží dopravuje, přistane na letišti v ČR, které bude tím prvním letištěm na území EU, a potom se tedy samozřejmě ten celní úřad na tom letišti třeba v Ruzyni považuje za ten vstupní celní úřad.
00:10:29 Nicméně pokud to zboží tedy vstoupí v jiném členském státě, tak zpravidla, což je v té praxi nejčastější, ten dopravce, který dopravuje zboží do EU, či ten dopravce, který přebírá odpovědnost za přepravu na té vnější hranici, tomu vstupnímu celnímu úřadu podává celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit, což, jak se dnes dozvíme, je celní režim, který umožňuje to zboží pod celním dohledem dopravit od jednoho celního úřadu, kterému říkáme celní úřad odeslání, v našem případě je to ten celní úřad vstupu, k celnímu úřadu určený, v našem případě je to ten celní úřad dovozu.
00:11:19 Takže to zboží přijede v režimu tranzit do ČR k tomu celnímu úřadu dovozu. A ten samý úřad dovozu tedy ověří, jestli byly splněny podmínky režimu tranzit, pakliže ano, tak ten tranzit ukončí. No a jakmile tedy je tedy to zboží tam předloženo za účelem tedy toho ukončení režimu tranzit tomu celnímu úřadu, a pokud je vše v pořádku, celní úřad režim tranzitu ukončí.
00:11:52 No a jakmile celní úřad ukončí onen režim tranzitu, tak to je ten okamžik, kdy už ten deklarant, pro kterého je to zboží určeno v ČR, je povinen začít provádět ty úkony před celním úřadem dovozu, které budou směřovat k tomu získání toho rozhodnutí o propuštění toho zboží do příslušného dovozního celního režimu. To znamená, že po ukončení režimu tranzitu ten deklarant buď podá celnímu úřadu celní prohlášení s návrhem na propuštění toho zboží již do toho konkrétního dovozního celního režimu, anebo ho podat nemusí.
00:12:40 Po ukončení režimu tranzit ten deklarant se může svobodně rozhodnout, jestli ihned po ukončení režimu tranzitu podá to plnohodnotné celní prohlášení, anebo jestli nepodá a podá místo něj celní prohlášení k tzv. dočasnému uskladnění. Skutečně se ten dovozce může, ten deklarant, může rozhodnout. A my samozřejmě víme z té běžné praxe, že ve většině případů, převážně ve většině případů dovozu, většina deklarantů to dělá jak?
00:13:17 Většina deklarantů se snaží ihned po ukončení režimu tranzit podávat celní prohlášení na propuštění toho zboží již do toho konkrétního dovozního celního režimu, ale ono to nemusí být úplně efektivní.
00:13:34 Nemusí to být úplně efektivní, a to proto, že pokud by ten deklarant po ukončení režimu tranzit to plnohodnotné celní prohlášení nepodal, podal by místo něj to celní prohlášení k dočasnému uskladnění, což je samozřejmě elektronicky podávané celní prohlášení, které nemusí obsahovat všechny povinné údaje, všechny povinné doklady nutné k tomu rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, tak pokud ten deklarant tedy podá to celní prohlášení k dočasnému uskladnění, tak začíná běžet lhůta,
00:14:13 ve které potom to plnohodnotné celní prohlášení musí být podáno povinně s tím návrhem na propuštění toho zboží do toho příslušného dovozního celního režimu. Takže vlastně tím podáním toho celního prohlášení k dočasnému uskladnění si ten deklarant vlastně odloží tu povinnost podat to plnohodnotné celní prohlášení.
00:14:36 Samozřejmě pouhé odložení té povinnosti nějakou zvláštní efektivitou neoplývá, ale je nutné si uvědomit, že v té lhůtě od podání celního prohlášení k dočasnému uskladnění po podání toho plnohodnotného celního prohlášení v této lhůtě ten deklarovaný má důležitá práva, která mu definují celní předpisy a která by ten delarant nemohl využít, pokud by to celní prohlášení plnohodnotné podal ihned po ukončení režimu tranzit. A ta práva skutečně mohou být velmi důležitá, respektive může být velmi důležité jejich využití. My si to tady krátce zrekapitulujeme, jaká práva to jsou.
