Celní předpisy 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
6.9.2022 (Út)
4 h 2 min.
Marek Reinoha

Celní předpisy 2022

O školení
Přepis
Dotazy (9)
Pravidla dovozu a vývozu zboží v Evropské unii. Týkající se každého dovozce, vývozce i celního zástupce, nejvíce však držitelů povolení celních režimů a zjednodušených postupů. Účastníci semináře budou seznámeni s aktuální podobou pravidel zahraničního obchodu.

Obsah školení

Uvedení do problematiky celních předpisů:
  • účel
  • základní celní předpisy
  • základní pojmy

  • Celní hodnota zboží
  • pravidla celního hodnocení, vliv dodací doložky INCOTERMS a stanovení celní hodnoty
  • vliv stanovení celní hodnoty na výši základu DPH při dovozu zboží
  • praktické příklady

    Původ zboží
  • nepreferenční
  • preferenční

  • Ustanovení celních předpisů, která se vztaPhují na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je propuštěno do celního režimu:
  • vstup zboží na celní území Společenství
  • předložení zboží k celnímu řízení
  • souhrnná celní prohlášení
  • dočasné uskladnění zboží

  • Propuštění zboží do celního režimu:
  • deklarant a zastupování v celním řízení
  • formy celních prohlášení
  • doklady nutné k celnímu řízení
  • kontrola zboží
  • rozhodnutí v celním řízení
  • apod.

  • Celní režimy:
  • druhy celních režimů
  • podmínky propuštění
  • formy celních prohlášení

  • Doklady nutné k celnímu řízení

    Zjednodušené postupy v celním řízení

    Celní dluh:
  • vznik celního dluhu, formy úhrady apod.
  • ulehčení platby (odklad, posečkání, splátky)

  • Zajištění celního dluhu

    Celní přestupky a celní delikty:
  • skutkové podstaty
  • sankce

  • Informace k celnímu sazebníku integrovaného do TARIC CZ

    Související události

    Štítky

    clo

    Marek Reinoha

    Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

    Všechna školení lektora (31)

    Co říkají naši zákazníci

    Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
    Šárka Holečková
    Věrný předplatitel od roku 2020
    Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

    „Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

    Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
    ThDr. Ing. Pavel Skala
    Věrný předplatitel od roku 2014
    Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

    „Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

    logo ekus
    Ing. Miroslava Zbořilová
    Věrná předplatitelka od roku 2018
    Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

    „Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

    Jak pracovat s videozáznamem

    1

    KROK 1

    Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

    2

    KROK 2

    Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

    3

    KROK 3

    Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

    Videolektor nabízí

    tmp -ikona

    Dotazy po skončení školení

    I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

    tmp -ikona

    Účast na živých vysíláních

    Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

    tmp -ikona

    Pokročilé vyhledávání

    Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

    tmp -ikona

    Minimálně 50 nových školení

    Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

    tmp -ikona

    Interaktivní testy

    Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

    tmp -ikona

    Neomezené přehrávání

    Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

    Načíst nové
    Položit dotaz
    Typ dotazu
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:24
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý den, český neplátce DPH chce začít objednávat zlaté slitky u Lichtenštejnské firmy. Zboží bude dodáno z Německa, ale fakturováno bude z Lichtenštejnska. Předpokládám, že se tímto stane identifikovanou osobu z pohedu DPH a v rámci celního úřadu není potřeba nic řešit.

    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:24
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dovážíme zboží z Koreji a máme na nákupních fakturách od dodavatele uvedenou větu "Made in Korea" a větu "The exporter of the product covered by this document customs authorization No. 000xxxx... declares that, except where otherwise cleary indicated, these product are of KR preferential origin" Doporučujete získat také Certifikátu No. 000xxxx... o zemi původu Korea, který na fakturách zminuje dodavatel? Dosud jsme žádný certifikát Celní správě při dovozu nedokládali, dosud pro osvobození od cla v ČR stačila věta uvedená na faktuře o zemi původu Korea. Doporučujete raději si pro naše účely a případnou následnou kontrolu Celní správy raději zarchivovat zmíněný Korejský certifikát No. 000xxxx... ?

    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:23
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý de, chtěl bych se zeptat zda je možné aby zboží mělo dva různé celní kódy. (jeden kód pro DE a jiný pro ČR). - jednalo by se o stejné zboží. Děkuji

    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:23
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, zda je pro nás vývoz zboží z pohledu DPH v následující situaci.
    Prodáváme zboží do Švýcarska s dodací podmínkou EXW (přepravu i vývozní doklady si zajistil odběratel, zboží si přepravce naložil u nás v ČR). Na odběratele (CH) jsme vystavili fakturu.
    Nyní jsme dostali JSD od celního úřadu v AT, kde jsme uvedeni jako vývozce (s českým DIČ), deklarant je přepravní společnost v Rakousku, země odeslání je uvedena AT. Zásilka tedy byla propuštěna do režimu vývoz až v Rakousku. Co to pro nás znamená? Je to pro nás vývoz? Předpokládám, že celní úřad v ČR o tomto vývozu vůbec neví a tudíž nám pak nebude souhlasit s FÚ řádek 22 v přiznání k DPH.
    Děkuji.

    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:23
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý den, prosím o radu, pokud přepravce, který nám zboží přivezl ze třetí země a za nás zaplatil clo, tak fakturuje poplatek za zajištění platby s DPH. Je to takto v pořádku, přistupuje se k tomu, že to není přímo vázané na dovoz a tak nemůže být osvobozeno? Má se na to pohlížet, že je toto zajištění až po ukončení po propuštění do volného oběhu a proto s DPH?

    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:23
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý den - dotaz ohledně dovoz . Prosím jak z pohledu celního a pohledu DPH přistupovat k dodávce zboží - fakturační dodavatel Anglie , zboží je ale posíláno z Belgie . Dodavatel z Belgie má smluvní vztah s dodavatelem z Anglie( je to jeho dodavatel) a od tohoto Belgického subjektu nemjsou žádné údaje. Tím , že zboží jede z EU nejsou žádná celní řízení . Děkuji moc

    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    VYŘEŠENO
    VL
    user avatar

    Ověřený uživatel

    Přidáno: 12. 09. 2022, 09:21
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Může být důkazem o ukončení vývozu bankovní výpis o platbě od zákazníka?

    user avatar

    Ověřený uživatel

    10 let s VL

    VYŘEŠENO
    user avatar

    Ověřený uživatel

    10 let s VL

    Přidáno: 28. 08. 2022, 13:20
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu:

    Nakupujeme litinové tyče (CN 72072052) v Dánsku. Z důvodu nedostatku zboží jsme byli nuceni zakoupit průměr 500mm (místo běžně odebíraného průměru 300mm). Toto zboží nám bude přepraveno do Velkém Británie naší mateřské společnosti, kde nám tyče zmenší na průměr na 300mm – fakturováno nám bude z Dánska hodnota zboží a doprava do Velké Británie.

    Mateřská společnost nám tyče zmenší (tzv. „oloupe“, CN i po oloupání zůstává 72072052) a zašle nám v rámci běžné přepravy s jiným zbožím – fakturováno nám bude služba „oloupání“ a jiné běžné zboží, přepravu z VB do ČR hradí mateřská společnost.

    Jak máme tuto situaci řešit z pohledu celních předpisů a DPH?

    A jak se bude vykazovat do Intrastatu?

    Děkuji.

    user avatar

    Ověřený uživatel

    5 let s VL

    VYŘEŠENO
    user avatar

    Ověřený uživatel

    5 let s VL

    Přidáno: 17. 08. 2022, 15:33
    | Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

    Dobrý den,
    můžete prosím aspoň krátce říci, jak fungují celní záruky, zda je třeba je prodlužovat nebo hlídat limit ?