00:15:25 No, první právo, tady je (?) deklarant po ukončení režimu tranzit a vlastně i po podání toho celního prohlášení k dočasnému uskladnění, je právo to zboží vyložit do prostor tzv. dočasného skladu. Samozřejmě musí mít ten dočasný sklad povolen celními orgány, ale pokud ho má povolen, může vyložit do prostor dočasného skladu. To je to první právo, vykládka. Druhé právo, které má deklarant po podání celního prohlášení k dočasnému uskladnění a po vyložení toho zboží do prostor v dočasném skladu, je to nejdůležitější. A to je právo kontroly.
00:16:11 Ten deklarant totiž v tom dočasném skladu ještě předtím, než podá celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného provozního celního režimu, si může to zboží zkontrolovat sám pro sebe, pro své vlastní potřeby. To znamená, že je to vlastně první legální okamžik, kdy se ten deklarant na to dovezené zboží může podívat a může si vlastně ještě před podáním celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do celního režimu - může provést tu tzv. obchodněprávní přejímku zboží, ověřit si vlastně, jestli mu bylo dovezeno to, co dovezeno být mělo.
00:16:57 Jestli ta zásilka zboží odpovídá podmínkám té smlouvy, na základě které to zboží bylo dováženo. A provádění těchto tzv. obchodněprávních přejímek zboží ještě před podáním celního prohlášení může být opravdu velmi efektivní. Můžeme si říct třeba nějaké důvody, proč je efektivní taková kontrola před podáním celního prohlášení. Za prvé třeba ten deodorant opravdu v tom dočasném skladu ještě před podáním celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do příslušného celního režimu zjistí tou kontrolou, že mu opravdu ten dodavatel z třetí země poslal jiné zboží, než bylo sjednáno ve smlouvě.
00:17:45 To zboží prostě má jiné technické parametry, jinou specifikaci, prostě dodavatel se spletl a poslal něco jiného. To se může stát samozřejmě. To znamená, že ta zásilka neodpovídá podmínkám té smlouvy, na základě které to zboží je dováženo. No a když to zjistí ten deklarant, no tak samozřejmě - před podáním celní prohlášení, tak to vlastně úplně změní jeho názor na tu dovozní zásilku. Řekněme si například, že ten deklarant to zboží dovážel za tím účelem, aby mohl podat celní prohlášení na propuštění toho dovezeného zboží do celního režimu volného oběhu.
00:18:28 Prostě chtěl podat celní prohlášení na volný oběh, zaplatit příslušná cla, vyřešit různá obchodněpolitická opatření, která samozřejmě mohou podmiňovat to propuštění zboží do celního režimu, prostě získat tedy to povolení se zbožím nakládat volně v EU. Jenomže když ten deklarant zjistí při té kontrole v tom skladu, kdo zboží opravdu neodpovídá té smlouvě, tak to změní úplně jeho názor na tu zásilku. Proč já bych podával původně zamýšlené celní prohlášení na propuštění dovezeného zboží do celního režimu volného oběhu?
00:19:07 Proč bych platil případná cla, proč bych řešil nějaké licence, nějaká antidumpingová cla, řešil nějaká další obchodněpolitická opatření na zboží, které stejně nebudu používat, protože prostě neodpovídá smlouvě, je mi v uvozovkách k ničemu. No tak to změní úplně můj názor a já namísto původně zamýšleného celního prohlášení na propuštění zboží do celního režimu volného oběhu, prostě aniž bych musel komukoli cokoli vysvětlovat, podám celní prohlášení na zpětný vývoz a pošlu to zpátky do té třetí země v rámci reklamace.
00:19:47 Nemusím řešit žádná cla, nemusím řešit žádná - žádné licence, žádná povolení, nemusím řešit žádná obchodněpolitická opatření jiného typu, prostě do vyvezu zpátky a mám elegantně vyřešeno, aniž bych musel cokoli komukoli vysvětlovat a cokoli řešit. Nebo třeba ten deklarant při té kontrole může zjistit v tom dočasném skladu, že třeba část zásilky je poškozena, prostě během přepravy došlo k poškození části zásilky. To se také může stát. No když to zjistím ještě před podáním celního prohlášení, no tak samozřejmě to zase změní můj názor na tu zásilku.
00:20:28 Proč bych podával původně zamýšlené celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu volného oběhu, platil clo atd. na zboží, které je rozbité? Které stejně nebudu používat, protože to nejde, když je rozbité.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.