    00:00:04 Takže já se představím na úvod, moje jméno tedy je Marek Reinoha a živím se jako poradce v oblasti provádění zahraničního obchodu se zbožím a službami, ať už z pohledu tedy té celní legislativy, která nás dnes čeká, tak i z pohledu třeba uplatňování DPH nebo dalších aspektů, které ovlivňují ten zahraniční obchod jako takový. Takže tolik asi na úvod a bez nějakých dalších složitých, řekneme, úvodních řečí přejdeme rovnou k tomu výkladu toho tématu. A začneme tedy obecně, a to tou legislativou, která pravidla provádění tedy těch dovozů a vývozů definují, to znamená tu celní legislativu.
    00:00:51 Jak asi víme, tak legislativa celní je v EU definována jednotně pro všechny členské státy EU, a to proto, že EU tedy je definována jako jednotné celní území, takže na tom jednotném celním území platí tedy jednotná celní legislativa, jednotný celní sazebník, jednotná obchodněpolitická legislativa atd. No a těmi základními předpisy, které definují ty procesy provádění celních řízení při dovozu, vývozu a případně tranzitu, jsou tedy vydávány unijními orgány, tedy Evropskou radou a Komisí formou těch základních nařízení.
    00:01:37 No a tím základním předpisem tedy je to nařízení tedy Rady 952/2013, které nabylo účinnosti 1. 5. 2016. Tehdy jako nový celní kodex, to je ten základní předpis, který definuje ta základní pravidla z hlediska toho celnictví při tom dovozu a vývozu. K němu potom Evropská komise vydala dva prováděcí předpisy, tedy nařízení Komise v přenesené pravomoci, což je nařízení 2446/2015, které doplňuje ten celní kodex a definuje podrobnější pravidla k některým ustanovením onoho celního kodexu.
    00:02:27 No a tím druhým právním předpisem je to nařízení 2447/2015, které tedy definuje další prováděcí pravidla k některým ustanovením toho celního kodexu. To je tedy ta základní celní legislativa, která definuje ta pravidla provádění celního řízení v EU. Nicméně je nutné na úvod zmínit, že to není jediná celní legislativa vydávaná unijními orgány, nejsou to jediné předpisy, které upravují dovoz či vývoz zboží.
    00:03:02 Vedle té základní legislativy, co je na snímku, totiž unijní orgány, tzn. tedy Evropská rada, vydává další předpisy, které řadíme do té velké skupiny těch předpisů celních, to znamená předpisů, které upravují z toho celního hlediska celou dovozy a vývozy zboží. Nicméně ta legislativa, kterou na snímku máme, ta ostatní celní legislativa, tak už není legislativa v tom smyslu jakýchsi procesních předpisů. Ona už nedefinuje ty proces provádění těch řízení před celními orgány. To jsou předpisy, které jsou konkréty.
    00:03:42 Jsou předpisy, které upravují dovoz konkrétních druhů zboží z konkrétních třetích zemí, nebo naopak vývoz konkrétních druhů zboží do konkrétních třetích zemí, to jsou ty předpisy, kterými unijní orgány zavádí tzv. obchodněpolitická opatření, kterými se prostě upravuje, podmiňuje dovoz či vývoz některých druhů zboží vůči některým třetím zemím. Jsou i předpisy, kde se zavádí různé kvóty, antidumpingová cla, povolovací řízení při dovozu a vývozu vývozu, tzn. nějaké licence, mohou to být samozřejmě nějaká embarga, nějaké zákazy dovozu, vývozu, kontrola vývozu zboží dvojího použití atd. atd.
    00:04:27 Těch obchodněpolitických opatření, která upravují ten dovoz či vývoz, je skutečně velmi mnoho, právě proto těch tzv. obchodněpolitických předpisů je v současné době vydáno unijními orgány zhruba 1 700. To znamená, že vedle té základní celní legislativy, kterou tedy vidíme na snímku, tak existuje ještě zhruba plus mínus 1 700 právních norem, které upravují dovoz či vývoz. Je jich velká spousta. A na úvod si teď musíme zmínit, co je vlastně na tom dovozu a vývozu to nejsložitější v té běžné praxi, co je ten největší problém.
    00:05:11 Protože o tom dovozu a vývozu, nebo celkově o tom celním řízení jako takovém není nejsložitější to, co ten deklarant provádí v EU, potažmo tedy v ČR před tím celním úřadem. To znamená, není složité to podávání celních prohlášení za účelem propuštění zboží do toho příslušného celního režimu. To je do jisté míry jakási rutina, jelikož většina deklarantů, dovozců, vývozců stejně pořád dokola dováží či vyváží to samé, protože ten subjekt má nějaký svůj výrobní program, nějaký obchodní program a ty dovozy, vývozy se velmi často opakují, takže se to stává jakousi rutinou v té běžné praxi.
    00:05:54 Ale na tom dovozu a vývozu je vlastně nejsložitější to, co ten deklarant, ten dovozce, vývozce, musí vlastně provádět ještě před tím, než to zboží doveze z té třetí země, ještě předtím, než vůbec podá nějaké celní prohlášení na propuštění zboží do toho vývozního celního režimu.
    00:06:17 Ten dovozce, vývozce totiž si musí ještě před tím, než vůbec nějaké celní řízení bude provádět, provést analýzu toho dovozu či vývozu, musí ten dovoz zanalyzovat právě prostřednictvím té obchodněpolitické legislativy a musí si ověřit, jestli ten dovoz třeba není podmíněn nějakou licencí, nějakým povolením, jestli není třeba z nějakých obchodněpolitických důvodů zakázán z toho daného státu, jestli třeba není zpoplatněn nějakým příplatkovým clem, třeba antidopingového typu apod.
    00:06:48 To znamená, že si musí zanalyzovat, za jakých podmínek vlastně to zboží dovážet lze či vývážet lze a zdali vůbec je možné to dovážet či vyvážet, není opravdu ten dovoz či vývoz zakázán. A to musí vlastně provést prostřednictvím té obchodněpolitické legislativy.
    00:07:07 Když si vezmeme nějaký fiktivní příklad, tak můžeme si říct, že v ČR budeme mít nějaký subjekt, nějakou firmu, nějaký ekonomický subjekt, který zjistí, že, já nevím, v Malajsii existuje výrobce, který prostě vyrábí nějaké zboží, ale - a ten český subjekt tedy by to zboží chtěl dovážet, prostě odpovídá jeho potřebám, cenou, kvalitou, že ano, atd. Prostě by ho chtěl dovážet do ČR, potažmo i do EU pro své ekonomické účely.
    00:07:39 Nicméně ten český subjekt nemůže jen tak sednout k počítači a napsat, poslat do Malajsie objednávku, je to fajn zboží, dobrá cena, pošli mi toho kontejner, nemůže to prostě udělat. Ten český subjekt totiž před tím musí opravdu provést analýzu toho dovozu. Musí si zjistit, jestli to zboží je vůbec možné z Malajsie dovážet. Není třeba ten dovoz z nějakých důvodů zakázán? Za jakých podmínek je možné ho dovážet, pakliže je možné ho dovážet? To znamená, co musí ten český subjekt udělat?
    00:08:15 Ten český subjekt musí nejdříve to zboží zařadit do příslušné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury definované celním sazebníkem, to znamená, přiřadit tomu zboží ten tzv. zbožový kód. A potom musí ten subjekt prostudovat těch 1 700 právních norem, prostě tu obchodněpolitickou legislativu, a podívat se, jestli náhodou v některé z nich není dovoz tohoto druhu zboží z Malajsie skutečně třeba zakázan.
    00:08:51 Kdyby zjistil, že je zakázán, tak ví, že nemusí objednávat, že to prostě dovést nelze, nebo může zjistit z některých z těch předpisů, že ten dovoz je zpoplatněn nějakým clem příplatkového typu jako třeba nějaké antidumpingové clo ve výši 49 %. No, pak se rozmyslí, jestli to vůbec chce dovážet. Nebo prostě může zjistit, že třeba ten dovoz je podmíněn nějakým tím povolením, nějakou tou licencí.
    00:09:15 Potom samozřejmě nejdříve by ten český subjekt musel zajít na licenční správu Ministerstva průmyslu a obchodu a tu licenci, to dovolení, si vyřídit, získat to povolení, aby vůbec mohl dovážet, že, takže si musí provést tu analýzu prostřednictvím té obchodněpolitické legislativy. A to je na tom celním řízení vlastně to nejsložitější, protože si nikdo z nás asi nedokáže představit, že by každý dovozce, každý vývozce před každým dovozem, každým vývozem skutečně fyzicky studoval 1 700 právních norem. No, samozřejmě může to udělat.
    00:09:57 Můžeme si tu legislativu stáhnout z internetu, stáhnout si ji z toho úředního věstníku EU, ty z toho EUR-Lexu, že, vytisknout si je, někam se zavřít a prostě si je přečíst, že, všechny. Když budeme číst rychle, tak za třeba 14 dní nemáme co dělat. Po přečtení oné legislativy, tedy poučení o těch obchodněpolitických aspektech našeho chystaného dovozu se zase do té místnosti, kde jsme tedy četli, můžeme vrátit a začít číst znova.
    00:10:29 Protože za těch 14 dní, kdy jsme to četli, tu staženou vytištěnou legislativu, se mohla některá novelizovat, mohl být vydán nový předpis a mohlo být zavedeno nové obchodněpolitické opatření. Mohl být samozřejmě některý předpis zrušen, jelikož ta obchodněpolitická legislativa skutečně není statická. Tou obchodněpolitickou legislativou unijní orgány tedy reagují na ten vývoj toho zahraničního obchodu z těch obchodních a politických hledisek. Prostě průběžně se ta legislativa vydává, ruší, novelizuje, aby samozřejmě odpovídala těm obchodním a politickým potřebám toho vnitřního trhu EU.
    00:11:14 Skutečně se může stát, že za těch 14 dní, kdy jsme to četli, se nějaký nový předpis vydal.
    00:11:18 Takže opravdu to studování té obchodněpolitické legislativy a těch obchodněpolitických aspektů těch chystaných dovozů a vývozů je opravdu velmi nepraktické a rozhodně velmi neefektivní, a proto Evropská komise vytvořila nástroj pro tu efektivní orientaci v té obchodněpolitické legislativě, aby prostě dovozci a vývozci nemuseli pořád dokola tu legislativu studovat a číst, tak byl vytvořen nástroj, je to vlastně elektronická aplikace, je to program, který právě slouží pro tu orientaci v té obchodněpolitické legislativě,
    00:11:57 a tím nástrojem není nic jiného než TARIC. TARIC není nic jiného než nástroj pro orientaci v té obchodněpolitické legislativě. Jak víme, funguje elektronicky na internetových stránkách Evropské komise, samozřejmě můžeme se tam proklikat i přes webové stránky české celní správy, pokud si tam na internetu ten TARIC otevřeme, tak tam zadáme tu osmimístnou podpoložku kombinované nomenklatury, zadáme stát, ze kterého hodláme dovážet, či naopak do kterého hodláme vyvážet.
    00:12:35 No a ten TARIC nám vlastně přiřadí k tomu danému druhu zboží identifikovanému onou osmimístnou podpoložkou kombinované nomenklatury a vůči danému státu, jaká opatření se na dovoz či vývoz tohoto zboží mohou vztahovat. Potom už ten dovozce či vývozce nemusí opravdu studovat 1 700 právních norem, ale přečte si třeba jen jednu, dvě, případně tři, prostě podle toho, kolik těch opatření na to dané zboží vůči danému státu třetímu může být navázáno.
    00:13:11 Takže to je ta analýza toho dovozu nebo vývozu ještě před tím, než vůbec to zboží dovezeme, ještě před tím, než budeme nějaké celní řízení při vývozu provádět, než budeme podávat celní prohlášení. Nicméně ještě dále je nutné zmínit, že aby ta obchodněpolitická analýza toho dovozu či vývozu byla relevantní, tak musí být dobře to nejzákladnější, to základní, co vždycky musí být dopře. A tím je správné zařazení zboží do příslušné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury. Prostě musíme tomu zboží přiřadit ten správný zbožový kód.
    00:13:56 A to je na tom dovozu a vývozu to nejdůležitější, to nejdůležitější, protože kdyby deklarant zařadil zboží do chybné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury, zařadil to špatně, že by přiřadil to špatné číslo a tato špatná osmimístná podpoložka kombinované nomenklatury by byla uvedena do celního prohlášení, které bude podáváno celnímu úřadu, a celní úřad rozhodne o propuštění toho zboží do příslušného celního režimu bez kontroly, my se dozvíme podle výkladu, že celní úřad při provádění celního řízení nemá povinnost správnost údajů v celním prohlášení kontrolovat,
    00:14:42 takže má pouze právo to dělat, takže se může rozhodnout bez kontroly, tady by rozhodl bez kontroly, propustil zboží do příslušného celního režimu, tak také se dozvíme, že pokud se rozhodne bez kontroly, tak celní předpisy mu ponechávají právo kontrolovat správnost těch údajů v celním prohlášení i zpětně, to znamená ex post až po propuštění do toho celního režimu. K tomu slouží tzv. následná kontrola po propuštění.
    00:15:11 Takže celní úřad může potom přijít třeba za rok a půl a zpětně si zkontrolovat, jestli před tím rokem a půl v tom celním řízení byly správné údaje poskytnuté pro to provedení celního řízení. Při té kontrole by tedy mohl zjistit ten celní úřad, že to zboží bylo zařazeno do chybné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury a že tedy to zboží bylo propuštěno do toho celního režimu na základě nesprávných údajů. Musíme si uvědomit, že pokud je chybně podpoložka kombinované nomenklatury v celním prohlášení, tak je špatně všechno ostatní. Všechno ostatní je špatně.
    00:15:51 Každý to zpravidla chápe při dovozu, při propouštění zboží do těch celních režimů, při kterých vzniká povinnost platit clo. Každý chápe, že pokud zařadíme zboží do špatné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury, tak že celní úřad vyměří clo v nesprávné výši, prostě špatná podpoložka kombinované nomenklatury, špatná sazba cla, špatné clo.
    00:16:13 Pokud to ten celní úřad zjistí při té následné kontrole, že tedy v důsledku chybného zařazení zboží do příslušné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury bylo skutečně vyměřeno clo v nesprávné výši, tak to celní úřad logicky posoudí jako porušení celních předpisů a udělí sankci pokuty. V těchto případech ty sankce pokuty zpravidla nebývají nijak extrémně vysoké, a to proto, že toto pochybení je prostě napravitelné. To prostě je možné napravit.
    00:16:48 Celní úřad, když zjistí, že bylo clo vyměřeno v nesprávné výši v důsledku chybného zařazení zboží do příslušné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury, no tak prostě ten rozdíl na cle doměří, případně přeplatek na cle vrátí tomu deklarantovi, pokud tou chybou samozřejmě ten deklarant ošidil sám sebe. Takže to je napravitelné. Ale musíme si uvědomit, že tím zařazením zboží do chybné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury se ten deklarant může dopustit daleko závažnějšího porušení celních předpisů a to porušení nenapravitelného. A to je co?
    00:17:28 No, prostě v důsledku té chybné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury obejde deklarant třeba i nechtěně, neúmyslně, obchodněpolitické opatření. Prostě ten deklarant si zařadí zboží do nějaké osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury, provede analýzu toho dovozu v TARICu a zjistí, že dovoz tohoto druhu zboží z dané třetí země není podmíněn žádným speciálním obchodněpolitickým opatřením, že to je prostě volný dovoz s nějakou prostě sazbou cla, že, atd.
    00:18:02 Ten deklarant uvede tedy ono celní prohlášení - onu osmimístnou podpoložku do celního prohlášení, celní úřad, jak bylo řečeno, rozhodne bez kontroly. No a za ten rok a půl přijde si tedy zpětně ověřit, jestli v tom celním řízení bylo vše v pořádku. No a jak bylo řečeno, zjistí při kontrole, že to zboží tedy bylo zařazeno do chybné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury.
    00:18:27 Ale může také zjistit, že bylo-li by to zboží zařazeno již před tím rokem a půl v tom původním celním řízení v tom celním prohlášení do správné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury, tak ten deklarant měl mít třeba licenci, že dovoz toho zboží je prostě podmíněn tím povolovacím řízením. Jenomže ten deklarant tu licenci neměl, prostě protože nevěděl, že ji má mít, protože měl zařazeno do chybné osmimístné podpoložky, na kterou se žádná licence prostě nevztahuje. Kdyby teď zjistil celní úřad v následné kontrole tuto skutečnost, tak by vlastně zjistil co?
    00:19:07 Že ten deklarant rok a půl dováží zboží z třetí země bez povolení. No a to už prostě nejde napravit. To zboží už nikdo nebude stahovat z vnitřního trhu EU a vracet do Malajsie. To už nikdo nebude vymontovávat z výrobků. Tady se to řeší již pouze těmi sankcemi. No a v těchto případech ty sankce mohou být skutečně hodně vysoké. Je to velmi závažné porušení celních předpisů. Takže z toho vyplývá, že tedy opravdu aby to celní řízení bylo v pořádku, musí být vždy to zboží logicky zařazeno do správné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury.
    00:19:54 Když je špatně osmimístná podpoložka, je špatně všechno ostatní. Já tady předesílám, že účelem dnešního webináře není, abych vás tady učil zařazovat zboží do příslušných osmimístných podpoložek kombinované nomenklatury, není to předmětem dnešního výkladu, a ten důvod, proč do tohoto, řekněme, semináře tato problematika nebyla zařazena, ty důvody jsou dva.
    00:20:24 Ten první důvod je v podstatě časový, jelikož ta problematika zařazování zboží do těch osmimístných podpoložek kombinované nomenklatury je opravdu velmi složitá, je to taková věda sama pro sebe, ta pravidla jsou složitá a ono se to prostě v podstatě nedá ani vysvětlit, že bychom si tady vyčlenili nějaký půlhodinový blok našeho čtyřhodinového setkání a řekli k tomu něco, to prostě by nešlo. Máme málo času. Takže na to nemáme prostě čas, to je ten první důvod, proč není toto téma zařazeno do dnešního výkladu. Druhý důvod, proč nemáme zařazeno to téma do dnešního výkladu, je prozaičtější.

    Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.